Napětí na Balkánském poloostrově doutnalo po dlouhá desetiletí. Spory mezi katolickými Chorvaty, pravoslavnými Srby a muslimskými Bosňany eskalovaly během rozpadu Jugoslávie, přičemž nejtragičtějším dějstvím byla občanská válka v Bosně a Hercegovině. Krvavý konflikt, který si vyžádal kolem 100 000 obětí, byl ukončen před 28 lety v Paříži, kde znesvářené strany podepsaly mírovou smlouvu.
Zlo nacionalismu
Multietnická Bosna a Hercegovina zažívala na počátku 90. let minulého století prudký vzestup nacionalismu. Na území Bosny a Hercegoviny sestávalo obyvatelstvo ze 43 % z Bosňanů, z 31 % ze Srbů a z 17 % z Chorvatů. Na konci roku 1991 vyhlásili chorvatští nacionalisté politickou a geografickou autonomii na Bosně a Hercegovině, kterou nazvali Chorvatské společenství Herceg-Bosna. Později pak byla vyhlášena nezávislost Chorvatské republiky Herceg-Bosny. Nelenili však ani Srbové, kteří vyhlásili nezávislost Srbské republiky Bosny a Hercegoviny.
Hrozbu války se Evropské společenství snažilo odvrátit, ale jednání zkrachovala. Rada bezpečnosti OSN dokonce uvalila zbrojní embargo pro všechny státy bývalé Jugoslávie. Chorvatům se dařilo díky dlouhému pobřeží dobře pašovat, Srbové zase disponovali většinou zbrojního arzenálu po někdejší Jugoslávské lidové armádě. Nejhůře tak embargo dopadlo na armádu Bosny a Hercegoviny.
Na jaře roku 1992 obklíčili Srbové, kteří byli vyzbrojeni těžkými zbraněmi, Sarajevo. V podstatě jej obléhali po dobu celé více než tříleté války. Na město dopadlo asi půl milionu granátů a o život přišlo bezmála 12 tisíc lidí.
První oběť války zemřela na svatbě
Za první oběť války Srbové považují Nikolu Gardoviće, který byl zabit v Sarajevu dne 1. března 1992 na svatbě svého syna. V ten den se v Sarajevu kromě této svatby konalo také referendum o nezávislosti Bosny, které bosenští Chorvati podporovali a bosenští Srbové naopak bojkotovali. Ze 64 % voličů se více než 99 % vyslovilo pro nezávislost, načež následovala eskalace nasilí. Za oficiální počátek války je považován začátek dubna 1992.
Svatba syna Nikoly Gardoviće se konala v pravoslavném chrámu v centru Sarajeva, ke kterému se nedalo dostat automobily, a tak k němu museli dojít svatebčané pěkně po svých. Cestu jim zkřížil vůz, ve kterém seděli ozbrojení muži, mimo jiné také známý bosenský gangster Ramiz Delalić. Ten vtrhl do svatebního průvodu, aby ukořistil srbskou vlajku. Neobešlo se to bez násilí, ozvaly se výstřely a otec ženicha, který nesl vlajku, byl zasažen. Svým zraněním pak v sanitce podlehl. Bosenští Srbové označují tento incident jako „Krvavou svatbu“ a považují jej za počátek bosenského konfliktu.
Ramiz Delalić za vraždu potrestán nebyl, v následujícím obléhání Sarajeva se stal velitelem milice. Byl zavražděn v roce 2007 v Sarajevu.
A zde si můžete přečíst o první čečenské válce.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
