Statečná sonda New Horizons je poháněna archaickou, ale osvědčenou japonskou technikou. Šlape jako hodinky už celou dekádu.
Při konstrukci sondy, která předevčírem proletěla kolem Pluta a přinesla zpátky úchvatné fotografie, byly k dispozici i výkonnější procesory, ale NASA se logicky zaměřila především na spolehlivost.
MIPS R3000 je procesorem typu RISC - restricted instruction set computing aneb počítač s omezeným počtem instrukcí. Ono omezení je tu velkou výhodou, protože se procesor může specializovat přesně na to, k čemu je určen. V případě NASA zastává funkci pilota. Standardní procesor z prvního Playstationu byl podtaktován z 33 MHz na 12 MHz, kvůli vyšší spolehlivosti a nižší spotřebě.
NASA ho logicky nevypravila na dlouhou cestu jen tak a zkoušela ho už od roku 2000 na méně důležitých misích, které většinou spočívaly v obletu Země či řízení malých satelitů.
V roce 2006 však nastal pro playstatioňáckou technologii velký den. Konečně se podívá tam, kam noha člověka ani žádné sondy doposud nevkročila (proto také název New Horizons - Nové horizonty).
Procesor v sondě je už několikátou verzí upraveného čipu a jmenuje se Mangusta-5. Celou tu dřinu, která už trvá skoro deset let, obstarává 115 tisíc tranzistorů na ploše 56 čtverečních milimetrů. Na palubě jsou ve skutečnosti hned čtyři počítače. Dva obstarávají let (jeden hlavní, druhý záložní), dva sběr a odesílání dat, která se nejprve ukládají na dva osmigigové SSD disky - v roce 2005 to byla vskutku kosmická technologie.
Oba hlavní počítače odvádějí špičkovou práci - jeden z nich odnavigoval sondu úspěšně k Plutu, druhý poslal fotografie a další data na minutu přesně dle domluveného harmonogramu. Za těch deset let se oba stroje pouze jednou jedinkrát resetovaly, aby si vyčistily paměť.
A zjevně si moc neodpočinou, protože cesta sondy New Horizons rozhodně není u konce. NASA už má na stole návrh na další trasu, která zahrnuje Kuiperův pás, ve kterém je řada objektů z dob formování sluneční soustavy. Tady bychom ještě mohli pořídit spoustu dobrých fotek a nasbírat zajímavé informace. Pás sám o sobě je obrovský, takže bude mít sonda příštích pár let co dělat. A procesory z Playstationu odolávající radiaci a vesmírnému nečasu taky. Něco nám říká, že tenhle kus hardwaru je nesmrtelný a jeho osud ukončí až nějaká ta kometa, co se k němu z boku připlíží.
Pluto opravdu není planeta, i když někteří by byli rádi. Pokud si to pořád myslíte, naučili vás to ve škole blbě, stejně jako další věci.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
