Před skoro dvaceti lety se první turista podíval do vesmíru, za dalších dvacet let se možná první turista podívá na Mars – G.cz
Vyhledávání

Před skoro dvaceti lety se první turista podíval do vesmíru, za dalších dvacet let se možná první turista podívá na Mars

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

Před devatenácti lety odstartoval ze Bajkonuru první “vesmírný turista”. Vědec, podnikatel a milionář Dennis Tito. Byl to opravdový přelom v cestách do kosmu, jakási demokratizace vesmíru. Laik se neubrání pocit, že od té doby se toho moc nestalo. Ale možná se stane.

Jan Studnička
Jan Studnička 28.4.2020, 16:29

Jenom tak pokoukat

Pro přesnost, sám Dennis Tito nemá výraz “vesmírný turista” rád. A není třeba se mu divit, když znáte všechny okolnosti, je to skoro hanlivé ozančení. Vesmírný turista totiž naznačuje, že jste jenom o něco málo víc než zavazadlo, které s sebou musí astronauti tahat. Že si na sebe hodíte hawaiskou košili, nasoukáte svůj tlustý zadek do rakety a pak už jen děláte: “Wow!” a fotíte.

Realita nemůže být vzdálenější pravdě. Tito není nějaký buran, který zdědil peníze a rozhodl se, že chce letět do kosmu. Vystudoval astronautiku a strojírenství a léta pracoval jako matematik a analytik pro NASA. Pak teprve odešel do soukromého sektoru, konkrétně do finančnictví a použil svoje výpočty k propočtům rizik při investování. To z něj udělalo boháče.

Když si potom vyjednal, že jako soukromá osoba poletí do vesmíru, osm měsíců tvrdě cvičil. Nejenom, že musel být ve špičkové fyzické kondici, ale taky se musel naučit, jak se ovládá Sojuz, na kterém poletí, pro případ, že by během letu došlo k problémům. A těm se mimochodem jeho let nevyhnul, při přistání na Mezinárodní vesmírné stanici si rozbil hlavu o rám dveří, takže ho ostatní astronauté museli ošetřovat.

I tak si ale letitý vesmírný nadšenec svých necelých osm dní na orbitě neskutečně užil a provedl dokonce sám několik vlastních vědeckých pokusů. I proto nemá rád označení vesmírný turista, ale preferuje “nezávislý výzkumník”.

Jak lvové bijem o mříže

V první dekádě třetího tisíciletí několik takových cestovatelů přibylo. Většinou po ruské ose. Tím nemyslíme jenom to, že startovali z Bajkonuru, drtivá většina věci startuje z Bajkonuru, bez ohledu na národnost, ale poté turisté přebývali v ruské části ISS, protože Rusové jsou obecně k cestovatelům tolerantnější než Američané. Kdo by to byl řekl, že?

Od roku 2010 pomalu polevují různá státní i mezinárodní legislativní omezení pro cestování do vesmíru a soukromý sektor se čím dál tím víc hlásí při zkoumání kosmu o slovo. Dnes už soukromé společnosti vozí vybavení na Mezinárodní vesmírnou stanici a třeba Muskův SpaceX tahá satelity do vesmíru.

A soukromé společnosti budou mít i velké slovo u dalšího významného kroku. Při cestě na Mars. Oh yeah, baby, pracuje se na tom, nemyslete si, že ne. NASA připravila gigantický projekt se jménem Artemis, jehož cílem je Měsíc. Měsíc totiž má sloužit jako předsunutá základna při naší cestě k rudé planetě. A jak v NASA říkají, všechno, co chceme na Marsu dělat, musíme nejdřív umět udělat na Měsíci.

V rámci projektu Artemis NASA dává dohromady supermoderní raketoplán, který předčí původní model Saturn V ve všech ohledech. Uvnitř je zabudovaný modul Orion, ve kterém se budou pohybovat astronauti. Ale hlavně bude raketoplán sloužit jako první část nové vesmírné stanice, která má ve speciálně navržené elipse obíhat Měsíc. Proč ve speciální elipse? Protože se počítá s tím, že jak NASA, tak mezinárodní partneři a soukromé společnosti budou postupně přidávat ke stanici vlastní moduly, takže bude utěšeně růst. A pro samotnou práci na povrchu Měsíce budou právě hlavně privátní vesmírné společnosti dovážet vybavení.

Velice zjednodušeně až retardovaně řečeno - SpaceX odveze ze Země speciální udělátko na zkoumání šutrů, hodí ho na lunární povrch a astronaut (nebo kosmonaut), sestoupí z orbity a může s ním začít pracovat. A možná to znamená i postupné budování báze na povrchu Měsíce.

Tahle lidská základna pak bude sloužit jako odrazový můstek lidské mise na Mars, která by měla probíhat podobným způsobem. Ostatně právě Musk před rokem tvrdil, že SpaceX lodě dosáhnou Marsu někdy v roce 2021.

Lidstvo je tedy připraveno udělat svůj další krok do nekonečného neznáma. Já jsem ten typ člověka, který si “One small step for a man, one giant leap for mankind!” pouští alespoň jednou za půl roku, a až uvidím, jak člověk kráčí po povrchu Marsu díky globální spolupráci všech národů a soukromých společností, vypláču si oči dojetím.

Podobné články

Doporučujeme

Další články