Dnes je to 27 let od momentu, kdy byly podepsané "rozvodové papíry" československé federace – G.cz
Vyhledávání

Dnes je to 27 let od momentu, kdy byly podepsané "rozvodové papíry" československé federace

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Dnes je to přesně 27 let, kdy se dá s nadsázkou říct, že došlo k sepsání rozvodu mezi Českem a Slovenskem. Právě v tento den odhlasovali poslanci Federálního shromáždění ústavní zákon o zániku ČSFR. Rozhodně se nejednalo pouze o změnu kosmetickou, či pro řadového občana nesrozumitelnou. Tímto novým zákonem bylo oficiálně ukončeno sedmdesát pět let trvající společné soužití dvou národů, Čechů a Slováků. K rozštěpení států patřilo nejen rozdělení státního majetku, závazků a kompetencí, ale i revize státní hranice. Rozpad federace znamenal vyvrcholení sporů o fungování a budoucnost společného Československa. Ale ne každý z této změny jásal.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 25.11.2019, 09:51

Blesk z čistého nebe to nebyl

O ukončení fungování federace se rozhodovalo v průběhu celého roku 1992. 17. července téhož roku přijala a vyhlásila Slovenská národní rada dokument s názvem Deklarace Slovenské národní rady o svrchovanosti Slovenské republiky, který žádá samostatnost Slovenska. Po několika dnech od vyhlášení slovenské deklarace prezident Československé federativní republiky Václav Havel odstoupil ze své funkce a až do konce roku 1992 zůstala federace bez prezidenta. Pravomoce tenkrát přešly na tehdejšího premiéra Jana Stráského, který letos na začátku listopadu zemřel.

S rozdělením republiky bylo spojeno spousta vyjednávání mezi českou a slovenskou stranou. Hlavními tvářemi rozdělení se stal bývalý předseda české vlády Václav Klaus a předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar. Ti se sešli již 8. července 1992 ve vile Tugendhat v Brně, kde bylo v předmětu jednání rozdělení československé federace, avšak k samotné písemné dohodě došlo až při dalším setkání, které proběhlo 26. srpna 1992. Neslučitelnost vítězných politických stran ČR a SR (ODS a HZDS) přispěla k urychlení rozdělení federace.

Rozdělení v poměru 2:1

Součástí vypořádání států bylo i rozdělení majetku a závazků, kterými státy disponovaly. Nemovitosti byly rozděleny podle místa, kde se nacházely nebo podle sídla právnických osob, které měli vlastnická práva. Rozdělení movitého a zahraničního majetku bylo spravedlivě děleno podle poměru počtu obyvatel obou států, což znamenalo poměr 2:1. Většina zaměstnanců federace ministerstva zahraničí přešla na budoucí české ministerstvo zahraničí. Při dělení zastupitelství v zahraničí bylo výhodou, že československé zastoupení disponovalo více budovami. Česká republika přesto potřebovala nové budovy v Ottawě, Římě a Soulu. Ale dělil se například i vozový park Československých státních drah, který byl rozdělen rovněž v poměru 2:1.

Při zániku Československa byla ustanovena Společná česko-slovenská rozhraničovací komise. Revize státních hranic mezi ČR a SR s sebou nesla několik problémů, jelikož předchozí hranice národních republik nebyly vytyčené s ohledem na dostupnost sídel z příslušných stran hranice. Například osada U Sabotů, součást moravské obce Javorník, byla přičleněna ke slovenské obci Vrbovce až do roku 1997. Výměnou za to byla osada Sidonie přičleněna k moravskému městu Brumov-Bylnice.

Kde jsi se narodil, toho státu občan jsi

Po rozdělení Československa bylo rovněž nutné určit státní občanství dosavadních občanů federace. Přestože se u nás státní občanství nově narozených určuje podle místa narození, muselo se přihlížet i na místo trvalého pobytu a občanství obou rodičů. Občanství se týkalo i volebního práva. Každý volič musel mít v občanském průkaze potvrzené občanství příslušného státu.

Deset let po rozdělení obou republik proběhl průzkum veřejného mínění mezi občany obou států. Ve srovnání s veřejným míněním z roku 1992, kdy bylo 60 % obyvatel proti rozdělení a jen 22 % pro, průzkumy z roku 2002 ukázaly, že téměř polovina občanů považovalo tehdejší rozdělení Československa za správné. Průzkum proběhl i v roce 2012, kdy 37 % Čechů hodnotilo rozdělení pozitivně, 37 % negativně a 27 % nevědělo.

Jak se dnes mají?

S rozpadem federace jsou již navždy spojení Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Co dnes tito, pro někoho již političtí dinosauři, dělají? Do politického důchodu se evidentně ani jeden nechystá. Vladimír Mečiar před nedávnem dokonce ohlásil návrat do vrcholné politiky. Stanul v čele nového politického uskupení Slovenská liga a chce kandidovat v příštích volbách do slovenského parlamentu. Uvidíme, jak to Slováci svému "tatíčku zakladateli" ve finále spočítají. To Václav Klaus aktivně a aktuálně (protože u pana profesora, který umí někdy předvést názorové zvraty hodné vrtošivého staříka, jeden nikdy neví) v čele žádného politického subjektu nestojí. To nyní přenechává svému synovi Václavu Klausovi ml., který založil hnutí Trikolóra a ve kterém Klaus senior zastává pozici předsedy odborné komise pro Zahraniční politiku. Takže se možná dočkáme ještě nejednoho překvapení.

A abyste si to čekání ukrátili, připomeňte si první polistopadovou vládu, která si říkala, že je vládou národního porozumění.

Podobné články

Doporučujeme

Další články