Nosit plnovous mu speciálně povolil sám král Jiří VI.: Legendární František Fajtl zůstává nejslavnějším československým letcem

Obrázek uživatele Jan Palička
19.08.2019, 14:43

František Fajtl byl asi nejslavnějším československým letcem, který za druhé světové války bojoval v řadách Royal Air Force. Neohroženému pilotovi se po konci války nedostalo ocenění, ale naopak persekuce komunistickým režimem. V hodnosti generálporučíka, do níž byl povýšen po pádu komunismu, zemřel ve věku 94 let. Jeho životním příběhem bychom rádi oslavili Mezinárodní den letectví. Nikdo vhodnější nás nenapadá.

Nadaný student, který se rozhodl pro dráhu vojáka

František Fajtl se narodil v obci Donín na Lounsku 20. srpna 1912. Po dokončení základní školy jako nadaný žák šel studovat na obchodní akademii do Teplic, kde rovněž odmaturoval s výborným prospěchem. Jako kariéru ale zvolil dráhu profesionálního vojáka. Na vojnu narukoval nejprve k pěšímu pluku v Mostě, odkud byl převelen do vršovické důstojnické školy, kterou absolvoval jako jeden z nejlepších. Vojnu dokončil František Fajtl na Slovensku jako četař. Poté nastoupil jako voják z povolání nejprve do Hranic na Moravě a poté do Prostějova. Zde poprvé vzlétl v roce 1934 s letadlem.

Není bez zajíamvosti, že ještě, než vypukla druhá světová válka, se Fajtl náhodou potkal hned s několika lidmi, kteří ve velkém boji sehráli významnou roli. Z jeho spolužáků z Teplic Antonína Zimmera a Pavla Kohna se rovněž stali váleční letci ve službách RAF, stejně jako ze štábního kapitána Jana Pernikáře, který Fajtla učil v Prostějově letecké navigaci. Fajtlovým učitelem maďarštiny na vojenské akademii v Hranicích na Moravě pak byl budoucí prezident Ludvík Svoboda. Zároveň se na vojně Fajtl potkal i s Aloisem Křížem, který byl za války významným kolaborantem, za což byl po válce popraven.

Na začátku druhé světové války byl Fajtl zastižen okupací na posádce v Prešově, kde byl donucen odevzdat letouny Němcům. I to v něm vyvolalo chuť bojovat za svobodu své země a přes Polsko uprchl nejprve do Francie, odkud se poté, co maršál Petain vyjednal příměří s Němci, znechuceně přesunul do Velké Británie. Netrvalo dlouho a po krátkém výcviku na britských stíhačkách Hurricane se Fajtl jako příslušník stíhacích perutí číslo 1a17 zúčastnil bitvy o Británii, kde dva nepřátelské letouny sestřelil a jeden vážně poškodil. Následně byl převelen k 313. československé stíhací peruti, jejímž byl později jmenován velitelem. Stal se tak jedním z pouze tří Čechoslováků, kterým bylo v RAF svěřeno velení vlastní peruti.

Plnovous mu povolil sám král

Během letů nad Francií byl František Fajtl v květnu 1942 sestřelen nad hranicemi Francie s Belgií. Vedení jeho štábu si u Fajtlova jména udělalo poznámku "Missing, propably killed" (pohřešovaný, nejspíše zabitý), nicméně jen první část této poznámky byla pravdivá. Pád letounu Fajtl přežil a dal se na útěk. Přes Paříž se dostal na španělskou hranici, kde byl po náročném přechodu Pyrenejí zajat frankistickými vojáky. Ze španělského vězení ho dostal zásah britského konzula v Madridu, který mu umožnil vrátit se zpět do Británie a opět usednout za knipl stíhačky. V té době začal Fajtl nosit pro sebe tak typický plnovous, který měl jako jediný neindický příslušník RAF. Na rozdíl od indických sikhů, kteří si mohli nechat růst vousy z náboženských důvodů, měl Fajtl povolen plnovous od samotného krále Jiřího VI., a to ze zdravotních důvodů kvůli problémům s pletí.

Na sklonku války se František Fajtl nechal dobrovolně převelet do Sovětského svazu, odkud pomáhal s boji o okupované Slovensko během SNP a účastnil se i bojů nad Ostravou. Po válce se stal předsedou Svazu letců RČS. S komunistickým převratem v roce 1948 ale nastaly pro Fajtla krušné časy. Jako politicky nespolehlivý přisluhovač imperialistické mocnosti byl propuštěn z armády a o dva roky později zatčen a vězněn na Mírově. Po propuštění z bolševického kriminálu byl nucen živit se jako dělník a skladník. Později "povýšil" na účetního. V rámci uvolňování poměrů v 60. letech byl Fajtl částečně rehabilitován a bylo mu umožněno dělat inspektora pro vyšetřování leteckých nehod. Plné rehabilitace se ale dočkal až s pádem komunistické totality.

Po sametové revoluci byl Fajtl jedním z prvních vojáků povýšených do generálské hodnosti. Vyznamenán byl nejen Řádem Bílého lva, ale i například francouzským Řádem čestné legie, slovenským Řádem Milana Rastislava Štefánika či rumunským Řádem rumunské koruny a britským Záslužným leteckým křížem. Sám Fajtl o svých osudech napsal několik knížek, které se staly inspirací nejen pro filmaře, kteří na základě jeho pamětí čerpali při psaní scénáře filmu Tmavomodrý svět. O Fajtlovi byl napsán i komiks a je po něm pojmenováno letiště ve Slaném, obchodní akademie v Lounech a základní a mateřská škola v Praze 9 - Letňanech.

A zde si přečtěte, co slibovali komunisté před volbami v roce 1946.


Komentáře

Doporučeno pro vás