fb pixel První československý výsadkář úspěšně vyslaný z Velké Británie do protektorátu: František Pavelka byl popraven v Berlíně, náklady na popravu měla uhradit rodina – G.cz
Vyhledávání

První československý výsadkář úspěšně vyslaný z Velké Británie do protektorátu: František Pavelka byl popraven v Berlíně, náklady na popravu měla uhradit rodina

Zdroj: Vláda Velké Británie - http://druhasvetova.com/?p=osobnosti/ceskoslovenske/Svobodnik_asp_Frantisek_Pavelka, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=57844457

František Pavelka byl československým radiotelegrafistou, vojákem a jediným příslušníkem výsadku Percentage. V rámci operace byl v říjnu 1941 vysazen na území protektorátu, a stal se tak vůbec prvním československým parašutistou vyslaným z Velké Británie, který byl úspěšně vysazen na protektorátní území. Tam však Pavelku brzy zatklo gestapo, a on se tak stal také jediným českým výsadkářem, který byl popraven přímo v Berlíně.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 12.1.2022, 16:16

Student a člen Sokola

František Pavelka se narodil 29. listopadu roku 1920 v Břeclavi, dva roky po vzniku samostatného Československa. Jeho otec byl poštovním doručovatelem a matka, rozená Hergoutová, byla v domácnosti. Byl prostředním ze tří dětí a vzhledem k tomu, že již v brzkém mládí inklinoval k pohybu a vlasteneckým myšlenkám, byl mimo jiné členem Sokola.

Poté, co vychodil obecní školu v Břeclavi nastoupil na gymnázium. Studium neprobíhalo zrovna dvakrát harmonicky, neboť právě v tu dobu došlo k obsazení pohraničí Němci. Posléze se Pavelka zapsal na filosofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kvůli uzavření vysokých škol v listopadu 1939 ovšem nedostudoval a nastoupil na pobočku brněnské pošty. Následně přešel k brněnskému stavebnímu úřadu, kde působil jako telegrafní dělník.

Tehdy německá okupace a zárodečná druhá světová válka vstoupila Pavelkovi do života stejně, jako vstoupila dalším milionům. Pavelka se však nespokojil s přerušeným studiem, pozicí telegrafního dělníka a okupační mocí. Záhy se totiž zapojil do ilegálních aktivit proti německým okupantům.

Pro odbojovou činnost mu již na počátku následujícího roku hrozilo zatčení, byl tedy nucen uprchnout do exilu. Z vlasti odešel skrze jednu z poměrně standardních tras – přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Turecko se dostal do Francie, kde byl 6. května zařazen ke 3. rotě 2. pěšího pluku československého zahraničního vojska. Účastnil se bojů na frontě, ovšem po porážce Francie odjel, stejně jako drtivá většina československé zahraniční armády, lodním transportem do Anglie.

V Anglii v armádní činnosti pokračoval. V roce 1941 již disponoval hodností svobodníka aspiranta a byl zařazen do výcviku pro plnění speciálních úkolů. Absolvoval všechny potřebné kurzy, které tehdy výsadkáři museli v rámci výcviku splnit – kurz útočného boje ve Skotsku, výcvik v seskoku padákem, školení v radiotelegrafii a tzv. základní sabotážní kurz.

V protektorátu

František Pavelka byl vůbec prvním československým výsadkářem vyslaným z Velké Británie, jemuž se podařilo úspěšně seskočit v protektorátu. V noci ze 3. na 4. října 1941 byl Pavelka v rámci operace Percentage přepraven letounem Whitley z anglického letiště Tangmere na území Protektorátu Čechy a Morava. Let trval 11,5 hodiny a co víc, Pavelka byl jediným členem výsadku. Jeho úkolem bylo předat domácímu odboji vysílačku s potřebným příslušenstvím, nový šifrovací klíč a poselství exilového prezidenta a ministra národní obrany exilové vlády. Poté se měl Pavelka podřídit organizaci domácího odboje.

Vinou navigační chyby byl vysazen přibližně 35 kilometrů od plánovaného místa výsadku, kde jej čekala tamější odbojová skupina spadající pod Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ). Po překonání obtíží, jež plynuly z nepřesného vysazení, se Pavelka dokázal s odbojem spojit a přesunul se přes Chrudim až do Prahy. Zde se 6. října setkal s představitelem PVVZ a odbojářem JUDr. Karlem Bondym.

Pavelka se tedy úspěšně napojil na civilní i vojenskou složku Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD), čímž byla první fáze operace spojena. Již v té době byly ovšem tyto složky pod drobnohledem gestapa a v podstatě v probíhajícím procesu destrukce způsobené zatýkáním jednotlivých členů. Výsadkář Pavelka v Praze obdržel na jméno Petr Soukup falešné doklady a po určitou dobu se skrýval. Ukryt byl na několika místech – například v bytě Marie Rosenbachové, kde se jej pokusilo dne 21. října zatknout gestapo.

Poprava v Berlíně

Na konci téhož měsíce se skrýval v pražských Holešovicích. V tu dobu však naneštěstí došlo k rozkrytí celé odbojové sítě a Pavelka byl 25. října 1941 kolem čtvrté hodiny ranní zatčen gestapem. František Pavelka byl podroben výslechu a okamžitě převezen na Pankrác, kde byl i nadále vyslýchán a mučen. Předpokládá se, že Pavelka projevil velkou statečnost a neprozradil žádné informace o svých spolupracovnících ani zásadní údaje o svém výcviku ve Velké Británii.

V pankrácké věznici byl Pavelka držen až do 5. srpna 1942 – toho dne byl předán lidovému soudu v Berlíně. Ten jej 19. srpna odsoudil k trestu smrti. Výsadkář František Pavelka byl dne 11. ledna roku 1943 v berlínské věznici Plötzensee popraven stětím gilotinou. Šlo o jediného československého výsadkáře, jenž byl popraven v Berlíně. Ta největší ohavnost se ale měla teprve stát. Rodinu Františka Pavelky totiž následně vyzvaly německé úřady k úhradě nákladů na popravu, které tehdy činily 4 318 říšských marek. Pavelka byl po válce povýšen in memoriam a symbolicky pohřben na hřbitově v Brně-Židenicích.

Zdroj: Český rozhlas, Wikipedia

Podobné články

Doporučujeme

Další články