Pražské planetárium stojí v Bubenči už 60 let. Ve Stromovce je tak důvod slavit - nyní virtuálně – G.cz
Vyhledávání

Pražské planetárium stojí v Bubenči už 60 let. Ve Stromovce je tak důvod slavit - nyní virtuálně

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

Přesně šest desetiletí odhaluje svým návštěvníkům pražské planetárium tajemství vesmíru. Jeho návštěvu zprostředkovává nejen digitální projekcí na největší promítací plochu v ČR, ale také reálnými prožitky. Připomeňme si trochu jeho historii, která je stejně zajímavá jako vesmír, který nám přibližuje.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 20.11.2020, 09:21

Vzhůru ke hvězdám

Planetárium bylo v pražské Stromovce, nedaleko Výstaviště, postaveno dle návrhu architekta Jaroslava Fragnera a veřejnosti zpřístupněno 20. listopadu 1960. Na stavbě je dominatní kopule, která je jedna z největších na světě, v průměru měří 23,5 m a nad hlavním sálem, kterému se říká Cosmorama, se klene do výšky 15 metrů.

Zkoumat vesmír a poznávat ho, lákalo lidstvo od nepaměti. Poprvé bylo Velké Zeissovo projekční planetárium - myšleno tím přístroj, ne budova, představeno veřejnosti firmou Carl Zeiss na veletrhu v Lipsku ve druhé polovině padesátých let 20. století. Tuto výstavu navštívil také tehdejší primátor Václav Vacek, který tam podepsal závaznou smlouvu na fascinující přístroj. Stejný byl objednaný rovnou i do Bratislavy a hodnota dvou planetárií představovala tehdy obrovskou hodnotu 10 milionů Kčs. Budovy pro přístroje neexistovaly, ale to nevadilo, s jejich stavbou se počítalo. Dočasně byla celá technologie umístěna do budovy České spořitelny na Náměstí Míru v Praze. A Bratislava měla v tomto případě ve finále smůlu - nějak nezvládla stavbu, přístroj uskladnila tak šikovně, že ho poničily povodně, a to dokonce hned dvakrát, a tak se o bratislavském planetáriu tenkrát přestalo mluvit.

Popularizovat vědu nezačal Dan Stach!

Ale zpět k dnešnímu oslavenci. Výstavba budovy pražského planetária byla zahájena v roce 1958 a autor projektu Jaroslav Fragner se nevyhnul některým atributům stylu, pro nějž se vžil název sorela a dominovaly jí římsy a vstupní portikus. Stavbu měla zdobit i mozaika, která se ale v době výstavby jevila poněkud anachronicky a tak od ní nakonec bylo ustoupeno.

Historicky prvním přednášejícím v planetáriu byl známý český popularizátor astronomie a selenograf Ing. Antonín Rükl. Vidíte, popularizace vědy nezačala s příchodem Daniela Stacha na obrazovky České televize! Právě Rükl se také stal jeho prvním ředitelem a planetárium vedl dlouhých 40 let. V roce 1979 došlo ke spojení planetária a hvězdáren na Petříně a v Ďáblicích. Vytvořila se tak největší kulturně vzdělávací platforma pro popularizaci astronomie a příbuzných věd v ČR, která dnes nese jméno Planetum. Do roku 1979 spadalo pražské planetárium pod Park kultury a oddechu Julia Fučíka.

Pražské planetárium má rozhodně co nabídnout svým návštěvníkům i dnes. Projekční plocha je největší v České republice a chlubí se také největším rozlišením obrazu v Evropě! Právě zde můžete vidět jednu z nejlepších digitálních obloh v Česku.

Na chvíli kosmonautem

Planetárium se může pochlubit také dalším "nej," tentokrát světovým. Od loňského roku, kdy byla u příležitosti 50. výročí přistání člověka na Měsíci před Planetáriem Praha vystavena dokonalá maketa lunárního modulu Apollo 11, je pražské planetárium jediným místem na světě, kde si mohou návštěvníci modul prohlédnout i zevnitř.

„Naše planetárium ušlo od svého otevření 20. listopadu 1960 pořádný kus cesty. Během první poloviny své existence tvořily převážnou část návštěvníků děti, které nás navštěvovaly v rámci školních výprav. Až do roku 1989 měly pražské školy vstup v rámci školní výuky zdarma. Po roce 1989 se planetárium začalo stále více orientovat na veřejnost, která je v některých ohledech náročnějším publikem. V roce 2018 došlo k celkové změně koncepce programu, což nyní umožňuje divákům zhlédnout špičkovou produkci světové úrovně. V horizontu tří let čeká planetárium nový projekční systém a v blízké budoucnosti bychom rádi jednali o podstatném rozšíření planetária do přírodovědného science-centra, které zatím Praha postrádá,“ říká Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy.

V loňském roce navštívilo pražské planetárium rekordních 160 000 návštěvníků, do všech středisek Planetum zavítalo bezmála 220 000 návštěvníků. Nyní je díky koronavirové pandemii bohužel zavřené a jeho aktivity jsou tak omezené. Doufejme, že se vše brzy v lepší obrátí. Zatím tedy můžete slavit alespoň virtuálně. Planetárium pořádá stejně jako jiné organizace celou řadu zajímavých on-line akcí, které stojí za vaší pozornost.

Podobné články

Doporučujeme

Další články