Památník v Letech na místech, kde stál romský koncentrační tábor, čekají změny – G.cz
Vyhledávání

Památník v Letech na místech, kde stál romský koncentrační tábor, čekají změny

+ DALŠÍ 4 FOTKY + DALŠÍCH 5 FOTEK

Vysvětlovat, co byl za druhé světové války koncentrační tábor, je asi dost zbytečné. Někoho na první dobrou napadne Terezín, někoho Dachau nebo Osvětim. Je jich ale celá řada jiných a jedno mají společné - zahynuly v nich v nelidských podmínkách miliony lidí různých národností, ras a vyznání. Jedno takové zařízení bylo i v Letech u Písku a nacisté tam sváželi romské obyvatele. Dnes je na tomto místě památník a právě ten se nyní dočká velké proměny.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 12.6.2020, 12:13

Do tábora původně za potulku

Pojďme trochu do historie tohoto romského koncentračního tábora. Nařízení vlády č.72/1939 pro zřízení táborů pro „cikánské rodiny a další potulné osoby“ schválila československá vláda 2. března 1939, což bylo dva týdny před německou okupací Československa a před zřízením Protektorátu Čechy a Morava. Samotný tábor v Letech vznikl nařízením protektorátního ministra vnitra Josefa Ježka ze dne 15. července 1940. Stavět se začalo 17. července a 27. července dal ke zřízení tábora dodatečné svolení tehdejší říšský protektor Konstantin von Neurath. Později vzniklo obdobné zařízení v Hodoníně u Kunštátu.

Velitelem Letů byl tehdy četník Josef Janovský a personál sestával z českých četníků a úředníků a z dozorců rekrutovaných z přilehlých obcí. Ti tam pracovali na základě rozkazu. Vězni tam pak přicházeli z výkonu trestu a pracovali na dopravních stavbách, ale i na polích a také v lese. Do konce roku 1940 prošlo táborem celkem 233 osob a ještě v roce 1941 fungoval tábor bez větších změn. Bylo tam přivezeno 537 osob, z nichž ale pouze bylo 45 romského původu. Rozhodně se tedy nedalo mluvit o romském táboře.

Deportace, tyfus, smrt

Změna nastala až 10. 7. 1942, kdy tehdejší protektorátní ministr vnitra Richard Bienert nařídil provedení soupisu českých a moravských Cikánů a jejich deportaci do táborů v Letech a Hodoníně. Celá tato akce proběhla hned, v srpnu. Zaměření tábora bylo najednou jiné. Ze 113 vězňů evidovaných v červenci 1942 v táboře zůstalo jen 20 vězňů, a to Romů, kteří se okamžitě stali vězni cikánského tábora a byli nápomocni při jeho rekonstrukci. Tábor se tak chystal na nově příchozí.

V prosinci 1942 byli Cikáni postavení na stejnou úroveň jako Židi a Heinrich Himmler nařídil deportaci cikánského obyvatelstva do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Prvních 94 dospělých bylo deportováno do Osvětimi již 3. prosince, další deportace zdržela tyfová epidemie. Další deportace do Osvětimi-Březinky proběhly v březnu až květnu 1943 a většina tam byla povražděna. Zbylých asi 200 osob bylo z Letů propuštěno či přemístěno do jiných zařízení. 6. srpna 1943 byl tábor Lety oficiálně uzavřen. Z internovaných osob v Letech přežilo asi 300 osob a zemřelo jich nejméně 326, částečně i díky epidemii tyfu, která tam tehdy řádila. V táboře se narodilo také 30 dětí. Nepřežilo ale žádné.

V novém kabátě

Podivný osud se s tímto místem táhl i po válce, kdy tam komunisté v 70. letech minulého století zřídili vepřín, který se tam na dlouhé roky zabydlel a až v polovině devadesátých let vláda přislíbila zbourání velkovýkrmny. Vláda Lety ale finálně vykoupila až v roce 2018, a to po mnoha bouřlivých momentech a diskuzích. Dnes je na místě památník, který byl již v roce 1998 prohlášený národní kulturní památkou. A právě památník by měl doznat nyní velkých změn.

Před časem byla vyhlášena soutěž na novou podobu Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách Jejím vítězem soutěže se stala práce Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. Jejich úspěšný návrh má symbolickou podobu lesa. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představili vítězný návrh 9. 6. 2020. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023. "Jsme velice rádi, že se podařilo vybrat návrh, na kterém se porota prakticky jednoznačně shodla," uvedla před novináři ředitelka Muzea romské kultury, Jana Horváthová. "Nejlépe hodnocený projekt získal vysoké hodnocení díky citlivému přístupu k tématu samotnému ale i okolní krajině, do níž bude památník zasazen, a také s ohledem na splnění podmínky ekonomické přiměřenosti návrhu," dodala.

Předpokládané náklady se vyšplhají na 31, 5 milionů korun a stavba bude financovaná z více zdrojů, přičemž hlavní část peněz přijde z Fondů EHP a Norska. Výstavba památníku je vázána na provedenou demolici velkovýkrmny prasat a jejíž příprava již začala. K samotné demolici by mělo dojít v druhé polovině tohoto roku.

Podobné články

Doporučujeme

Další články