V pražské botanické zahradě bývají mimo jiné k vidění také výstavy tropických motýlů. Podívejte se i s námi na několik krásných, exotických i evropských druhů, z nichž některé v Praze dozajista spatříte na vlastní oči – a některého možná i omylem zašlápnete. Inu, stane se, oni stejně nežijí déle než pár týdnů.
Pravidelná výstava Motýli nenabízí jen pohled na dospělé létající jedince s pestrobarevnými křídly. Návštěvníci budou mít rovněž možnost sledovat v „motýláriích“ (fakt se to tak jmenuje, semanticky ne úplně logicky podle vzoru akvárium nebo terárium) líhnutí nových jedinců, kteří k nám přiletěli (poštou) z anglické motýlí farmy ve Stradfordu nad Avonou. (Btw, dnes rodiště motýlů, dříve Shakespeara).
Na hodnocení motýlí krásy se víceméně shodneme asi všichni. Stejně nás však donekonečna dokáže překvapovat, jak někdy dokáže být úchvatná. Posuďte sami.
1. Chorinea sylphina
Tento okouzlující jihoamerický motýlek, žijící například na peruánském Machu Picchu, dokáže za letu obstojně klamat. Jeho z velké části průhledná křidélka za letu září modrými, zelenými či růžovými odlesky.
2. Ornithoptera richmondia (ptákokřídlec richmondský)
Jeden z největších australských motýlů s rozpětím křídel větším než 13 cm je dnes bohužel kriticky ohrožený.
3. Morpho peleides
Nádherná modrá barva křídel tohoto babočkovitého krasavce z Jižní a Střední Ameriky slouží při rychlém rozkmitání k zastrašení predátorů.
4. Talicada nyseus (‚červený pierot‘)
Tento strakatý motýlek, obývající indický subkontinent a jihovýchodní Asii, překvapí ve chvíli vzletu. Z vrchní strany jsou jeho křídla totiž pouze černooranžová.
5. Lamproptera curius
Ne nadarmo se tomuto drobounkému stvoření z jižní a jihovýchodní Asie říká „Bílý dračí ocas“. Ačkoli hrůzu rozhodně nenahání.
6. Junonia coenia
Tahle parádní severoamerická babočka je velmi nenáročná. Kromě nektaru saje také tekutiny z bláta a vlhkého písku, ve kterých jsou obsažené potřebné živiny.
7. Ornithoptera euphorion (ptakokřídlec euphorion)
Pestrobarevný fešák, který si volně poletuje pouze v queenslandských deštných lesích v severovýchodní Austrálii, je rozhodně k nepřehlédnutí. Rozpětí křídel samečka je totiž okolo 13 cm.
8. Morpo polyphemus (batolec duhový)
V záplavě pestrobarevných kolegů může andělsky bílá barva ohromných křídel tohoto středoamerického ‚duhového běláska‘ působit jak z jiného světa.
9. Polygonia interrogationis (babočka otazníková)
Svůj název získala tato babočka podle stříbrného znamení otazníku na spodní straně zadních křídel. Její ve vzduchu se vznášející otazníky můžete zahlédnout například na procházce nějakým severoamerickým lesoparkem.
10. Papilio bianor (‚čínský páv‘)
Tento východoasijský druh má výrazný pohlavní dimorfismus, kdy sameček (na obrázku) má na zadních křídlech zřetelné namodralé kudrlinky, připomínající paví péra, zatímco decentnější samička se spokojí s pouhou oranžovou.
A věřili byste tomu, že mezi dvaceti neuvěřitelně obrovskými zvířaty je i jeden motýl? Podívejte se TADY.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
