Zdroj: Marcin Sobas

Někdy se stačí dívat kolem sebe a ušetříte za letenky do krásných zemí

Pavel Vondráček 12.3.2016, 18:30

Zámek Kynžvart u Mariánských Lázní neleží na Moravě, ale znám jistou souvislost s jeho polohou v mělkém údolí a těmito fotkami moravské venkovské krajiny. Na podzim jsem kráčel kynžvartským parkem směrem k zámku a všiml jsem si příjemně podivné trojice turistů z Ruska.

Obcházeli kolem zámku sem a tam, až si nakonec sedli na hrázi bahnitého rybníka na přenosné židličky a upřeně a nerušeně, nesmírně dlouho hleděli na klasicistní stavbu. Zeptal jsem se, proč tak činí. Odpověď byla neobvyklá: "Hledáme místo, kde nic neruší". Byli to profesoři historie z Petrohradu, toho času na cestách po Evropě, přičemž je spojovala záliba v onom zdánlivě podivném hledání. "Dnes jsou všude dráty, komíny, novostavby, asfaltové cesty, železnice. Krajina je neesteticky zjizvená a to nejen vizuálně, ale i zvukově: auta, motorové sekačky, letadla ... My prostě hledáme místa, kde je horizont krajiny stejný jako před nástupem průmyslové doby, takové pohledy do zrcadla."

Měli pravdu, z jejich pozorovacího místa vypadal zámek stejně jako na vedutách z druhé poloviny 19. století. Obzor lemovaný lesem, vzrostlé stromy v parku, antukou vysypané cesty, nikde elektrické vedení a uprostřed toho výjevu žlutě a okrově natřená zámecká stavba. Jediný rozdíl byl v tom, že na zámku dnes vlaje česká vlajka, dříve vlajka rodu Metternichů.

A teď se podívejte na fotografie z Moravy polského autora Marcina Sobase. Záměrně hledá taková místa, kde do snímku vstupuje minimum atributů moderní doby: maringotka, lovecký posed, úzká stužka asfaltové cesty. Výsledek je uklidňující, harmonická nálada, kterou vůbec nic neruší. Jak říká sám Marcin Sobas: "Ve střední Evropě je tolik neuvěřitelně krásných míst, že není důvod cestovat daleko do světa, dokud nepoznáme pořádně vlastní širší domov."