Přiznává, že jí chybí každodenní divadelní tvořivost, na kterou je posledních dvacet let zvyklá. "Hledám si náhradní činnosti, poslední týden například pletu svetr," směje se. "Kočky mi pořád kradou vlnu, navíc se zdá, že z toho bude spíš bolerko, ale aspoň mám pocit, že tvořím, protože bez divadla jsem tak trochu neukojená."
Snaží se zůstat optimistkou: "Samozřejmě je třeba škoda, že na náš film Bábovky chodily plné sály a dva týdny po premiéře musela zavřít kina, ale já věřím, že až se brzy všechno zase otevře, tak se lidi budou chtít nadechnout a začnout dohánět i tyhle filmy."
Rozhovor s Janou Plodkovou
Důvod k optimismu si Jana Plodková našla také v politice, velkou radost jí udělaly americké prezidentské volby. "Od Trumpova nástupu k moci jsem měla pocit, že kolem sebe šíří po celém světě neurvalost, že to je nakažlivé a teď věřím, že se s novým prezidentem Bidenem atmosféra výrazně pročistí."
Stýská se jí po cestování a gratuluje sama sobě, že letos s partnerem Filipem Žilkou stihla alespoň Ekvádor: "Tahle země je naše velká láska."
Jakmile to bude možné, chce vyrazit do rezervace sekvojí ve Spojených státech. "Bohužel prý začínají usychat, tak si doma říkáme, že bychom se mezi těmi obrovskými a nesmírně starými stromy měli pořádně projít spíš dříve než později."
Proč je Jana Plodková jednou z důležitých postav letošní pandemie? Nakolik řádil koronavirus v jejím domovském divadle? A co letos přes všechny překážky stihla natočit?
Sledujte další díl pořadu (NE)BLÁZNI, tentokrát s Janou Plodkovou.