I v případě, že vás fyzika vůbec nezajímá a na škole jste ji doslova nenáviděli, znáte jméno Stephen Hawking. Geniální britský badatel, známý pro své zásadní objevy stejně jako pro svůj smysl pro humor a snahu vědu popularizovat, by dnes oslavil 78. narozeniny. Přitom mu lékaři už v jednadvaceti dávali maximálně dva roky...
Vzepřít se osudu
V jednadvaceti mu lékaři řekli, že má amyotrofickou laterální sklerózu, neurodegenerativní nemoc, jejíž vinou postupně kompletně ochrne, a že mu dávají dva roky života. On jejich prognózu přežil o půl století - a že to byl život, co stojí za vyprávění. Stephen Hawking se stal nejen geniálním badatelem, jehož objevy významně ovlivnily naše chápání vesmíru, ale také popularizátorem vědy, který se často objevoval v populární kultuře.
Původně se měl stát lékařem, tak si to pro něj alespoň představoval jeho otec, taktéž doktor. Mladému Hawkingovi šla ale vždycky lépe matematika. Ještě před maturitou se přihlásil na Oxford, kam ho nejen přijali, ale také mu udělili studijní stipendium, nemohl se tam ale věnovat oboru, ke kterému ho to nejvíce táhlo, a tak se věnoval fyzice. Jeho snem bylo studovat kosmologii v Cambridge, což se mu v roce 1963 podařilo a právě tehdy nastalo v jeho životě zlomové období. Právě tehdy si totiž vyslechl osudovou diagnózu, zároveň se o rok později zasnoubil se svou první ženou Jane Wilde, což, jak později sám prohlásil, pro něj znamenalo "něco, pro co žít". Přesto se s Jane, která mu dala tři děti, nakonec rozvedl kvůli pečovatelce.
Zatímco na poli vědy se mu dařilo, v průběhu let ho postupně přestaly poslouchat paže, nohy a nakonec i hlas, přesto o svém postižení mluvil jako o největším daru, jaký mohl od života dostat. "Díky izolaci od světa jsem měl možnost rozvíjet svou představivost k vidění problémů pod jiným zorným úhlem," říkával. Velkým předmětem jeho bádaní byly černé díry. Přišel třeba na to, že by neměly být zcela černé, ale měly by emitovat záření a postupně se zmenšovat až do úplného zmizení. Pracoval také na teorii, že vesmír nemá žádný okraj nebo hranice, což by dokázalo že vznikl zcela na základě vědeckých zákonů - tedy žádná vyšší moc, pardon, přátelé od katolíků.
Hawking miloval ironii a satiru, takž není divu, že se nebál udělat si legraci z ostatních, sebe i své indispozice. Objevil se v řadě populárních seriálů, nejznámější je asi episoda Simpsonových, kde se snese z nebe na svém vozíku přestavěném na vrtulník. Účinkoval i v Teorii velkého třesku nebo ve Futuramě, coby fanoušek sci-fi si s nadšením zahrál vlastní hologram ve Star Treku: Nové generaci. I proto byl tak populární a stal se vzorem pro nejedno pro vědu a objevování zapálené dítko v rodné Británii, ale i v jiných koutech planety.
A závěrem jedna zajímavost pro milovníky tajemna. Stephen Hawking zemřel ve stejný den, jako se narodil jiný světoznámý fyzik, Albert Einstein - jen s rozdílem 139 roků. Oba vědci navíc skonali v 76 letech. Náhoda? Nemyslíme si!
A tady čtěte Hawkingovu prognózu, že lidstvo do 100 let vyhyne.
Podobné články
Jan Studnička
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
