Na dnešní den připadá jedno výročí, které je po celá staletí obestřené legendami a pověstmi, a které nikdy vlastně nebylo celé úplně pravdivě objasněné. Před 409 lety se na slavnou hraběnku Alžbětu Báthory provalilo, že si libuje v krvavých orgiích. Hraběnce Báthory, která je na základě pověstí považována za největší vražedkyni v dějinách, připisují někteří autoři až 650 vražd. Další jsou ale zastánci názoru, že soud s hraběnkou, které bývá přezdíváno Čachtická paní, byl vykonstruovaný.
Skutečnost versus legendy
Alžběta Báthory pocházela z významného uherského rodu, který se dělil na dvě linie. Nutno podotknout, že tyto dvě větve spolu byly znepřátelené a usmířil je až sňatek Alžbětiných rodičů. Alžběta Báthory se narodila 7. srpna 1560 jako dcera Juraje Báthoryho z ecsedské větve a Anny Báthory ze somlyovské. Obě linie v první polovině 17. století vymřely.
Alžběta byla velmi vzdělaná, slovem i písmem ovládala nejen maďarštinu, ale i němčinu. V 15 letech se na zámku Vranov nad Topľou provdala za hraběte Ference (Františka) Nádasdyho z významného a bohatého šlechtického rodu. Jen pár měsíců po svatbě se rod Báthoryů stal ještě slavnějším, to když byl Alžbětin strýc Štěpán korunován polským králem.
Kariérně se dařilo i Alžbětinu choti, který se jen několik let po svatbě stal hlavním kapitánem uherských vojsk. Postupně se vyznamenal v několika bitvách a dokonce do krále získal hodnost královského podkoního.
Kvůli vojenským povinnostem byl často mimo domov a péče o děti a panství, tak spočívalo na Alžbětiných bedrech. Z jejich manželství vzešlo pět dětí, z nichž však dvě v útlém věku zemřely. Zůstaly dcery Anna a Kateřina a syn Pavel.
František Nádasdy zemřel počátkem roku 1604 a Alžběta Báthrory zůstala na všechno sama. Podle pověstí se měly její sadistické sklony projevit ještě předtím, než ovdověla. Posmrtné legendy pojednávají o tom, že mučila a vraždila panny, v jejichž krvi se poté koupala, aby si zachovala věčné mládí. To se stalo námětem mnoha knih, filmů i oper.
Poslední roky života
Osamělá žena spravující rozlehlé panství v době mocenských i náboženských potyček. Navíc bylo obyvatelstvo sužováno válkou proti Turkům, která trvala patnáct let. Doba byla zla, plná politikaření a zrad. Kdo chtěl obstát, musel se chovat tvrdě. Hraběnka Báthory zrovna tak. Ale historiků by sotva mohla své poddané zabíjet, už tak jich bylo zoufale málo.
Nicméně hraběnka a její údajní pomocníci byli obviněni z mučení a zavraždění velkého počtu osob. Zatímco její "přisluhovači" byli popraveni, Alžběta smrti unikla a byla umístěna do samovazby.
Proces s hraběnkou je obestřen celou řadou nejasností. Pochyby budí už jen osoba vyšetřovatele, kterým byl panovníkův zástupce Juraj Thurzo. Právě jeho těsně před smrtí žádal František Nádasdy o to, aby se postaral o jeho rodinu. Objevily se však spekulace, že Thurzo měl zálusk na hraběnčin majetek a celý proces byl vykonstruovaný. Mohlo se tak jednat o spiknutí uherských šlechticů.
Ostatně Alžběta Báthory nebyla před soudem vyslechnuta a "doznání" od jejích údajných pomocníků bylo získáno mučením. Před soudem vypovídalo sice velké množství svědků, ale žádné důkazy předloženy nebyly.
Hraběnka strávila zbytek života v domácím vězení na Čachtickém hradu, kde dne 21. srpna 1614 zemřela. Z hradu dnes zbyla už jen zřícenina, kterou nalezneme na Slovensku v okrese Nové Mesto nad Váhom poblíž obce Čachtice.
Jak to se slavnou Čachtickou paní a jejím řáděním bylo, to se už asi nikdy úplně pravdivě nedozvíme. Co ale zůstává faktem, je skutečnost, že její příběh lidstvo fascinuje již po celá staletí a zájem o ni přetrval až do dnešních dnů. O Alžbětě Báthory vznikla mnoho filmů, připomeňme si jmenovitě počin režiséra Juraje Jakubiska Báthory, ale také byla napsaná pěkná řádka knih. O "krvavé" hraběnce byla složená dokonce i opera a muzikál. Možná by se sama tato šlechtična divila, jak moc se do historie dokázala zapsat.
Podobné články
Martin Miko
Kateřina Horáková
Jan StudničkaDoporučujeme
Jan Fiedler
