Krutá msta Habsburků: Krvavá poprava 27 českých pánů trvala pět hodin, v půlce si kat musel vyměnit meč

Obrázek uživatele vaclav.roman
21.6.2018, 10:06

Pondělí 21. června 1621 bylo posledním dnem života pro 27 vůdců stavovského povstání. Jejich politická vzpoura byla krutě potrestána. Poprava na Staroměstském náměstí byla navíc dokonalou výstrahou pro další nespokojence.

Vyhoďte ho z okna ven

Čeští protestanti se dlouho snažili získat od katolických císařů z rodu Habsburků potvrzení náboženské svobody. V roce 1609 už to vypadlo slibně, Rudolf II. podepsal tzv. Rudolfův majestát, který svobodu potvrzoval. Později však došlo k defenestraci císařských úředníku a vyhlášení povstání, které skončilo 8. listopadu 1620 katastrofou. Stavovské armády byly v bitvě na Bílé hoře velmi rychle poraženy.

Zbývalo jen doufat ve velkorysost vítězů, že se k poraženým nezachovají tak krutě. Ve vzduchu byla i amnestie pro vůdce povstání, ale vše nakonec bylo jinak. Vítězným císařem byl extrémně zbožný Ferdinand II. Štýrský. Ve Vídni se dlouho diskutovalo o povaze trestu, císař byl nakonec přesvědčen, že je nutné provést monstrproces s hrdelními tresty a zabavováním majetku. Je třeba ukázat všem, že se Habsburkové nenechají zastrašit.

Političtí uprchlíci byli vyzváni, aby se dostavili k procesu, jehož vedením byl pověřen Karel I. z Lichtenštejna. Podařilo se mu zadržet většinu vůdců povstání. Uvrhl je do vězení v Bílé věži na Pražském hradě.

Pak už nic nebránilo tomu, aby byl zahájen soudní tribunál. A tak záhy začalo předem připravené, spravedlivému procesu na hony vzdálené, divadlo. Obžalovaní se nemohli ani obhajovat, zbývalo jim jediné - vyslechnout si šokující rozsudky. Propadnutí majetku, tresty smrti a v několika případech i čtvrcení zaživa. Krutost zaskočil i samotného císaře. Od čtvrcení zaživa bylo nakonec upuštěno, došlo k němu až posmrtně.

K smrti odsouzeno a později i popraveno, bylo sedmadvacet mužů. Jednalo se o tři šlechtice, sedm rytířů a sedmnáct měšťanů. V den konání popravy zaplavily Staroměstské náměstí davy lidí. Jako první kat Mydlář setnul hlavy šlechticům, po nich přišli na řadu rytíři, nakonec odsouzení měšťané. Nejstarším popraveným byl šestaosmdesátiletý rytíř Kašpar Kaplíř. Jediným popraveným katolíkem se stal rytíř Diviš Černín z Chudenic. Ve své podstatě se jednalo o justiční vraždu. Vídeň nechtěla, aby poprava vyzněla jako trest za protestantskou víru, a tak bylo třeba mít i jednu katolickou oběť.

Poprava byla náročná i pro kata Mydláře. Odsouzenci nepokládali hlavu na špalek, Mydlář jim ji stínal švihem. Po 11 popravených si musel vyměnit meč. Mezi popravenými byl i lékař Jan Jessenius, který jako první v českých zemích uspořádal veřejnou pitvu. Za roli neoficiálního mluvčího povstalců mu byl před stětím vyříznut jazyk.

Tři měšťané z jednoty bratrské měli být pověšeni. Mělo se tak stát v závěru popravy, ale kat Mydlář byl výkonem trestu tak vyčerpaný, že popravy na šibenici přišly na řadu už po osmnáctém popraveném. Pak se kat Mydlář znovu chopil meče. Krvavá podívaná, při níž přihlížející omdlévali, trvala pět hodin. V deset hodin dopoledne bylo po všem. Povstání bylo nadobro poraženo.

A zde se podívejte Emotivní snímky z demonstrací, které vás chytnou za srdce.


Komentáře