14. září 1937 se stalo černým dnem nejen pro rodinu Masarykovu, ale i pro celé Československo. Tehdy nad ránem ve věku 87 let skonal „Prezident Osvoboditel“ Tomáš Garrigue Masaryk. Prezidentův odchod na věčnost zastínil fakt, že jeho syn Jan Masaryk toho dne slavil 51. narozeniny. Připomeňme si oba významné státníky zajímavostmi z jejich životů.
1. Tomáš Garrigue Masaryk začínal od nuly
Masaryka máme zafixovaného jako důstojného, po celém světě respektovaného prezidenta, jeho začátky však byly skromné. Roku 1850 se jako Tomáš Jan Masaryk v Hodoníně narodil kuchařce Terezii Masarykové, rozené Kropáčkové, a jejímu o deset let staršímu manželovi, slovenskému kočímu Jozefu Masarykovi. Masarykova matka uměla lépe německy než česky a jeho otec byl negramotný, číst a psát ho naučil až sám TGM.
2. Jan Masaryk byl špatný student a trpěl mírnou schizofrenií
Stejně jako jeho otec i Jan Masaryk platil za respektovaného vzdělaného muže. Oproti otci, který patřil na škole k premiantům, byl Jan Masaryk na základní škole průměrným žákem a na gymnáziu se jeho studijní výsledky ještě zhoršily. K maturitě se Jan Masaryk nedostavil a raději odcestoval do USA, kde chodil na speciální školu ve Vinelandu, na níž mu byla diagnostikována mírná forma schizofrenie zvaná hebefrenie.
3. Tomáš Garrigue Masaryk byl dvakrát považován za vlastizrádce
Dnes je Tomáš Garrigue Masaryk považován za jednoho z největších Čechů a vzor všech vlastenců. Než se ale stal prvním československým prezidentem, považovali ho jeho krajané za vlastizrádce, a to ne jednou. Poprvé Masaryk rozhněval Čechy, když se veřejně ohradil proti pravosti Královédvorského a Zelenohorského rukopisu, a podruhé se stal terčem nenávisti, když se zastával Leopolda Hilsnera během jeho procesu po vraždě Anežky Hrůzové. V obou případech to byl ale Masaryk, kdo měl pravdu.
4. Až film Masaryk udělal z Jana Masaryka kokainistu
mas.jpg
Karel Roden jako Jan Masaryk si ve filmu dopřává kokain. Opravdový Masaryk si nejspíše nikdy ani nešňupl. (Foto: csfd.cz)
Zájem o osobnost Jana Masaryka v nedávné době probudil úspěšný film Masaryk, kde si československého ministra zahraničí zahrál Karel Roden. Ve filmu se však objevilo hned několik nepřesností a některé pasáže byly čirou fantazií tvůrců. Rodenův Masaryk často ve filmu šňupe kokain a dokonce se ze závislosti na něm i léčí. Ač Jan Masaryk žil za první republiky, kdy byla droga dobře dostupná, a stýkal se s lidmi, kteří se kokainu pravidelně oddávali, neexistují žádné historické důkazy nebo svědectví o tom, že by si Masaryk sám kokain kdy dal.
5. Tomáš Garrigue Masaryk byl oddaný manžel, ale i v 80 letech měl mladé milenky
V šestadvaceti letech se Tomáš Garrigue Masaryk seznámil s Američankou Charlotte Garrigue, kterou si vzal za manželku a měl s ní celkem pět dětí, z nichž čtyři se dožily dospělosti. Své manželce byl Masaryk věrným a oddaným mužem, a když v roce 1923 zemřela, hluboce ho to zasáhlo. Navzdory pokročilému věku ale Masaryk na ženy nezanevřel a v 78 letech nalezl útěchu u o 34 let mladší spisovatelky Oldřišky Sedlmayerové. Jejich milostný vztah se o dva roky později rozpadl, dílem kvůli přičinění Masarykovy dcery Alice, která Sedlmayyerovou nesnášela, dílem proto, že si osmdesátiletý Masaryk našel novou milenku.
6. Jan Masaryk neměl žádné děti ani s jednou ze svých dvou osudových žen
Když Jan Masaryk zemřel, nezanechal po sobě žádné potomky. Přitom v roce 1925 se oženil s Američankou Frances Crane, jejíž bratr byl velvyslancem USA v Praze. Ta již měla tři děti z předchozího manželství, ale pětileté manželství s Masarykem bylo bezdětné. Druhou osudovou láskou Jana Masaryka se stala hudební kritička Marcia Davenportová, s níž udržoval dlouhý vztah, dokonce jí slíbil, že kvůli ní odejde do exilu a ožení se s ní, ale nedošlo na to, stejně jako nedošlo na potomka.
7. Tomáš Garrigue Masaryk byl prezidentským rekordmanem
Ač byl Tomáš Garrigue Masaryk bytostným demokratem, těšil se takové úctě a respektu, že mu ho i totalitní diktátoři vynucující si kult osobnosti mohli závidět. I díky tomu drží TGM rekord v délce, po jakou vykonával prezidentský úřad. Do čela Československa byl zvolen celkem čtyřikrát a prezidentem byl dlouhých 17 let. V době poslední volby bylo Masarykovi již v 86 letech. Ss podlomeným zdraví a po roce a půl abdikoval ve prospěch Edvarda Beneše, nicméně obyvatelé první republiky si po dobu Masarykova života jednoduše nedovedli představit, že by měl zemi vést někdo jiný.
8. Jan Masaryk se po vyhlášení Mnichovské dohody nezhroutil, ale energicky proti ní bojoval
Další z rozšířených nepravd, které přejal film Masaryk, byla ta, že vyhlášení Mnichovské dohody mělo u Jana Masaryka vést k nervovému zhroucení, což je v filmu vykresleno dramatickou scénou Masarykova amoku v psychiatrické léčebně. Nic takového se ale nestalo. Pochopitelně byl Jan Masaryk jako velký patriot zprávou o mnichovské zradě hluboce zdrcen, ale rozhodně se nezhroutil a naopak proti důsledkům Mnichova energicky bojoval.
9. Tomáš Garrigue Masaryk mohl být levobočkem císaře Františka Josefa I.
Už za života kolovaly spekulace o Masarykově původu. Nechtělo se věřit, že by geniální filosof a politik mohl být synem prosté kuchařky a negramotného vozky. Spekulovalo se i o tom, že Masaryk by mohl být utajovaným levobočkem samotného rakouského císaře Františka Josefa I. Ostatně sám Masaryk projevoval četné rysy podobné císaři, včetně vzhledu a vystupování a prý měl sloužit i jako překlenovací můstek mezi monarchií a republikou. Testy DNA, které by tuto teorii potvrdily, však poměrně nedávno zakázala Masarykova pravnučka. Že by věděla, jak se věci mají, a bála se odhalení pravdy?
O teorii, podle které by Tomáš Garrigue Masaryk mohl být synem Františka Josefa I. více zde.
10. Smrt Jana Masaryka zůstává nevyřešenou záhadou
Život Jana Masaryka vyhasl na nádvoří Černínského paláce, kde bylo jeho tělo nalezeno 10. března 1948. Dodnes není zcela jasné, jak Masaryk zemřel. Podle dobového vyšetřování spáchal sebevraždu, nicméně stopy boje v jeho pokoji svědčí spíše o tom, že jako demokratický ministr, který po únorovém převratu odmítl abdikovat a zůstal ve vládě s komunisty, byl odstraněn na přímý rozkaz Sovětského svazu.
Masarykova smrt byla několikrát vyšetřována, přičemž závěry se pokaždé lišily a několikrát byly dokonce v přímém rozporu. Poslední vyšetřování přišlo s teorií, že Jan Masaryk byl zavražděn neznámým pachatelem. Ač se ozývají ruští badatelé s tím, že nalezli nové stopy spojující Masarykovu smrt se sovětskou tajnou policií, současný český prezident Miloš Zeman se raději drží komunistické verze, že Masaryk z okna vyskočil sám.
A tady si přečtěte o pohnutých osudech potmoků velkých sovětských vůdců.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
