Elektrikář předním odborářem
Lech se narodil do tesařské rodiny. Otec pracoval a matka byla ženou v domácnosti. Oba rodiče ho vychovávali v křesťanském duchu a dodnes je silně věřícím katolíkem a víra mu prý pomáhá zvládat těžká životní období. V roce 1967 nastoupil do gdaňských Leninových loděnic, kde pracoval jako elektrikář po dobu 3 let. Na konci 60. let se oženil s Danutou Gološovou, se kterou má celkem 8 dětí. Jejich syn Jaroslav je v současné době jedním ze členů dolní komory v polském parlamentě.
Lech Walesa se stal vůdčí osobností při polských protestech proti komunismu v gdaňských loděnicích. V roce 1978 se stal členem ilegálních odborů, kam v té době patřily budoucí vůdčí osobnosti polské politické scény včetně polského prezidenta Lecha Kaczynského. Zásadním dnem v rámci protestů bylo datum 14. srpna 1980, kdy se demonstrace v gdaňských loděnicích postupně rozšířila do zbytku Polska. V podstatě se jednalo o nepřímý rozpad východního bloku. Nejprve polská vláda částečně ustoupila požadavkům loďařů a povolila jim zakládat odborové organizace. Walesa se stal novým předákem a tuto pozici vykonával pouze rok a půl, jelikož byl posléze zatčen na základě stanného práva, které vyhlásil polský vůdce Jaruzelski. Ve vězení byl uvězněn téměř rok. Po opuštění vězení se opět stal řadovým elektrotechnikem v gdaňských loděnicích a zároveň obdržel nominaci na Nobelovu cenu za mír, kterou poté skutečně obdržel. Tu si však fyzicky nevyzvedl, jelikož se bál, že by mu tehdejší režim zakázal návrat do Polska, proto za sebe poslal svou ženu Danutu.
Občanské fórum po polsku
Mezi lety 1987 až 1990 se opět stal vedoucím pololegálního výboru odborových organizací v loděnicích a v roce 1988 se mu dokonce podařilo vyhlásit stávku a obnovit postavení nezávislých odborů, které byly v Polsku nazývány jako Solidarita. Po třech měsících se vedení Solidarity setkalo s vládou a podařilo se jim vyjednat lepší podmínky. Solidarita se tak v podstatě stala nekomunistickou polskou politickou stranou Polska a v roce 1989 dokonce vyhrála volby.
9. prosince roku 1990 vyhrál Walesa prezidentské volby a stal se tak na 5 let prezidentem Polska. Na Walecha je vzpomínáno jako na kritika, který nebyl nikdy spokojený. Během jeho volebního období se navíc každým rokem měnila vláda, což mu na popularitě nepřineslo. Navíc se v té době objevily ekonomické problémy během transformace země na kapitalistický režim. Toto byly zásadní důvody k tomu, aby se v roce 1995 znovu prezidentem nestal. V druhém kole prezidentských voleb v roce 1995 ho porazil Aleksander Kwasniewski.
Polsko na svého hrdinu zapomnělo
Touha stát se prezidentem však Walesu neopustila ani v roce 2000, kdy se rozhodl znovu kandidovat. Obdržel však pouze necelé 1 % hlasů. V roce 2006 dokonce odstoupil kvůli neshodě ze Solidarity. V současné době se věnuje přednášení na univerzitách po celé Evropě.
V roce 2014 bylo mezinárodní letiště v Gdaňsku přejmenováno na Letiště Lecha Walesy.
A zde před 79 lety došlo k Mnichovské zradě.