Budova Pentagonu se stala tak jasným a rozpoznatelným symbolem americké armády, případně amerického ministerstva obrany, že můžeme používat tyhle výrazy zcela zaměnitelně. Kde se ale ohromný pětiúhelník vzal? A co všechno byste v něm našli?
Japonci na obzoru!
Velení americké armády a ministerstvo obrany seděly od první světové války různě po celém Washingtonu D.C., a to včetně provizorních budov, které byly sbouchané právě kvůli první světové a říkalo se jim Munitions Building. Ještě před Pearl Harbourem ale prezident Roosevelt rozhodl, že je potřeba vybudovat místo, kde mohou být všechny složky dohromady, respektive “nacpětě sedmnáct různých vládních budov do jedné”.
Nejdřív se vybrala pole v arlingtonské oblasti, která vyžadovala buď kruhový nebo právě pětiúhelníkový design. A i když se lokace nakonec přesunula na Hooverova pole, vzhled budovy zůstal. Jednak se Rooseveltovi líbilo, že to vypadá velice nově a moderně, ale především se zjistilo, že je to velice efektivní model.
Stavba byla zahájena 11. září 1941 a po japonském bombardování se stavba rozjela na maximum. Třináct tisíc dělníků stavělo na směny a práce probíhaly čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Pamětníci psali, že jim ta věc v podstatě rostla před očima, protože i když Pentagon leží už ve státě Virginia, je od Washingtonu jenom přes řeku. A díky speciální výjimce má washingtonskou adresu, přestože je v úplně jiném státě.
Protože se budova stavěla po částech, už po šesti měsících od zahájení stavby se do ní začali stěhovat pracovníci a finálně byla dokončena 15. ledna 1943. Před sedmasedmdesáti lety přesně.
Ale jak velký?
Pentagon je pravděpodobně největší kancelářská budova na světě. Každý den je v budově zhruba třiadvacet tisíc lidí, v rušné dny až třicet tisíc lidí. Budova má šest set tisíc čtverečních metrů kancelářského prostoru a chodby mají dohromady osmadvacet kilometrů. Pět nadzemních pater, dvě podzemní, to všechno v pěti soustředěných pětiúhelnících, které tvoří jakési vrstvy budovy, říká se jim rings. Ty jsou rozděleny na rings A až E, pak se místo dělí podle pater a schodů/koridorů, kterými k místu musíte dojít. Takže každá místnost v budově má vlastní souřadnice. Tak třeba když jste na čtvrtém patře ringu A, místnost 14 na druhé chodbě, vaše souřadnice jsou 4A214.
Už jsme se zmiňovali, že tenhle pětiúhelníkový model hraje pro efektivitu. To dokazuje například to, že z jakéhokoli místa budovy se dokážete pěšky dostat na jakékoli jiné místo v budově do sedmi minut. Slovo pěšky je důležité, protože až donedávna nedisponoval Pentagon žádnými výtahy. Protože takhle monstrózní stavba vyžadovala osmdesát tři milionů dolarů, což v přepočtu na dnešní peníze vychází zhruba na něco přes miliardu, nemohl si Roosevelt dovolit čerpat ještě víc z už takhle válkou zatíženého rozpočtu. Na stavbu se proto používalo co nejvíce betonu a co nejméně oceli a kovů, aby se z těch mohly vyrábět zbraně a křižníky. Dnes už Pentagon má výtahů devatenáct, ale schodišť má stále ke sto čtyřiceti.
Dobře utracené peníze
Přestože byl Roosevelt některými kritizován za to, že si staví pomníky místo toho, aby bojoval válku, všechny peníze vložené na stavbě Pentagonu se vrátily během semi let jenom tím, že byly ozbrojené složky uložené v jedné budově. O zachráněných životech nemluvě.
A když se před pětadvaceti lety přistoupilo k velké renovaci, byli opět lidé, kteří se domnívali, že jde o zbytečnost. Ale výstuha stěn železobetonem, stavba výtahů a zpevňování oken se znovu vyplatila. Víte, při výbuchu můžou mít až sedmdesát procent obětí na svědomí vybuchující okna a daleko se rozletující střepiny. Nic takového okna Pentagonu nedělají, takže když do budovy 11. září 2001 narazilo dopravní letadlo, přesně šedesát let od zahájení stavby mimochodem, Boeing se prorval prvními třemi ringy a způsobil škodu v podstatě jenom tam, kde dopadl.
Podobné články
Martin Miko
Kateřina Horáková
Doporučujeme
Jan Fiedler
