fb pixel
Vyhledávání

Pestrý život výstřední královny: Kristýna I. Švédská se na trůn dostala v šesti letech

Zdroj: Wikimedia Commons, Volné dílo

Až se korunní princezna Viktorie, dcera krále Karla XVI. Gustava, stane švédskou královnou, bude po třech stech letech čtvrtou vládnoucí královnou po Markétě Dánské, Kristýně Švédské a Ulrice Eleonoře Švédské. Nejznámější z nich je Kristýna, která vládla v letech 1632–1654 a prožila velmi zajímavý a pestrý život.

Martin Miko
Martin Miko 23.8.2024, 08:28

Švédská královna se zajímavým životem

O švédské královně Kristýně napsal hru slavný dramatik August Strindberg. V Česku tuto hru inscenovali ve vinohradském divadle, kde v ní v roce 1995 Jiřina Jirásková, Věra Galatíková a Dagmar Havlová ztvárnily hlavní roli. Pro Havlovou to byla poslední herecká role před tím, než se stala první dámou. Ve filmu z roku 1933 Kristýnu hrála Greta Garbo, a v roce 1974 Liv Ullmannová. Ve filmu "Putování Jana Amose" z roku 1983, který režíroval Otakar Vávra, ztvárnila Kristýnu slovenská herečka Zdena Studénková.

Královnou se Kristýna stala již ve svých šesti letech, narodila se totiž v roce 1626 ve Stockholmu jako druhá dcera krále Gustava II. Adolfa, který neměl mužského potomka. Proto bylo určeno, že v případě jeho smrti převezme trůn ona. Švédsko mělo od roku 1604 zákon umožňující dědičný nárok i pro ženy. Když Gustav II. Adolf zemřel v roce 1632 v bitvě u Lützenu během třicetileté války, mladá Kristýna se stala královnou. Vzhledem k jejímu nízkému věku vládla po určitou dobu regentská rada, v níž významnou roli hrál kancléř Axel Oxenstierna. Ten měl za úkol připravit Kristýnu na trůn a zasvětit ji do světa politiky, kterou přirovnávala ke hře v šachy. Kristýna byla velmi vzdělaná v historii, literatuře, filozofii, a navíc ovládala několik jazyků, včetně švédštiny, němčiny, francouzštiny, řečtiny nebo latiny. Měla také velkou zálibu v divadle, jízdě na koni, lovu a šermu, což svědčí o tom, že byla vychovávána spíše jako mužský dědic.

Přestože dvůr po celou dobu její vlády hledal pro Kristýnu vhodného ženicha, nikdy se neprovdala. Odmítla tvrzení reformátora Martina Luthera o podřízeném postavení žen, poznamenávajíc, že by nesnesla, aby s ní muž zacházel jako s polem, které obdělává. Její první láskou byl bratranec Karel Gustav, kterého sice označila za svého vyvoleného, ale nikdy s ním neplánovala sňatek. Usilovala spíše o to, aby byl uznán za jejího následníka. Kristýna měla také několik dalších vztahů, jak s muži, tak údajně i se ženami, což ukazuje, že žádnou puritánkou rozhodně nebyla.

V roce 1644 se Kristýna stala plnoprávnou panovnicí a již o rok později uzavřela svůj první politický úspěch – mír s Dánskem, což ocenily obě strany. Jan Amos Komenský žil ve Švédsku v letech 1642–1648, a v roce 1649 do Stockholmu zavítal také francouzský filozof René Descartes, který byl dlouho předmětem Kristýnina zájmu kvůli jeho dílům. Descartes však v únoru 1650 ve Stockholmu zemřel.

Ke konci třicetileté války byla Praha dobyta Švédy, kteří na Kristýnino přání vyplenili Pražský hrad a zaměřili se na slavné umělecké sbírky císaře Rudolfa II. Královna Kristýna tak získala 500 obrazů, 70 bronzových soch, 370 vědeckých přístrojů, 400 indických kuriozit a mnoho dalších cenností, včetně Rudolfovy knihovny. Tento čin se dodnes Švédům vyčítá, protože cenné sbírky nikdy naší zemi nevrátili.

Teprve v roce 1650 byla Kristýna oficiálně korunována královnou. Zajistila, aby jejím nástupcem byl její bratranec, a v roce 1654 se rozhodla vzdát trůnu. Opuštěla Švédsko a v roce 1655 se v Innsbrucku veřejně přihlásila ke katolické víře, přestože byla dosud luteránkou. Poté se usadila v Římě, kde napsala své paměti. Pokoušela se získat vládu nad Neapolí nebo Brémami, ale bez úspěchu. Kristýna zemřela v roce 1689 v Římě ve věku 62 let a byla pohřbena ve vatikánské bazilice sv. Petra.

Zdroje informací:

https://www.nga.gov/collection/artist-info.1004.html

Podobné články

Doporučujeme

Další články