První čečenská válka: Groznyj v troskách a desetitisíce obětí

Obrázek uživatele vaclav.roman
11.12.2018, 15:37

Přesně před 24 lety, dne 11. prosince 1994, zavelel ruský prezident Boris Jelcin ke zteči. Kreml chtěl hrubou silou donutit Čečensko, aby zůstalo součástí Ruské federace. Vzešel z toho krvavý konflikt, který si vyžádal přes 50 000 mrtvých civilistů.

Válkami zmítaná postsovětská republika

Vznik Čečenské republiky Ičkerie byl vyhlášen po rozpadu SSSR v listopadu 1991. Odpověď Ruska na sebe nenechala dlouho čekat, Kreml zavedl výjimečný stav v Čečensku a v Ingušsku. Moskva se snažila ze všech sil, aby Čečensko bylo nadále součástí Ruska, došlo také k několika neúspěšným pokusům o ozbrojený převrat. Větší konflikt byl na spadnutí.

Dne 11. prosince 1994 podepsal ruský prezident Boris Jelcin výnos číslo 2169, který nesl označení: „O opatřeních vedoucích k zajištění zákonnosti, pořádku a bezpečnosti občanů na území Čečenské republiky“. To už se k čečenským hranicím blížily z několika směrů tanky, začala první čečenská válka, dle historiků největší a nekrutější na ruském území od dob druhé světové války, respektive Velké vlastenecké války.

Ruská armáda se od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zapojila do mnoha lokálních půtek, bojůvek a bitev, problém Čečensko a ruská snaha získat toto území pod svoji nadvládu, však všechny překonalo. Vysoký počet obětí i obrovské materiální škody, ze kterých se Čečensko bude vzpamatovávat ještě dlouho. Pouze současná válka na východní Ukrajině je obdobně děsivého rozsahu.

Rusům se na území Čečenska nejprve nedařilo, například jim nevyšel jejich záměr dobýt na Nový rok čečenské hlavní město Groznyj. V únoru 1995 už však byli úspěšnější a obsadili jej. V té době začala partyzánská válka, která znamenala pro Rusy velké ztráty. Čečenští bojovníci, označovaní jako rebelové jim působili nemalé potíže. Během konfliktu přišlo o život na 6000 ruských vojáků, protistrana utrpěla zhruba poloviční ztráty, zemřelo 2700 čečenských bojovníků.

Dne 21. dubna 1996 se podařilo zaměřit satelitní telefon čečenského prezidenta Džochara Dudajeva. Bezprostředně následoval raketový útok, při kterém Dudajev zahynul. V srpnu 1996 se Čečencům podařilo dobýt zpět město Groznyj. Počty mrtvých by strmě rostly, kdyby válka na konci srpna 1994 neskončila uzavřením smlouvy o vzájemných vztazích, která je známá jako Chasavjurtovská smlouva. Ruské jednotky se začaly postupně stahovat, docházelo i k výměně zajatců. Řádná mírová dohoda pak byla podepsána později. V neklidné zemi nastal mír, ovšem ne na dlouho, navíc zemi zmítaly vnitřní nepokoje a vládl tu chaos.

Při válce bylo zničeno mnoho měst a vesnic, včetně hlavního města Grozného. Nejtragičtější ze všeho jsou počty mrtvých civilistů, které jsou odhadovány na 50 000 lidí. Některé zdroje hovoří dokonce o 100 000 mrtvých.

A zde nabízíme k přečtení pohnuté osudy dcer a synů velkých sovětských vůdců.


Komentáře

Doporučeno pro vás