Před 173 lety se narodila československá první dáma Charlotta Garrigue-Masaryková. Svého muže následovala ze Spojených států do habsburské monarchie a byla nucena vytrpět si velké množství příkoří. Pojďme se podívat na deset zajímavostí z jejího života.
1. Třetí z jedenácti
Charlotta Garrigue se narodila 20. listopadu 1850 v americkém Brooklynu jako třetí z celkem jedenácti dětí. S Tomášem Garriguem Masarykem pak měla šest dětí, z nichž se však dospělosti dožily jen čtyři.
2. Osudové setkání kvůli vzdělání
Charlotta bažila po vzdělání, zajímala se o literaturu, ale i výtvarné umění a hudbu. Jejím oblíbeným skladatelem byl Johann Sebastian Bach. Hudba ji nakonec tak učarovala, že v 17 letech odjela do Lipska studovat na konzervatoř hru na klavír. V době svých studií bydlela v rodině Göringových, za kterými se pak pravidelně vracela a právě jedna z těchto návštěv ji poznamenala na celý život. Potkala zde totiž Tomáše Masaryka, který rovněž Göringovi znal a v době svých studií u nich bydlel. Našli společný zájem ve filosofii a chodili do společnosti. Jejich vztah se vyvíjel, až 15. března 1878 dospěl k veselce.
3. Podivuhodné důvody k zásnubám
V Hovorech s TGM můžeme vyzvědět, proč se Masaryk rozhodl Charlottu požádat o ruku. Stála za tím událost, ke které došlo 24. července 1877 v Lipsku, kdy paní Göringová spadla při vyjížďce po řece do vody a jediný Masaryk neztratil duchapřítomnost a jal se ji zachránit. Právě pod dojmem nebezpečného zážitku se pak rozhodl požádat svou vyvolenou o ruku. Alespoň takto se Masaryk svěřil Karlu Čapkovi.
4. Skromný život ve Vídni a stěhování do Prahy
Charlotta pocházela z bohaté a úspěšné rodiny, po přestěhování do Evropy se však musela uskromnit. Čerstvě sezdaní manželé žili nejprve ve Vídni, neměli moc peněz, jen malý byt. Alespoň do doby, než Masaryk dodělal docenturu a stal se profesorem na univerzitě s obstojným platem. Masaryk dostal pracovní nabídku v Praze, kam se Charlotta těšila, zatímco její muž chtěl spíše zůstat ve Vídni. Během stěhování do Prahy tak mělo dojít v jejich jinak harmonickém souznění k velkým rozepřím.
5. Život v Praze
Charlotta se rychle zapojila do veřejného dětí. Naučila se česky, oblíbila si Boženu Němcovou a Bedřicha Smetanu, kterého si jako znalkyně hudby hodně cenila. Vystupovala ve vší skromnosti, ale byla hodně aktivní. Zapojila se do několika spolků, například do Amerického klubu dam.
6. Členka sociální demokracie
V roce 1905 se stala členkou Československé sociálně demokratické strany dělnické, což je dnes ČSSD. Jejím stěžejním tématem, za které horlivě bojovala, bylo zrovnoprávnění žen.
7. Těžké časy
Krušné chvíle zažívala Charlotta během rukopisných sporů a pak i během hilsneriády. Masaryk proti sobě a celé své rodině popudil mnoho lidí. A nešlo jen o plané výhrůžky, kromě slov létaly vzduchem i kameny. Došlo to tak daleko, že Masaryk zvažoval emigraci, ale jeho žena mu řekla, že jeho místo je u českého národa. A tak zůstali.
8. První světová válka, zkouška nejtěžší
Situace se ještě přiostřila v období první světové války. V roce 1915 zemřel její syn Herbert, který se nakazil tyfem. V tomtéž roce odešel její choť do exilu a spolu s ním i nejmladší dcera Olga. Syn Jan narukoval do armády a dcera Alice skončila ve vězení ve Vídni. Byly to kruté měsíce a roky. Zatímco manžel aktivně bojoval za vznik samostatného státu, byla Charlotta, manželka vlastizrádce, vystavena pronásledování rakouských úřadů. Těm však nemohla nic prozradit, neboť nechtěla být o činnosti svého muže informována. To přikazovala poslům, kteří jí přinášeli zprávy.
9. Podlomené zdraví
Všechna příkoří se podepsala na jejím zdraví a v lednu 1918 musela být hospitalizována v sanatoriu ve Veleslavíně, později byla zbavena svéprávnosti a na konci roku se konečně setkala se svým mužem, tehdy již prezidentem, který se vrátil do Prahy.
10. Nemocná první dáma
V roce 1920 získaly ženy v Československé republice jako jedny z prvních v Evropě volební právo, za to ostatně Charlotta horlivě bojovala. Kvůli postupující nemoci však nemohla dlouho vykonávat funkci první dámy a tuto reprezentativní úlohu místo ní později zastávala její dcera Alice. Charlotta zemřela 13. května 1923, bylo jí 72 let.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
