Revoluční „český Edison“: František Křižík osvítil svět obloukovými lampami, bitvu o elektrický proud však prohrál – G.cz
Vyhledávání

Revoluční „český Edison“: František Křižík osvítil svět obloukovými lampami, bitvu o elektrický proud však prohrál

Zdroj: Ignác Šechtl - Archive Šechtl a Voseček, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=462432

Dnes je to již 174 let od narození jednoho z nejvýznamnějších českých vynálezců, jenž se nesmazatelně zapsal do dějin elektrotechniky. František Křižík dal světu mnoho unikátních vynálezů, díky kterým jej uznával celý svět. Stál například za vynálezem legendární světelné fontány nebo obloukové lampy se samočinnou regulací. Zdokonalil také elektrickou tramvaj, jejíž provoz následně zavedl nejen v pražských ulicích.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 8.7.2021, 14:51

„Český Edison“

František Křižík se narodil 8. července roku 1847 v Plánicích na Klatovsku do velmi nuzných poměrů. Chudoba poznamenala celé Křižíkovo mládí, osud mu však v určitém ohledu přeci jen přál. Jeho nadšení a talentu pro elektrotechniku si všiml profesor Václav Zenger z ČVUT, čímž mladému Křižíkovi pomohl nastavit životní směr.

Netrvalo dlouho a František Křižík přišel se svými prvními vynálezy. Do té doby však musel skloubit studium a tvrdou práci, neboť finance byly stálou překážkou. První Křižíkovy vynálezy byly nejen kariérním úspěchem mladého technika a vynálezce, ale také jakýmsi útěkem z finančních potíží. Tím úplně prvním vynálezem bylo Křižíkovo zdokonalené železniční signalizační zařízení. Dále vynalezl také dálkově ovládané návěstidlo pro zamezení srážek vlaků, navrhl blokové signalizační zařízení a zdokonalil několikero dalších železničních zařízení.

I z tohoto důvodu byl často přezdíván jako „český Edison“. Oba totiž začínali na železnici, navíc se narodili ve stejném roce, pocházeli z chudých poměrů a oba věřili v pozitivní vývoj stejnosměrného proudu, který však nakonec „souboj“ s proudem střídavým prohrál.

Oblouková lampa

První vynálezy Františka Křižíka finančně stabilizovaly a on si tak mohl dovolit odcestovat v roce 1878 na světovou výstavu do Paříže. To byl zlom Křižíkovy kariéry, neboť právě v Paříži jej oslnila oblouková lampa ruského vynálezce Pavla Nikolajeviča Jabločkova – ten se mimochodem, stejně jako Edison, narodil ve stejném roce jako František Křižík.

Lampa ruského vynálezce byla sice impozantní, ale nedokonalá. A právě zde přichází na scénu vynálezce z Klatovska. Oblouková lampa dokázala v podání, které Křižík viděl na světové výstavě v Paříži, svítit pouhých 45 minut, navíc neustále přerušovaně blikala. František Křižík dospěl ke zdárnému zdokonalení v roce 1880, kdy si nechal patentovat vylepšenou obloukovou lampu. Křižík se zaměřil zejména na automatickou regulaci soustavy dvou uhlíků (samočinná regulace), díky čemuž vydržela svítit mnohem déle než lampa původní. A navíc neblikala.

Křižík se se svým tehdy revolučním vynálezem vydal znovu do Paříže, tentokrát před odbornou porotu. Konkurence byla obrovská, na výstavě se Křižík setkal mimo jiné i s Edisonem, který přijel ze Spojených států amerických představit svou žárovku. Přestože se do Paříže sjelo mnoho světových vynálezců se svými revolučními „svítidly“, odborná porota se rozhodla ocenit vynálezy Thomase Alvy Edisona a Františka Křižíka. Tehdy byl František Křižík korunován jako „český Edison“. Křižíkově impozantnímu úspěchu možná přispěla i skutečnost, že odborné porotě předsedal právě onen zmíněný ruský vynálezce Jabločkov.

Prohraný souboj o elektrický proud

Křižíkovy obloukové lampy doslova prorazily díru do světa. I na našem území byly hojně užívány. Ne nadarmo se tedy říká, že František Křižík rozsvítil Čechy. Elektrické lampy byly vítanou náhradou za používané lampy plynové. František Křižík se následně hojně angažoval v elektrifikaci několika tramvajových tratí nejen v Praze. Jedním z jeho nejkrásnějších vynálezů je pak světelná fontána, jež byla poprvé rozsvícena 24. května roku 1891 v Praze, a to u příležitosti Jubilejní zemské výstavy.

František Křižík slavil úspěchy až do té doby, kdy prohrál v „souboji“ s Emilem Kolbenem, který zastával vizi střídavého proudu, jenž se nakonec ukázal jako ten perspektivnější. František Křižík po tomto neúspěchu přišel o zakázky a stáhl se do ústraní. Český národ však na svého Edisona nezapomněl. Když roku 1941 ve věku 93 let František Křižík zemřel, konal se na Vyšehradském hřbitově pohřeb se státními poctami. Pohřeb zároveň symbolizoval tichou manifestaci proti nacistické okupaci.

Podobné články

Doporučujeme

Další články