Po parlamentních volbách v Německu a týden před volbami českými zamířili k volebním urnám i naši jižní sousedé v Rakousku. Během neděle si navolili nové zástupce do spolkové rady. Ač se stále ještě sčítají korespondenční hlasy, o výsledcích volebního klání je víceméně jasno. Voleb se zúčastnilo rekordních 80 % všech rakouských voličů, kteří odevzdali nejvíce hlasů Rakouské straně lidové vedené Sebastianem Kurzem.
Teprve jednatřicetiletý Kurz není ani přes nízký věk v politice žádným nováčkem. Již od roku 2013 byl ministrem vnitra a nyní se stane historicky nejmladším spolkovým kancléřem v dějinách moderního Rakouska. Zároveň bude nejmladším evropským premiérem. Pro srovnání, nejmladšímu českému premiérovi Stanislavu Grossovi bylo v den nástupu do funkce 34 let. Kurzovi Lidovci obdrželi podle průběžných výsledků 31,4 % hlasů. Na druhém místě skončili pravicoví Svobodní a až třetí byli doposud vládnoucí sociální demokraté exkancléře Christiana Kerna.
Ještě větší prohru než sociálně demokratická SPÖ ovšem zaznamenali rakouští Zelení. Ti se totiž poprvé od roku 1986 nedostanou do parlamentu. O naprostém propadu levicové ideologie v Rakousku svědčí i to, že volby vyhrály pro mnohé liberály krajně pravicově vnímané postoje k imigraci. Nejen Svobodní, ale hlavně i Kurzovi Lidovci totiž vehementně odmítají přerozdělování uprchlíků a jejich bezmezné přijímání do země, chtějí silnější ochranu rakouských hranic a přísnější kontrolu omezeného počtu těch imigrantů, které se rozhodnou přijmout. Kurz je zároveň kritikem islámu, čímž se v očích levicových voličů stává prakticky extremistou. Nicméně volby nevyhrává levicová kritika, ale všelidové hlasování. A to hovoří jednoznačně.
Ač je mladičký Kurz lidovcem a tedy na europarlamentní úrovni je jeho ÖVP sdružena jak s českou KDU-ČSL, tak s CDU německé kancléřky Angely Merkelové, je jeho politické vnímání světa poněkud odlišné. Právě díky jeho nepříliš vstřícným postojům k islámu a migraci asi těžko bude hledat společnou řeč nejen s Merkelovou, ale i s rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem, který jako bývalý člen Zelených rovněž zastává spíše takzvanou vítačskou politiku. Naproti tomu mnohem větší podporu od Kurze by mohly očekávat státy Visegrádské čtyřky. Stane se tak Rakousko pod vedením mladého kancléře naším významným spojencem?