Když byl 23. srpna 1939 podepsán v Moskvě pakt Ribbentrop-Molotov o vzájemném neútočení mezi nacistickým Německem a SSSR, byly položeny základy pro vypuknutí druhé světové války. V současné době Rusko usiluje o vymazání této kontroverzní smlouvy z učebnic dějepisu, aby mohlo pyšně prohlašovat, že bylo vítězem války. Tato dohoda, pravděpodobně nejkontroverznější dohoda 20. století, měla zásadní dopad na budoucnost Evropy a měla by být proto neustále připomínána.
Větší zrada než Mnichovská dohoda
Pakt Ribbentrop-Molotov, pojmenovaný po ministrech zahraničí Německa a Sovětského svazu, Joachimu von Ribbentropovi a Vjačeslavu Molotovovi, byl tajným dohodnutím, které otevřelo dveře k válce a rozdělení kontinentu. Tento pakt, podepsaný 23. srpna 1939, měl několik klíčových bodů. Prvním z nich bylo rozdělení vlivových sfér ve východní Evropě mezi Německo a Sovětský svaz. Tím se obě strany dohodly na svých sférách vlivu až do konkrétního rozdělení území. Dále se obě země dohodly na vzájemném neútočení a musely slíbit, že se nespojí s nepřáteli druhé strany.
Německo přitom rok předtím podepsalo podobné smlouvy o neútočení s Francií, v květnu 1939 s Dánskem a v červnu téhož roku s Lotyšskem a Estonskem. Uzavření Ribbentrop-Molotovova paktu zároveň znamenalo jednostranné zrušení německo-polského paktu o neútočení dne 28. dubna 1939. Polsko mělo podobný pakt i se SSSR, který stále platil, nicméně Sověti ho porušili 17. září vpádem do Polska z východu.
Pakt Ribbentrop-Molotov, podepsaný v roce 1939, porušil několik mezinárodních dohod a smluv, včetně Pařížské smlouvy z roku 1928, sovětsko-polského paktu o neútočení z roku 1932 a německo-polského paktu o neútočení z roku 1934. Tato dohoda také znamenala selhání mezinárodního míru, který byl navržen Versailleskou smlouvou. Západní státy, které měly smířlivý postoj k totalitním režimům, přijaly toto rozhodnutí bez konzultace se státy střední a východní Evropy, což vytvořilo podmínky pro vypuknutí druhé světové války.
Důsledky tohoto paktu byly významné i z hlediska změn územních hranic. Sovětský svaz připojil ke svému území severní Bukovinu, jižní Besarábii a Herca, které dnes tvoří součást Ukrajiny. Polsku byla vrácena oblast kolem Białystoku a menší část Haliče východně od řeky San kolem Přemyšlu. Další území, jako Karélie, Petsamo, Ingrie, Petseri a Abrene, zůstala součástí Ruské federace.
Tajná jednání mezi Ribbentropem a Molotovem vedla k vymezení sfér vlivu v Evropě. Bylo ujednáno, že v Pobaltí bude hranice vlivu Německa a SSSR totožná s hranicí Litvy, což znamenalo, že k Sovětskému svazu připadne Lotyšsko, Estonsko a Litva. Hranice v Polsku měla být tvořena liniemi řek Narev, Visla a San, s možností dalších jednání ohledně existence samostatného polského státu. Existence těchto tajných dohod byla dlouho popírána, až do roku 1989, a současné Rusko se je snaží „ututlat“ před ruskými občany v podstatě dodnes. Informace o kontroverzním paktu maže z učebnic dějepisu a zároveň se prohlašuje za vítěze 2. světové války. Zapomíná však dodat, že SSSR byl jedním z článků, které za vznik konfliktu mohly.
Dne 1. září Německo zahájilo útok na Polsko, čímž začala druhá světová válka. Sovětský svaz pak, podobně jako Německo, napadl Polsko o 17 dní později. Pouhých 11 dní po invazi do Polska byl pakt Ribbentrop-Molotov upraven na Německo-sovětskou smlouvu o přátelství a spolupráci. Toto období vrcholilo společnými vojenskými přehlídkami ve městech Lvov a Brest. Dohoda mezi oběma zeměmi byla dodržena až do 22. června 1941, kdy Německo napadlo Sovětský svaz.
Po válce byl Joachim von Ribbentrop odsouzen za válečné zločiny a popraven. Vjačeslav Molotov zemřel v roce 1986 ve věku 96 let. Vladimir Putin, současný ruský prezident, označil pakt za „nemorální“, ale zároveň ho obhajuje jako „nutné zlo“.
Zdroje informací:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/12482594760-pakt-ribbentrop-molotov/
https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/german-soviet-pact
https://www.britannica.com/event/German-Soviet-Nonaggression-Pact
Podobné články
Doporučujeme
