Po předních evropských metropolích se 4. března 1899 také v Praze objevila pozoruhodná novinka, kterou v Evropě měly k dispozici pouze ta nejvýznamnější města. První kapsle s poštovní zásilkou se vydala na cestu potrubní poštou. Dokážete odhadnout, kdo stál za tímto vynálezem?
Vynález, který pomáhal i během války
Jak už to často bývá, mnoho objevů vznikne tak trochu náhodou, když se původní záměr nasměruje úplně jiným směrem. I Denis Papin – ano, ten známý vynálezce „papiňáku” – měl na mysli něco jiného, když zjistil, že stlačený vzduch v trubici může posouvat předměty. Ale jak takový objev využít? Trvalo to ještě dalších sto padesát let, než se pro něj našlo praktické uplatnění a vznikla potrubní pošta.
Pro obyvatele Prahy se 4. března 1899 otevřela nová možnost, jak posílat zásilky. Potrubní pošta už sice fungovala téměř dva roky, ale přepravovaly se pouze telegramy mezi telegrafní stanicí na Malé Straně a hlavní poštou v Jindřišské ulici. Síť potrubí se postupně rozšiřovala, až dosáhla celkové délky 55 kilometrů. To už ale mluvíme o modernější době. V roce, kdy potrubní pošta poprvé začala přepravovat zásilky od veřejnosti, nebyla síť ještě tak rozsáhlá a nebyla na ni napojena ani tak důležitá místa, jako je Pražský hrad. Ten se připojil k potrubní poště až v roce 1920 pro prezidenta Masaryka a další trasy se stavěly až do začátku třicátých let minulého století.
Počátky potrubní pošty, kdy se dokumenty posílaly srolované v pevné kapsli, byly také poznamenány různými žertíky, které obsluhu na druhém konci zřejmě moc nepotěšily. Vyprávělo se, že se občas vtipálek rozhodl poslat třeba myš nebo psí exkrement.
A pokud jde o netradiční zásilky, potrubní pošta měla významnou roli během druhé světové války. V době, kdy byl rozhlas obléhán, byly tímto způsobem do jeho budovy dopraveny i náboje do pušky.
Tento systém, založený na zdánlivě jednoduchém principu podtlaku, fungoval v Praze až do povodní v roce 2002, kdy byl vážně poškozen. Nebýt velké vody, je velmi pravděpodobné, že by se zásilky podzemním potrubím pod Prahou přepravovaly i dnes.
Potrubní pošta rozhodně není záležitostí minulosti. I když už v Praze nepřepravuje zásilky mezi poštami, mnohé instituce, například nemocnice, stále využívají tento způsob dopravy, třeba pro přepravu biologického materiálu. Je to rychlé, bezpečné a spolehlivé. A to vše díky Denisu Papinovi, který kromě hrnce, jenž dnes nese jeho jméno, přišel také na myšlenku přepravy předmětů pomocí podtlaku. Papin se díky svým vynálezům stal nesmrtelný.
Dnes se potrubní pošta využívá především pro místní přepravu zásilek uvnitř areálů, ale na začátku s ní naši předci měli velké plány. Dokládají to i historické návrhy, na kterých lidé nastupují do tubusů jako do vlakových vagónů. Tuto vizi dnes oživuje projekt hyperloop, který má v plánu přepravovat cestující v kapslích vakuovými tunely. Tento nápad pochází od vizionáře Elona Muska a má dosáhnout rychlosti až 1 300 kilometrů za hodinu, ale zatím je teprve ve fázi vývoje. U nás by mohl propojit například Brno s Prahou nebo Vídní.
Zdroje informací:
https://www.kudyznudy.cz/aktuality/potrubni-posta-letos-slavi-116-vyrocni-sveho-provo
Podobné články
Doporučujeme
