Převrat krále Michala I.: Rumunské přeběhnutí ke Spojencům zkrátilo válku o půl roku – G.cz
Vyhledávání

Převrat krále Michala I.: Rumunské přeběhnutí ke Spojencům zkrátilo válku o půl roku

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Král se chopil moci a zkrátil válku o půl roku. Převrat rumunského krále Michala I. patří k nejdůležitějším okamžikům druhé světové války, kdy se rázem nacistické Německo ocitlo bez svého hlavního partnera a dodavatele ropy. Rumunské přeběhnutí ke Spojencům nakonec zemi stálo sovětskou okupaci a dosazení komunistického režimu…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 27.8.2020, 16:07

(Ne)věrný spojenec Německa

Na počátku druhé světové války nebyla situace Rumunského království zrovna jednoduchá. Země musela na nátlak dvou tehdejších evropských velmocí, nacistického Německa a Sovětského svazu, odevzdat Maďarům i Sovětům poměrné velké části svého území. To nakonec vedlo k pádu krále Karla II. a moci v zemi se chopil fašistický maršál Ion Antonescu, který do té doby neutrální Rumunsko přidal na stranu Osy. Byť formálně v zemi vládl mladý král Michal I., veškerá moc v zemi byla v rukou Antonescu. Ten spolu se svými kolegy začal provádět systematické vyhlazování Židů v zemi a brzo se z Rumunska stala jeden z nejvěrnějších spojenců Německa.

Když pak došlo k nacistické invazi do Sovětského svazu, ochotně se k útoku pod vidinou územních zisků přidali i Rumuni. Zároveň se ze země stal hlavním německý dodavatel nafty, takže byl osud německé armády pevně spjatý s místními ropnými poli. Na milion rumunských vojáků pak bojovalo po boku Němců až do katastrofické porážky u Stalingradu. V ten okamžik se začala válka obracet v neprospěch Osy, což Rumuny pochopitelně vyděsilo, jelikož se země nacházela v těsném blízkosti pomalu vítězících Sovětů. Do toho začali západní Spojenci s ničivým bombardováním Rumunska včetně klíčových naftových polí a hlavního města Bukurešti. Není divu, že se rumunská vláda pokoušela navázat jednání se Spojenci, která ale kvůli Antonescovu přístupu selhala dříve, než vůbec začala.

Rumuni osvobozovali i Československo

Maršál navíc v roce 1944, kdy již Německo bojovalo na dvou frontách, potvrdil Hitlerovi své odhodlání pokračovat v boji po boku Němců až do samotného konce. Tou dobou již rumunská armáda sváděla v pohraničních oblastech kruté boje s postupujícími Sověty. Opoziční síly pod vedením místních komunistů vypracovali ve spolupráci s dvaadvacetiletým králem Michalem plán na státní převrat, po kterém se měla země přidat na stranu Spojenců. 23. srpna 1944 požádal rumunský král (který byl do té doby mimo politické dění) maršála Antonesca, aby podal rezignaci a následně vyhlásil válku Německu. Ten to s posměšnými poznámkami na králův nízký věk odmítl, načež byl zatčen a později předán do rukou Sovětského svazu.

Rumunsko tak ze dne na den změnilo běh války, kdy byla do země prakticky vpuštěna Rudá armáda, která se během několika dnů dostala až k maďarské hranici. Král Michal mezitím přikázal do té doby proněmeckým rumunským vojskům, aby se přidala na stranu Sovětů, což naprostá většina vojáků uposlechla. Až do konce války pak Rumuni bojovali po boku Rudé armády a mimo jiné se i podíleli na osvobozování Československa.

Antonescu pak byl po válce jako zrádce popraven, zatímco král Michal obdržel od samotného Stalina Vítězný řád jako poděkování za statečnost, kterou během převratu projevil. Historikové odhadují, že právě královský převrat zkrátil válku o téměř půl roku – to potvrzuje i skutečnost, že když se Adolf Hitler dozvěděl, že přišel o rumunského spojence a jeho naftu, poprvé otevřeně naznačil, že válka je prohraná. Rumunsko za sovětskou okupaci ale zaplatilo životy 150 000 zajatců, kteří byli ještě během války posláni do pracovních táborů, odkud se většina již nevrátila. Největší obětí ale byla samotná rumunská svoboda, kdy sovětská okupační vojska dosadila místní komunisty do čela vlády – samotný král Michal pak musel v roce 1947 abdikovat a prchnout do exilu…

Podobné články

Doporučujeme

Další články