fb pixel
Vyhledávání

„Dé jednička“ slaví 50 let! Jak se stavělo nejdelší parkoviště v historii naší země?

D1, úsek u Prostějova. Takhle prázdná je pouze tehdy, pokud je uzavřená. D1 u Chodova Aktuální mapa dálnice D1 D1 + DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Byly doby, kdy dálnice D1 neexistovala. Svět byl tehdy chudší o většinu dopravních vtipů. Ale pak se to stalo. 12. července 1971 byl slavnostně otevřen první úsek naší nejslavnější autostrády. Sice se zatím jednalo jen o zlomek její dnešní teoretické délky, ale ne, že by v současné době byl normálně průjezdný delší kus. Nicméně dnes slaví D1 neuvěřitelných 50 let!

Václav Roman
Václav Roman Aktualizováno 12.7.2021, 11:07

„Jeden pruh bude uzavřen“. „Silničáři musí mimořádně opravit...“ „Na dálnici D1 havaroval kamion“. „Nehoda u Říčan zablokovala na několik hodin dálnici...“ To jsou jen některé palcové titulky z posledních několika dní, které se týkají dálnice D1. Pojďme se podívat, kde problém D1 začal.

1. Stavbu pozastavila válka

První plány dálnice vinoucí se napříč Československem se objevily v meziválečném období. Původně měla vést jinudy. Na stole ležela nejprve varianta Plzeň – Košice, později pak Cheb – Velký Bočkov. Obě trasy se vyhýbaly Praze i Brnu. Jenomže vlivem Mnichovské dohody a zabrání Sudet se muselo všechno přepracovat. V rekordním čase byla vypracována nová varianta Praha – Jihlava. Návrh vznikl za pouhých 12 dní! Na začátku roku 1939 pak už byl vypracován detailní plán magistrály Praha – Jihlava – Brno – Zlín a mohlo se začít stavět. Zatímco na začátku války probíhala výstavba poměrně rychle, postupně se tempo snižovalo, až byla stavba v roce 1942 pozastavena úplně.

2. Stavbu pozastavil i únor 1948

Po skočení války vydal prezident Edvard Beneš dekret nařizující pokračovat ve výstavbě. Avšak ne až ke slovenským hranicím, ale jen v úseku Praha – Humpolec. Hladký průběh překazí události v únoru 1948. Režim nemá zájem podporovat automobilismus, ale těžký průmysl, a tak je stavba v roce 1950 znovu ukončena. V té době bylo hotovo asi 30 % dálnice na úseku Praha – Brno.

3. Třetí pokus

V 50. letech byla stavba u ledu. Lidé neměli v těžkých časech dostatek finančních prostředků na nákup vozu, a tak neměla dálnice prioritu. Zelenou dostala až v roce 1963. Bylo však odstoupeno od původních plánů vybudovat autostrádu až k sovětským hranicím. Zatím se počítalo pouze s úsekem Praha – Brno. Stroje znovu najely na staveniště v roce 1967.

4. Konečně kus dálnice!

Sláva! Motoristé se dočkali. Přesně před 47 lety bylo zprovozněno prvních 21 kilometrů dálnice mezi Prahou a Mirošovicemi! Částečně bylo využito starších nedostavěných úseků.

5. Dokončení dálnice Praha – Brno

Souvislého spojení mezi Prahou a Brnem bylo dosaženo až 7. listopadu 1980. Jako poslední byl dokončen dálniční úsek u Humpolce.

6. A teď to celé předělat!

Jelikož byla dálnice projektována na úplně jiný objem dopravy, potýká se s nadměrným nárůstem provozu už od 90. let. Spíše než dopravní tepně se D1 leckdy podobá spíše parkovišti. Kvůli současnému velkému přetížení je v plánu rozšíření na šest jízdních pruhů v celé její délce. Ale... ne všude to půjde hladce a odhaduje se, že by bylo levnější postavit zcela novou dálnici. Ale to už je jiný příběh.

D1 je tu s námi už neuvěřitelných 50 let! Bezesporu se jedná o nejvytíženější dálnici v Česku a vypadá tomu tak, že to tak ještě nějakou dobu bude trvat. Možná až do doby, než někdo vynalezne teleport nebo létající vozidla.

A zde se podívejte, jak vypadá dopravní zácpa na čínské superdálnici.

Podobné články

Doporučujeme

Další články