Připomínal porážku Švédů, pak ho zničil rozvášněný dav: Bylo stržení Mariánského sloupu spontánní akcí, nebo promyšleným plánem? – G.cz
Vyhledávání

Připomínal porážku Švédů, pak ho zničil rozvášněný dav: Bylo stržení Mariánského sloupu spontánní akcí, nebo promyšleným plánem?

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Málokteré téma v poslední době tak hýbe Prahou jako návrh na znovuobnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Sloup, jenž byl vysvěcen pražským arcibiskupem za přítomnosti císaře Ferdinanda III. před 367 lety, byl v roce 1918 coby symbol rakouské monarchie stržen rozvášněným davem. Ve skutečnosti to ale bylo trochu složitější...

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 13.7.2019, 08:00

Na památku zachránění Prahy před Švédy

Mariánské sloupy se v průběhu historie stavěly často jako připomínky tragických událostí – ten staroměstský z roku 1650 měl připomínat výhru vojsk bránících Prahu před švédskou armádou, která se pokoušela obsadit obléhané město na samém konci třicetileté války. V průběhu 19. století se ale pohled občanů města Prahy na pomník začal měnit. Namísto připomínky záchrany metropole byl pomník vnímám jako symbol nenáviděné habsburské monarchie a mezi lidmi se začala šířit fáma (která ostatně přetrvala do dnešních dnů), že sloup slouží jako pomník vítězství Habsburků v bitvě na Bílé Hoře. Když pak byla vyhlášena v říjnu 1918 Československá republika, osud nenáviděného sloupu se zpečetil.

I když se traduje, že sloup byl stržen spontánním davem pražských občanů, realita byla jiná. 3. listopadu 1918 se na Bílé Hoře konala akce na připomínku neslavné bitvy z roku 1620, kterou organizovali čeští socialisté. Ráno toho dne hlavní organizátor celé demoliční akce, žižkovský bohém a socialista Franta Sauer, navštívil velitele pražských hasičů, s tím, že má být sloup svržen. Když se po připomínkové akci vraceli její účastníci v průvodu Prahou, zamířili si to přímo na Staroměstské náměstí a sám Sauer omotal celý sloup lanem. Zatímco socialisté tahali sloup k zemi, shromáždil se okolo nich dav lidí – několik jich začalo s demolicí pomáhat, ale poměrně velká část Pražanů se naopak snažila zabránit zničení historického monumentu.

Podle svědků si poté jedna žena klekla přímo na předpokládané místo dopadu a začala se modlit, aby zabránila pádu sloupu – aktéři stržení však ve svém snažení nepolevili a když se sloup začal nebezpečně naklánět, utekla zmíněná do bezpečí. I přesto, že bylo povolané četnictvo, se již zničení památníku nepodařilo zabránit. Dav se poté pokusil vyhodit zbytky sloupu do Vltavy, ale byl zastaven vojskem.

Sloup nahradila dlažba

Čin byl následně odsouzen jak katolickou církví, tak i Národním výborem československým – prezident T. G. Masaryk akt nepodpořil (aktéry nazval „zbrklými Čechy“) a dozvěděl se o něm až později z doslechu v cizině, ze které se vrátil až o několik týdnů později. Nicméně, nad zničením rakouského památníku vyjádřil pochopení, jelikož v jeho očích symbolizoval nenáviděnou dobu pobělohorskou.

Jelikož byla na následující dny naplánovaná vystoupení zahraničních politiků a případná rekonstrukce sloupu by celou akci rušila, rozhodlo se vedení Prahy zbytky sloupu odklidit a na místě, kde stával, byla doplněna obyčejná dlažba. I přesto, že v průběhu 20. i 30. let vzniklo několik iniciativ na obnovu sloupu, nebyla žádná z nich úspěšná a po nástupu komunistického režimu byly všechny pokusy o znovuvybudování památníku zcela zakázány. Až po změně společenských poměrů v roce 1989 se opět začalo diskutovat o obnově mariánského sloupu a v dnešních dnech tato diskuze vrcholí. Zda se sloup v Staroměstské náměstí vrátí ukáže až čas.

A tady si přečtěte, kterých 10 památek zničil požár.

Podobné články

Doporučujeme

Další články