Dá se s nadsázkou říct, že na počátku mise byla sázka mezi dvěma kosmonauty. „Jupí! Člověče, pro Neila to byl možná malý krok, ale pro mě je teda pořádný.“ Tato slova vyřkl přesně před 54 lety astronaut Pete Conrad při teprve druhém přistání na Měsíci v rámci mise Apollo 12. Chybělo přitom málo a celá mise nemusela být kvůli počasí vůbec realizovaná. Stejně tak jako je nutné si přiznat, že vzhledem k prvenství Apolla 11 a následně nepodařenému letu slavného Apolla 13 tak trochu opomíjená. A určitě neprávem.
Druhá pilotovaná mise projektu Apollo odstartovala ke svému cíli 14. listopadu 1969, pouhé čtyři měsíce po úplně prvním měsíčním přistání Apolla 11. Členové posádky mise, Pete Conrad a Alan Bean, strávili na povrchu Měsíce 31 hodin, zatímco jejich kolega Richard Gordon na ně čekal na oběžné dráze. Všichni tři astronauti se úspěšně vrátili na Zemi deset dnů po startu, tedy 24. listopadu 1969.
1. První slova Conrada na Měsíci byla součástí sázky
Je tomu skutečně tak – Conradova narážka na slavná Armstrongova slova „o malém kroku pro člověka“ vznikla v rámci sázky. Velitel mise se vsadil s italskou novinářkou Oriana Fallaci o 500 dolarů, že právě tuhle frázi pronese při přistání na Měsíci. Fallaci totiž odmítala uvěřit, že si astronauti mohou při měsíčním přistání říct, co chtějí a vytrvale tvrdila, že Armstrong byl vedením NASA přinucen říct dle jejího tvrzení „předepsanou frázi“ o velkém skoku pro lidstvo. Conrad po přistání pronesl: „Jupí! Člověče, pro Neila to byl možná malý krok, ale pro mě je teda pořádný“ a sázku tak vyhrál. Fallaci mu ale slíbené peníze nikdy nedala.
2. Raketu při startu zasáhl blesk
Těsně před plánovaným startem bylo počasí kolem Kennedyho vesmírného střediska velice špatné, přesto ale bylo rozhodnuto let neodkládat. Raketa odstartovala, ale po pouhých 39 sekundách od zážehu motorů zasáhl špičku rakety a kabinu s astronauty blesk. Po krátkém výpadku proudu se zdálo být všechno v pořádku, nicméně několik techniků varovalo řídící středisko mise, že v důsledku zásahu blesku mohlo dojít k poškození návratových padáků – pokud by tomu skutečně bylo tak, celá posádka by při návratu na Zemi zahynula po neřízeném zásahu mořské hladiny. Aby se předešlo zbytečnému stresování posádky, nikdo astronautům nic neřekl. Naštěstí padáky zásah bleskem vydržely a posádka se úspěšně vrátila domů.
3. Třetí stupeň rakety Saturn V dodnes oblétá Zemi
Třístupňová nosná raketa Saturn V je dodnes nejtěžší, nejvyšší a hlavně nejvýkonnější raketou, která byla kdy použitá. NASA je známá svou vysokou efektivností, kdy se snaží využít každý možný komponent mise k dalšímu výzkumu – proto byly třetí stupně Saturnu V po odpojení od zbytku rakety schválně shozeny na povrch Měsíce a následné otřesy byly využity k seismologickému zkoumání. Výjimkou byla mise Apolla 12 – třetí stupeň byl vyslán ke Slunci, ale zcela nečekaně se od své dráhy odpojil a zamířil zpět k Zemi. V roce 2002 objevil amatérský astronom Bill Yeung na obloze podivný objekt, který byl pojmenován J002E3 – americká média věnovala objevu poměrně velkou pozornost a spekulovalo se o nové kometě. NASA však během několika týdnů oznámila, že se jedná o již zmíněný kus kosmického smetí a J002E3 tak v roce 2003 opustila oběžnou dráhu Země. Vrátit se má opět kolem roku 2044.
4. Astronauti omylem rozbili první barevnou kameru na Měsíci
Zatímco Apollo 11 bylo vybaveno jen černobílou kamerou, následující mise s sebou již měla kameru barevnou. Moc dlouho si jí ale neužili – asi 42 minut po začátku natáčení astronaut Alan Bean kameru omylem zamířil na Slunce. Během vteřiny byl citlivý mechanismus kamery silným slunečním světlem zcela zničen.
5. Ztracená samospoušť skončila na povrchu Měsíce
Alan Bean se rozhodl si trochu vystřelit z vědců NASA a na palubu lunárního modulu propašoval samospoušť k palubnímu fotoaparátu – měl v plánu vyfotit sebe s kolegou Conradem a vytvořit tak první fotku dvou lidí na Měsíci (na všech fotkách z Apolla 11 je vždy jen jeden astronaut, většinou Buzz Aldrin). Nicméně, když si Bean připravoval fotoaparát, nemohl nikde samospoušť najít. Zklamaný se vrátil do lodě – těsně před odletem nakonec ztracený časovač našel, bohužel již bylo příliš pozdě na fotografování. Naštvaný astronaut poté mrskl se samospouští, co nejdál to šlo. Dodnes leží na povrchu Měsíce.
6. Astronauti navštívili lunární sondu Surveyor 3
Během průzkumu Měsíce se astronauti vydali k sondě Surveyor 3, která zde automaticky přistála v roce 1967. Během zkoumání odmontovali astronauti několik částí sondy, aby je poté mohli vědci na Zemi podrobit důkladnému zkoumání. O to větší bylo překvapení vědců, když na některých částech sondy objevili bakterie – při montování sondy zřejmě došlo k její kontaminaci (někdo si pravděpodobně kýchnul) a tyto bakterie tak přes dva roky žily na Měsíci. Od té doby NASA veškerou svou techniku podrobuje důkladné sterilizaci, aby nedošlo k zamoření vesmírných těles lidskými organismy.
A tady si nastudujte 10 zajímavostí, co jste nevěděli o kultovním Kmotrovi.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
