Poslední žijící pilot RAF Emil Boček začínal jako mechanik, po válce opravoval motorky – G.cz
Vyhledávání

Poslední žijící pilot RAF Emil Boček začínal jako mechanik, po válce opravoval motorky

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Den válečných veteránů připadá na 11. listopadu, což odpovídá výročí oslav uzavření příměří v roce 1919. Rememberance Day, jak se tento svátek vysloužilých vojáků nazývá v Británii, se slaví mezinárodně, a to i v Česku. Při této příležitosti jsme se rozhodli věnovat pozornost Emilu Bočkovi, poslednímu žijícímu českému pilotovi RAF.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 11.11.2020, 08:38

RAFák Boček má i vlastní tramvaj

Všechny války historie měly své padouchy a své hrdiny. Do druhé kategorie patří ti, kdo si i tváří v tvář brutálnímu násilí a smrti dokázali zachovat smysl pro povinnost, odvahu a lidskost. 11. listopadu se v různých koutech světa slaví Den válečných veteránů, který vzdává hold všem uniformovaným vysloužilcům. Při této příležitosti jsme se rozhodli připomenout příběh posledního žijícího českého pilota, který za druhé světové války létal u RAF - armádního generála Emila Bočka. Ten se totiž po válce z hrdiny stal velmi rychle nepohodlným občanem, dokázal ale z nepříznivé situace ve vlasti vytěžit, co se dalo. Nakonec po něm pojmenovali i tramvaj a významně se zasadil o vztyčení památné sochy jiného velkého muže moderních dějin naší země, někdejšího prezidenta Edvarda Beneše.

Emil Boček se narodil v Brně, kde s výjimkou válečného období žije celý život až dodnes, kdy je mu úctyhodných 97 let. Když vychodil měšťanskou školu v Tuřanech, začal se učit strojním zámečníkem. Měl pro montování a různé složité mechanismy prostě cit. V roce 1939 se mu podařilo ilegálně opustit protektorát a odejít do Francie, kde vstoupil do československé zahraniční armády. V uniformě se tehdy jako teprve šestnáctiletý dostal do Bejrútu a zúčastnil se bojů ve Francii v létě 1940. Po francouzské kapitulaci byl evakuován do Velké Británie. V září 1940 ve Velké Británii absolvoval kurz leteckých mechaniků a byl přijat jakožto jeden z nejmladších příslušníků do RAF.

Jako letecký mechanik sloužil u 312. perutě až do roku 1943. Pak se dostal na pilotní výcvik do Kanady a o rok později se vrátil do Anglie už jako pilot-stíhač letky B u československé 310. stíhací perutě. Tam nalétal bezmála 74 hodin a podnikl 26 operačních letů. Když se po skončení války vrátil domů, čekalo na něj nepříjemné překvapení - coby člen nekomunistického odboje se stal nepohodlným, a tak raději podal žádost na propuštění z armády. Odešel do ústraní, zřídil si opravnu motocyklů, oženil se, měl děti... Zkrátka obyčejný, klidný život muže, který ještě před nedávnem ve vzduchu čelil nacistickým Messerschmitům.

Docenění válečných zásluh se Boček dočkal až po roce 1989. V dubnu 1990 byl povýšen do hodnosti kapitána a v říjnu téhož roku na majora. V březnu 1993 byl povýšen na hodnost plukovníka ve výslužbě, 8. května 2014 byl jmenován brigádním generálem, o tři roky později povýšil na generálmajora a nakonec mu prezident Zeman 8. května 2019 udělil hodnost armádního generála. Možná největším oceněním pro hrdého celoživotního Brňáka ale bylo, že po něm na popud městské části Brno-Bystrc, kde Boček žije, byla pojmenována speciální tramvaj.

Zároveň se Boček zasadil o docenění druhých. V roce 2005 se stal hlavní tváří iniciativy za vztyčení sochy někdejšího prezidenta Edvarda Beneše právě v Brně, což se o pět let později povedlo. Památník dnes ční před budovou Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Den válečných veteránů je primárně odvozen od uzavření příměří po první světové válce 11. listopadu 1918 v Compiègne. Symbolem tohoto svátku jsou vlčí máky, a to na základě básně Na polích flanderských, kterou přímo na frontě napsal kanadský chirurg John McCrae...

Za první Den veteránů můžeme považovat 11. listopadu 1919, kdy v Londýně, Paříži i dalších městech dohodových států probíhaly divoké oslavy prvního roku od konce té strašlivé války. Americký prezident Woodrow Wilson na to reagoval tím, že oficiálně vyhlásil 11. listopad Dnem příměří. Oficiálním a mezinárodně uznávaným svátkem se Den příměří stal v roce 1926 a roku 1954 jej americký Kongres přejmenoval na Den veteránů.

Podobné články

Doporučujeme

Další články