1) Image hipísáckých ajťáků

pira1.jpg

Nejvýraznější osobnosti Pirátů rozhodně nevypadají jako klasičtí politici. (Foto: Profimedia.cz)

Piráti již opakovaně dokázali, že jsou politickou stranou, kterou je nutno brát vážně a která má za sebou již reálně odvedenou práci a reálné úspěchy. Přesto ale na první pohled nejsou Piráti typickými politiky. Kniha by se podle obalu neměla soudit, ale pro značnou část konzervativně laděných Čechů, kteří si potrpí na první dojem, představuje právě prezentace Pirátů problém. Předseda Ivan Bartoš je výrazný dredař, lídr v Pardubickém kraji Mikoláš Ferjenčík s dlouhými vlnitými vlasy a plnovousem vypadá pro změnu jako hipík. Spoustu lidí žijících podle stereotypů právě tato image odradí, co naplat, že první jmenovaný má dva doktoráty a druhý na pražském zastupitelstvu opakovaně ukazuje své kvality.

2) Pirát = zloděj?

pira.jpg

Pirátský autobus je na jednu stranu humorný, na stranu druhou není úplně fér jeho prostřednictvím nectít presumpci neviny. (Foto: facebook.com)

Stejně jako v politice poněkud nestandardní vizáž hlavních představitelů Pirátů i samotný název strany má u mnoha Čechů spíše negativní konotace. Pomineme-li romantizované představy pirátů z Karibiku, pro obyčejného voliče platí, že když se řekne pirát, automaticky se mu to asociuje se slovem zloděj. Pirátská strana pochopitelně není žádnou zlodějskou partají, naopak proti rozkrádání veřejných prostředků a korupci bojuje, bohužel ale už samotný název strany vede k nálepkování, kterého je obtížné se zbavovat. Do toho je od někoho, kdo se sám označuje za piráta, poněkud nefér, že v rámci kampaně s vězeňským autobusem označuje za zloděje lidi, kteří nebyli za nic odsouzeni.

3) Nedostatek osobností

pira2.jpg

Tak schválně, kolik členů Pirátů poznáte a víte, jak se jmenují? (Foto: facebook.com)

Česká pirátská strana je na scéně 8 let a je tak stranou relativně mladou, s členskou základnou kolem 500 členů. To logicky vede k tomu, že mezi sebou nemají příliš výrazných osobností, které by volič na první pohled poznal. Vedle předsedy Bartoše a pražských zastupitelů Ferjenčíka a Michálka jsou v očích veřejnosti Piráti spíše anonymními tvářemi na kandidátkách. Pochopitelně je to daň za to, že ve velké politice zatím Pirátská strana nepůsobila a v případě zvolení do poslanecké sněmovny se určitě objeví nějaká nová výrazná tvář. Nyní by ale relativní neznámost jednotlivých kandidátů pro ty voliče, kteří jsou zvyklí volit osobnosti, mohla být problém.

4) Napravo, nebo nalevo?

pira3.jpg

Jednou politik, jindy harmonikář. Kam vlastně chce Ivan Bartoš Piráty směřovat? (Foto: facebook.com)

Z prohlášení členů Pirátů je jasné, že o sobě prohlašují, že jsou stranou hlásající liberalismus, což se jim ostatně nedá upřít. Poměrně zásadní otázkou ale je, zda je jejich liberální vidění světa orientováno v rámci politického spektra doleva, nebo doprava. I při pohledu na volební program pirátů těžko říct. Najdeme zde některé pravicové liberální myšlenky, které by vysvětlovaly, proč mnoho někdejších voličů TOP 09 dnes deklaruje, že raději bude volit Piráty. Na druhou stranu jsou zde ale i programové body, které mají silně levicový podtext, například faktické zrušení autorskoprávní ochrany tak, jak ji známe dnes, a tím pádem i výrazný zásah do ochrany práva duševního vlastnictví. Místy je program takovým pravolevým kočkopsem, byť vždy liberálním, který budí pocit, že občas ani Piráti sami nevědí, kam vlastně chtějí směřovat.

5) Otevřenost jako dobrý sluha, ale špatný pán

pira4.jpg

Co člověk, to názor. Kupříkladu bývalý místopředseda Pirátů Ivo Vašíček zastává názor, že bychom měli vystoupit z NATO. (Foto: youtube.com)

Málokdo vyznává takovou otevřenost a transparentnost jako Piráti. Nápad je to hezký, ale jeho realizace se dokáže poměrně značně vymstít. Piráti mají například volně přístupné diskusní fórum, kde řeší stranické věci. Z něj pak vyplývá třeba to, že někteří členové kupříkladu otevřeně podporují vystoupení Česka z NATO a jiní pro změnu věří konspiračním teoriím o 11. září. Názorová pluralita je sice hezká věc, ale vše by mělo mít své meze. V rámci otevřenosti politiky též Piráti navrhují zavedení přímé demokraci a konání referend prakticky o všem, což je nejen v klíčových otázkách rizikové, ale hlavně nesmírně nákladné. Nezbývá než věřit, že třeba pobyt ve sněmovně udělá z pirátů „tradičnější“ politickou stranu přijatelnou pro širší veřejnost a nejen jakési protestní alternativní hnutí.