Vyrazíte na vandr do Českého Švýcarska a po třiceti kilometrech chůze dostanete navečer chuť na pivo. Hospoda ve Všemilech, do které jste kdysi celá léta chodili, je zavřená. Ale nevadí – místní vám poradí, že opodál vyrostl nový penzion s výčepem U Růženky.

Podle webu tam má být „domácí kuchyně a příjemná atmosféra“. Houby – majitel vám nedá šanci, abyste to prubli. Výčep je prý totiž plný ubytovaných hostů. Kecá, má tam volné hned dva stoly. Ale co, když nestojí o hosty, své peníze mu přece vnucovat nebudete... Mezi dveřmi mu jen asertivně, ale slušně řeknete, že vám takové chování připadá neseriózní. „Tak si zůstaň v Praze!“ začne vám familiérně tykat, jako kdybyste spolu pásli husy.

Sem nechodit! Pohrdají hosty, a Pražáky zvlášť! (foto Ivan Brezina)

A taky že jo! Příště už tam ani nepáchnu, i kdybych měl žízní zdechnout. Pražáci, držme pospolu, tohle je přece urážka nás všech! Ve Všemilech U Růženky nás nechtějí a nemají nás rádi. Inteligentní člověk dělí lidi podle toho, jací jsou, a ne odkud jsou. U Růženky to mají ložené jinak. Holt nafoukaná náplava z pohraničí, co se neumí chovat. P.S. Na vandr jsem vyrazil z Krásné Lípy, kde mají ve starém měšťanském domě na náměstí Křinický pivovar. Tam se naopak zastavte. Obsluha je tam příjemná a nakuřovaný ležácký speciál Zkouřená čarodějnice neměl chybu. Pivovar navazuje na lokální tradici, přetrženou v 60. letech, a navíc tam zaměstnávají zdravotně postižené a pořádají cestopisné přednášky. Prostě samá plus!

Sem chodit! Sympatický lokální podnik! (foto krinickypivovar.cz)

P.S.S.: Ale abychom hospodám U Růženky jenom nekřivdili: asi 170 km od příšerné všemilské hospody U Růženky najdete v půvabné hraniční obci Tři Sekery také hospodu U Růženky. Vede ji sympatický Míra Novák, který nerozlišuje lidi na Pražáky a místní, ale pouze na ty, kteří platí hned a ty, kteří zaplatí později. A kdyby náhodou bylo u něho v hospodě plno, můžete stát u výčepu.