S velkou pravděpodobností nebude stát očkování proti covidu nařizovat, říká hlavní hygienička Jarmila Rážová – G.cz
Vyhledávání

S velkou pravděpodobností nebude stát očkování proti covidu nařizovat, říká hlavní hygienička Jarmila Rážová

Zdroj: www.mzcr.cz

Koronavirová nákaza je v Česku na ústupu a země se pomalu vrací do normálního chodu. Restrikce se uvolňují. Blíží se prázdniny a doba dovolených. Letos ale bude vše jiné, než jak jsme byli zvyklí ještě v zimě. Při cestování budeme muset dodržovat hygienická opatření. Jaká? Mají se rodiče bát poslat své ratolesti na tábor? A co vakcína proti covidu, je již na dohled? Přečtěte si rozhovor s hlavní hygieničkou ČR Jarmilou Rážovou, který Géčku poskytla.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 19.6.2020, 10:33

Díky koronavirové pandemii lidi začali mnohem více řešit hygienu, to je bez debat. Obyvatelé Česka si začali mnohem víc mýt ruce, objevili existenci antibakteriálních gelů a jiných desinfekčních přípravků a začali naslouchat lékařům - hygienikům, které do té doby vnímala valná většina z nás tak nějak okrajově, přiznejme si. V době, kdy covid - 19 ovládl celou republiku, došlo ke změně na postu hlavního hygienika. Eva Gottvaldová byla odvolaná a na její místo nastoupila MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Doktorka Řážová má atestace z epidemiologie a veřejného zdravotnictví. Vystudovala obor hygiena v rámci doktorského programu na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a na Stanfordské univerzitě v USA.

Používejte selský rozum

Jak jste spokojená se současnou epidemiologickou situací u nás?

Pokud se podívám na situaci celkově, mohu říct, že jsem spokojená. Nastavená mimořádná opatření zafungovala a epidemii se nám podařilo dostat pod kontrolu poměrně rychle. Nyní jsme již v takové fázi, že je nám umožněno postupně rozvolňovat plošná protikoronavirová opatření a navracet se zpátky k normálnímu životu. Musíme se však soustředit na lokální ohniska nákazy a efektivními opatřeními bojovat s onemocněním covid-19 přímo v těchto ohniscích, a to tak, abychom už neomezovali plošnými opatřeními celou republiku. K tomuto máme systém rozpoznání rizikových trendů, pomocí kterého získáváme celou řadu cenných informací. Vybudovali jsme Informační systém infekčních nemocí (ISIN), který sleduje vývoj počtu nakažených, máme dispečink akutní péče, dostatečné laboratorní kapacity, analyzujeme v reálném čase nárůsty nakažených v regionech a máme systém včasného varování. Díky systému chytré karantény a práci hygieniků dokážeme nejen eliminovat šíření nákazy z lokálních ohnisek, ale do budoucna s posílením tohoto systému šíření také předcházet.

Myslíte si, že rozvolňování bylo správně načasované?

Jsem přesvědčená, že proces rozvolňování byl načasován dobře. A není to jen věc mého názoru. Pokud se s odstupem podíváme na počty nově nakažených po jednotlivých vlnách, vidíme, že nedošlo k výraznějšímu růstu nemocných osob ani k zahlcení nemocničních kapacit.

Dají se do prázdnin čekat ještě nějaké změny, co se týká rozvolňování?

Pokud bude situace nadále probíhat takto příznivě, počítáme se zvýšením maximálního počtu osob na společných akcích a pak od 1.7. rušíme povinnost nosit roušky, s výjimkou regionů, kde nebude dobrá situace.

Roušky – tolik diskutované téma. Kdy je stále rozumné je nosit a kdy naopak je již opravdu lepší je sundat?

Roušky jsou častým tématem dotazů veřejnosti a médií, jelikož i v případě jejich používání došlo v poslední době k zásadním změnám. Jak je to tedy s rouškami v současnosti? Roušku je stále povinné používat v prostředcích veřejné dopravy, ve všech vnitřních prostorách staveb mimo bydliště (obchody, čerpací stanice, úřady atd.) a také na místech, kde dochází k blízkému kontaktu osob (menšímu než 2 metry). Stále tvrdím, že je třeba se řídit hlavně selským rozumem. Uvedu dva příklady. Pokud se půjdu projít do lesa, roušku mít nebudu, jelikož se pohybuji mimo město a s malou pravděpodobností setkávání skupin lidí. Vyjdu-li však na procházku do města, roušku si vezmu s sebou a například při čekání na semaforech, kde je často opravdu velká koncentrace lidí v těsném kontaktu, roušku použiji.

Ředitel Thomayerovy nemocnice Zdeněk Beneš za sebou nemá klidné období. Pražská "Thomayerka" patří mezi zdravotnická zařízení, která rozhodně o pacienty nemá nouzi a jejíž záběr, i co se například spádové oblasti týká, je značný, a to i bez Covidu - 19. I toto zařízení, jeho chod a životy jeho zaměstanců poslední dobou ovládala epidemie, kterou způsobil nový typ koronaviru. V průběhu uplynulých více než dvou měsíců tak musel její ředitel řešit celou řadu situací, které by ho před pár měsíci nenapadly a bez kterých by se, podle našeho názoru, asi i rád obešel. Ale i on je v zásadě optimista a jak sám deklaruje, nemocnice se vrátila do stadardního režimu.

Máme za sebou těžké období

Dá se již nyní říct, že nastává doba „pokoronavirová?" Nemocnice se vrací do normálního režimu?

Předně bych chtěl říci, že naše Thomayerova nemocnice se již před časem vrátila do standardního režimu. Aktuálně naši zdravotníci obvolávají pacienty a nabízejí jim volné termíny pro kontroly a různá vyšetření. Musím říci, že máme za sebou velice těžké období, které jsme ani nikdo ve své profesi nezažili. Bohužel se tato pandemie podepsala i na tom, že pacienti ze strachu doslova přestali chodit do nemocnice kvůli svým zdravotním obtížím. Zanedbávají nejen lehčí onemocnění, ale mnohdy se jedná i o závažnější nemoci. To, zda nastává doba tzv. „pokoronavirová“ se teprve ukáže v dohledné době, ale jsme na dobré cestě. Mám radost z toho, že z dlouhodobého hlediska se ta situace zlepšuje a konečně dochází k poklesu počtu nakažených lidí koronavirovou infekcí. Snad tento vývoj bude pokračovat i nadále, abychom si například v letních měsících mohli konečně užít také trochu zaslouženého odpočinku. Musím říci, že naši zdravotníci si to velice zaslouží, protože pracují v těžkých podmínkách a jsou už vysílení. Nechci mluvit jen o zdravotnících, ale je to také technický a obslužný personál naší nemocnice, který to rovněž neměl vůbec jednoduché. Všem našim zaměstnancům chci upřímně poděkovat za jejich práci, výdrž a nasazení, se kterým zvládají toto těžké a náročné období. Rovněž chci ocenit práci mediků, kteří u nás vykonali velký kus poctivé práce a velice nám pomohli.

Vraťme se na začátek – kdy jste si vy sám poprvé připustil, že situace začíná být vážná, a že se nejedná o běžnou sezónní chřipku?

Bylo to v době, kdy se z Číny dostala tato virová nákaza do Severní Itálie, kam jelo spoustu našich lyžařů. Rapidně začal stoupat počet nakažených lidí a u nás v nemocnici jsme začali zaznamenávat zvýšený počet nakažených pacientů, ale i v řadách našich zaměstnanců, kteří se nakazili.

Co vás v ten moment napadlo a co jste udělal jako první?

Překvapila mě rychlost šíření infekce. Okamžitě jsme zmobilizovali náš hygienicko-epidemický tým a začali operativně jednat. Dosud se pravidelně scházíme a vyhodnocujeme aktuální epidemiologický stav a situaci v naší nemocnici.

Jak rychle se vám povedlo zabezpečit ochranné pomůcky a jak rychle trvalo zavést v nemocnici režim, který odpovídal zvýšeným hygienickým požadavkům?

Zdravotní pomůcky jsme měli objednané už od ledna letošního roku. Fakt je, že se těžko shánělo tak velké množství a rozsah těchto pomůcek pro naší nemocnici, která patří mezi největší zdravotnická zařízení v ČR. To období bylo hodně náročné a vypjaté.

Standardní režim s omezením

Všechny nemocnice zastavily plánované výkony. Ty neplánované se ale zastavit nedaly. Jak tomu bylo u vás?

Nejdříve chci říci, že sice u nás došlo k určitému omezení neakutních výkonů a dlouhodobě naplánovaných operací, ale je potřeba uvést, že během celé epidemie jsme nepřestali provádět nejenom různé akutní operace, ale také chirurgické zákroky například zhoubných nádorových onemocnění a též byli operováni pacienti u nichž by jakýkoliv odklad znamenal zhoršení jejich zdravotního stavu. Prakticky jsme stále byli ve standardním režimu byť s některými omezeními.

Kolik jich nemocnice v době nouzového stavu provedla?

Zde se můžeme bavit o desítkách až stovkách operací, kterých se za dobu epidemie u nás podařilo provést.

Testovali jste všechny pacienty, kterým musela být operace provedena? A dá se říct, kolik jich celkem bylo a kolik z nich bylo pozitivních?

V době vrcholící epidemie jsme testovali všechny pacienty, které čekal operativní výkon. Nyní výtěžnost tohoto opatření vyhodnocujeme a podle toho se zařídíme.

Bohužel, zaznamenali jste jako nemocnice i dvě úmrtí z řady zdravotníků. Dalo se jim podle vašeho názoru předejít? A jak případně.

To je těžká otázka s ohledem na zákeřnost a prakticky velice snadný přenos této koronavirové infekce na člověka. Jedna sestra, která byla nesmírně obětavá a pracovitá, zemřela doma, kdy byla navíc vystavena obrovskému tlaku některých médií, a to zcela bezdůvodně. Do dnešní doby se prakticky neví, jestli bylo její úmrtí v příčinné souvislosti s covidovou infekcí či nikoliv. Druhé úmrtí bylo u naší sanitářky, která byla infikována mimo naší nemocnici.

Panika vede ke stresu

Kolik pacientů s nemocí COVID 19 Thomayerova nemocnice vlastně zatím měla a má v péči. Dá se říct, kolik z nich se již uzdravilo?

V současné době máme pouze 6 pozitivních pacientů. To je stav k 22. květnu. Počty pozitivních pacientů se každým dnem mění. Od vypuknutí koronavirové epidemie jsme v naší nemocnici měli přibližně 100 hospitalizovaných pacientů s onemocněním Covid-19. O vyléčených pacientech nelze zcela mluvit, protože nemocní měli další souběžné a většinou těžké nemoci. Spíše by se mělo mluvit o Covid-19 negativních pacientech, kterých byla většina. U nás jsme jako první začali léčit pacienty pomocí krevní plazmy od vyléčených lidí z onemocnění Covid-19, u kterých se vytvořily protilátky. Dále léčíme lékem favipiravir.

Ten jsme dosud použili u čtyř pacientů, kteří byli ve vážném stavu. První pacient, u něhož byla zahájena léčba tímto lékem, byl však později, pro zhoršené dechové obtíže, přeložen na odd. ARO. Tento lék byl nasazen koncem dubna, a to bezprostředně po potvrzení diagnózy infekce COVID -19. Stav pacienta je dnes sice prakticky stabilizovaný, ale pořád je ještě připojen na plicní ventilaci. Jedna pacientka byla už propuštěna domů, druhá po kratším pobytu na JIP, byla přeložena ve stabilizovaném stavu na standardní oddělení. V současné době je léčba pomocí léku favipiravir aplikována u jednoho pacienta na plicní klinice. Zlepšení u dvou jmenovaných pacientek však nelze přisoudit pouze léku favipiravir. Pacientky byly léčeny kombinací léčiv s protivirovým či protizánětlivým účinkem (plaquenil, azitromycin) a jedna z nich i krevní plasmou. Počet pacientů je velice malý a nelze tak podle něj přijímat nějaké konečné závěry.

Za další experimetnální lék lze považovat také plaquenil, který sice není registrován pro léčbu onemocnění COVID-19, ale je to další možnost léčby. S dalšími léky byl použit u 33 pacientů pneumologické kliniky.

Je nemocnice připravena na případnou druhou vlnu? Existuje nějaký aktuální pandemický plán, podle kterého budete případně postupovat? A domníváte se vy jako lékař, že k ní vůbec dojde?

Thomayerova nemocnice je připravena na další vlnu epidemie a všechny hygienické a protiepidemiologické mechanismy máme nastaveny tak, aby nemocnice mohla rychle a včas reagovat na vzniklou situaci. Já mohu jenom doufat, že k další vlně, a to nejspíše na podzim, nedojde. Bude ale záležet na případné kázni a zodpovědném chování nás všech, pokud by tato situace opět nastala. První kolo jsme všichni zvládli velmi dobře, čísla mluví za vše.

Co je podle vás na novém typu koronaviru nejzákeřnější a je opravdu důvod k plošné panice? Nebo se mají lidi uklidnit?

U tohoto viru je zarážející poměrně rychlé jeho šíření. Bohužel o něm stále ještě nevíme mnoho, abychom přesně mohli určit jeho chování. Nicméně k tomu chci zmínit ještě jednu věc. Nesmírně mě mrzí činnost některých médií v době krize, kdy mnoho novinářů hledalo pouze senzace a nezajímala je fakta. Šířili zde totiž nejenom paniku, ale i zbytečný strach, který vede ke stresu, což také přispívá k šíření virové infekce. Namísto toho, aby novináři spíše pomáhali zdravotníkům, hledali pozitivní příběhy a více se zapojili do veřejné podpory, která byla obrovská. Jenom těch dobrovolníků, lidí a firem, kteří nám nabídli svou pomoc, bylo a stále je mnoho. A já jim za to chci velice a upřímně poděkovat.

Ze kterého onemocnění máte vy větší strach? Které onemocnění považujete opravdu za „novodobý mor?“

Každá nemoc má své specifické charakteristiky a nelze jednoznačně říci, která nemoc je horší a která lepší. U každého člověka se tatáž nemoc může projevovat jinak. Může mít jiný proběh a komplikace. I banální nemoc může být pro člověka nebezpečná.

Říká se, že všechno zlé je pro něco dobré. Dá se to říct i o době, kdy zem byla v nouzovém stavu? A co shledáváte dobré vy osobně? Překvapila vás v něčem veřejnost?

Jsem velmi potěšen reakcí veřejnosti a také toho, že se jednou zase táhlo za jeden provaz. Tolik příznivých reakcí od lidí a firem či organizací jsem už dlouho nezažil a považuji to za nesmírně pozitivní zkušenost, kterou si také ze současného koronavirového období odnáším.

Máte za sebou náročné období. Budete mít možnost nyní trochu odpočívat? Zkazil vám koronavirus plány na dovolenou?

Musím říci, že koronavirus mě dovolenou nezkazil, protože jsem věděl, že musím být v nemocnici stále přítomen. Na dovolenou se ale samozřejmě velice těším, ale vezmu si jí až ve chvíli, kdy to okolnosti dovolí.

Děkujeme za rozhovor, pane řediteli. A přejeme vám i všem vašim zaměstnacům hodně sil do dalších dní.

ROZHOVOR
Vkládat skript na konec článku: 
TÉMATA

Blíží se prázdniny, dovolené. Hranice se postupně otevírají, a to i do zemí, které byly koronavirem hodně postižené. Je rozumné letos se za hranice podle vás vůbec vydávat?

Jak již mnohokrát zaznělo, doporučila bych letošní prázdniny zůstat v České republice. Pokud se však občané k cestě do zahraničí rozhodnou, ráda bych na ně apelovala, aby dodržovali i v cizině známé pravidlo tří postupů proti přenosu nákazy – častá hygiena rukou, udržování sociálního odstupu a používání roušky ve vnitřních prostorách, veřejné dopravě a blízkém kontaktu osob. Lze ostatně předpokládat, že používání roušek na uvedených místech bude v některých zemích vyžadováno.

Vy osobně byste do Itálie nebo Španělska letos jela?

S návštěvou těchto zemí bych skutečně počkala. Nejedná se však pouze o tyto země, které byly onemocněním covid-19 zasaženy ve velké míře. Vzhledem k otevření hranic v rámci celé Evropy bude docházet i k cestování osob z rizikových zemí do států s nízkou mírou rizika. Bude tedy nutné situaci pravidelně monitorovat a upravovat tak případná nedoporučení k cestám do určité země. Doporučuji občanům, aby sledovali mapu evropských zemí podle míry nákazy, kterou v týdenním intervalu aktualizujeme: https://koronavirus.mzcr.cz/seznam-evropskych-zemi-podle-miry-rizika-nakazy/.

Jaká forma cestování, když vynecháme auto, je podle hygieniků nejméně riziková?

Z pohledu hygienika jsou veškeré dopravní prostředky, které přepravují větší množství osob neideální. Jako méně rizikový způsob přepravy bych označila cestování vlakem, kde jsou bariérově oddělená kupé. V rámci letecké přepravy lze předpokládat, že budou jistá hygienická opatření zavedena již na letištích, čímž dojde alespoň k parciálnímu potlačení rizika nákazy. Pokud vás taková cesta čeká, doporučuji používání respirátorů či alespoň roušky.

Mají se rodiče bát dát dítě na tábor?

Jistá míra opatrnosti je na místě vždy, to se nemusí jednat jen o tábory. V případě táborů ale byl ve velkém předstihu představen soubor hygienicko-protiepidemických pokynů, které budou muset provozovatelé splnit. Podobně jako ve školách bude nutné doložit čestné prohlášení o bezinfekčnosti. Bude věnována zvýšená pozornost dezinfekci a dalším provozním opatřením. Pro více informací k táborům doporučuji článek na stránkách MZ ČR: https://koronavirus.mzcr.cz/deset-nejcasteji-kladenych-dotazu-v-souvislosti-s-pravidly-k-taborum-a-letnim-rekreacim-2020/

Budou hygienici tábory nějak speciálně kontrolovat? Budou se například dělat namátkové testy na covid 19?

Kontroly ve smyslu plnění hygienických požadavků jsou možné. Namátkové testování účastníků na covid-19 nelze předpokládat.

Máte pro veřejnost nějaká doporučení, která se týkají právě letního cestování?

Jak jsem již uváděla výše, doporučuji dodržování základních hygienických pravidel, která jsou opakována již od počátku epidemie – častá hygiena rukou, udržování sociálního kontaktu a používání roušky. Tato pravidla mít obzvláště na paměti v situacích, kde dochází k vysoké kumulaci osob. Dále bych také nedoporučovala po návratu do České republiky po dobu dvou týdnů navštěvovat osoby, které patří do rizikové skupiny.

Co by si rozhodně každý, kdo vyráží letos na dovolenou, neměl zapomenout vzít?

Záleží, kam na dovolenou vyrazíte. Pokud se chystáte na túry do hor, kde za celý den potkáte pár osob a nejste s nimi v těsném kontaktu, pak není potřeba žádné zvláštní vybavení. Chystáte-li se na dovolenou do vyhlášených turistických destinací, zcela určitě bych doporučila vybavit se dostatečným množstvím respirátorů či roušek (respirátory bych volila na společné cesty busem, letadlem) a dezinfekčními prostředky na dezinfekci rukou. Pokud bych odhlédla od onemocnění covid-19 a zaměřila se na pacienty, kteří se aktuálně léčí s jiným onemocněním či prodělali určitý zdravotní problém, zde bych doporučila nosit u sebe na papíře sepsané léčivé přípravky, které tato osoba užívá, dále alergie a případné další podstatné informace vzhledem ke zdravotnímu stavu – ideálně samozřejmě v anglickém jazyce. Tato maličkost může být při případném zdravotním problému klíčová.

Ve vakcínu doufáme co nejdříve

Myslíte si, že se dá očekávat, že bude v dohledné době účinná vakcína?

Vývoj vakcíny probíhá u nás, na evropské i celosvětové úrovni. Uvidíme, kdy se dostane vakcína k pacientům, doufejme, že co nejdříve.

Bude očkování proti covidu případně povinné?

S velkou pravděpodobností se nebude jednat o státem nařízené očkování. Pokud však taková vakcína vznikne, bude stát apelovat přinejmenším na osoby z rizikových skupin, aby se nechaly naočkovat. To můžeme ostatně pozorovat i v souvislosti s očkováním proti chřipce. Nikomu nenařizujeme, aby se nechal naočkovat, ale výrazně doporučujeme očkování u rizikových skupin a seniorů. Pokud by došlo k setkání chřipkové a covidové epidemie v podzimních měsících, bylo by velmi obtížné tomuto ataku čelit.

Doba covidová snad pomalu končí. Jaký bude nyní váš hlavní úkol? Život kolem nás není pouze o koronaviru a záběr hlavního hygienika je podstatně širší. Co vlastně vaše pozice vše obnáší?

Dalším cílem je nyní zajistit posílení personálního stavu hygienických stanic, kdy nám epidemie koronaviru potvrdila aktuální personální nedostatečnost. S tím bude nutné zaměřit se i na vzdělávání v této odbornosti. Běžná agenda obnáší úkoly z oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví. Do této kategorie spadá celá řada činností. Pokud bych měla vyjmenovat některé z nich, jde o následující oblasti, se kterými se setkávám: krizové plány (např. pandemický plán ČR), problematika infekčních onemocnění, problematika nemocí z povolání, kategorizace prací, řízení zdravotních rizik, spolupráce s integrovaným záchranným systémem apod. Je to opravdu velmi různorodá práce, proto mě také tak baví a naplňuje.

Do jaké míry jste přímo podřízená ministru zdravotnictví? Hlavní hygienik je takový trochu nestandardní náměstek ministra. Jeho postavení je jiné. Komu podléháte přímo?

Jedná se o služební místo na Ministerstvu zdravotnictví. Hlavní hygienik má postavení náměstka a ve věcech ochrany a podpory veřejného zdraví vystupuje jako orgán Ministerstva zdravotnictví. Hlavní hygienik je jmenován vládou na návrh ministra zdravotnictví. Taktéž odvolání je akt, který vykonává vláda. Přímo ale podléhá panu ministrovi a státnímu tajemníkovi.

A poslední otázka – jak a hlavně kde bude trávit léto vy?

Počítám, že letošní léto bude převážně pracovní, jelikož pracovních povinností je stále hodně. Pokud se mi podaří na několik dnů vzdálit z práce, ráda bych podnikla pár výletů po České republice. Doufám, že se mi poštěstí uvolnit alespoň na prodloužený víkend. (úsměv)

Děkujeme za rozhovor, paní doktorko a hodně štěstí v boji nejen s covidem - 19.

Podobné články

Doporučujeme

Další články