Proč je letošní podzim barevně tak chudý a nudný?

Obrázek uživatele Radek Kovanda
21.10.2014, 19:10
Byli jsme natěšeni na výtrysky barev, které zkrášlí jinak poměrně fádní českou krajinu. A ono nic! Známe viníka...
   

 Loni vs. letos – stejné místo i doba

Chudý proti loňsku (Foto: autor)   Patřičného efektu na této fotce bylo sice pro ilustrativnost dosaženo zapnutím filtru nazvaného Autumn Colors, ale ve skutečnosti je letošní podzim skutečně daleko méně barevnější, než byl ten loňský. Ten rozdíl připomíná radikální změnu, kterou stromy projdou od konce léta k podzimu, jak uvidíte na následujících srovnávacích fotografiích:   Capitol Creek Valley Verdant Valley, Capitol Creek, Colorado, USA (Foto: Wayne Boland)   Předně  – jak to vůbec funguje, že listy žloutnou, hnědnou, zlátnou nebo červenají? Listy stromů jsou chemické továrny poháněné sluneční energií. Aby mohly fungovat, vyrábějí si už od svého vyrašení na jaře zelené barvivo – chlorofyl. Ten zachytává fotony, a s jejich pomocí vyrábí z oxidu uhličitého a vody cukr – glukózu (kterou si pak stromy ukládají do zásoby a vyrábějí z něj svůj základní stavební materiál – dřevo). K tomu všemu logicky potřebují světlo, takže jakmile se začnou dny zkracovat, strom pozná, že se má připravit na období s jeho nedostatkem, s omezeným přísunem vody a nízkými teplotami. Bude prostě ‚hibernovat‘ a žít ze zásob.   England Apartment Building Anglický činžák (Foto: imgur.com/user/poobeye)   Celé to začne již v srpnu, kdy se den ve srovnání s letním slunovratem už zkrátil víc jak o hodinu. Na konci řapíku, kterým je list ‚uchycen‘ k větvi, se některé buňky prodlužují, čímž vzniká jakási přepážka. Ta postupně přiškrcuje spojení mezi stromem a listem – ze stromu už do něj neproudí tolik vody, dusíku a hořčíku, zpátky z listu do stromu zase méně a méně cukru.   Forest Lake In Poland Lesní jezero v Polsku (Foto: www.kacperkowalski.pl)   Následkem toho se začne rozpadat zelené barvivo, protože mu pro jeho obnovování chybí dusík a hořčík. A list žloutne. Za tuto barvu mohou karotenoidy, žlutě až oranžově zbarvené látky rozpustné v tucích, stejné jako třeba v mrkvi.   Glenfinnan Viaduct, Scotland Viadukt Glenfinnan, Skotsko (Foto: Andrew Shapland)   Karotenoidy byly v listech přítomny po celé léto. Sloužily jednak k zachytávání vlnových délek světla, které zelené barvivo zachytit neumí... ... a za druhé jako ochrana před poškozením nadmírou ultrafialového záření. Jenomže nebyly vidět, překrýval je chlorofyl.   Gapstow Bridge, New York, USA Gapstow Bridge, New York, USA (Foto: Jessica Jenney)   Pak nastupují sytě červené až rudé tóny, které se ale musí v listech speciálně vytvořit. K tomu slouží cukr, který v nich zůstává poté, co se v řapíku začala tvořit přepážka zužující spojení se stromem.   Grand Island East Channel Light House, Michigan, USA Grand Island East Channel Light House, Michigan, USA (Foto: Jim Liestman)   Antokyany, jak se tyhle ‚rudotvorné‘ látky nazývají, jsou vlastně protimrznoucí kapaliny, které mají list chránit před předčasným totálním zničením. Řapíková přepážka se sice uzavírá, ale než se uzavře docela, je třeba ještě z listu stáhnout zpátky do stromu vše upotřebitelné.   Hitachi Seaside Park, Japan Přímořský park Hitachi, Japansko (Foto: 影 武者)   Tenhle proces ovšem není závislý jen na zkracování dne. Své dělá také aktuální teplota a vlhkost. Čím je tepleji, tím déle se strom ‚rozhodne‘ si listy ponechat. Přepážky v řapíku spouštějící barevné změny se tedy začnou tvořit až později.   Japanese Maple Japonský javor (Foto: Kadek Susanto, Pete Wongkongkathep)   Při teplotně nadprůměrném září tak listy začnou žloutnout až v první půlce října, u stromů poblíž veřejného osvětlení ještě déle. Naopak při teplotně podprůměrných srpnech mohou žloutnout už před začátkem září.   Kilchurn Castle, Scotland Hrad Kilchurn, Skotsko (Foto: Mathieu Noel)   Také relativní vlhkost hraje svou roli – čím je vyšší, tím lépe mohou zbytkové cukry odtékat z listu do stromu, a tím méně jich pak zbude na výrobu rudých antokyanů.   Lake Island, Poland Jezerní ostrov, Polsko (Foto: www.kacperkowalski.pl)   Krásně vybarvený podzim tedy nastane, když jsou dny slunečné, ale minimálně přes noc už je zima. A není přiliš vlhko. Naopak, deště a mlhy s relativně vysokými a stálými teplotami jsou sice to pravé pro houby, ale ne pro divoké podzimní kolorování.   Poet’s Walk, Central Park, New York, USA (Foto: Eddie Crimmins, Vivienne Gucwa)   Nejkrásnější prý je podzim v Nové Anglii – pokud tam náhodou právě jste nebo se tam chystáte, tak TADY se dozvíte nezbytné co, kde, jak a případně i za kolik.    

Komentáře