Ředitel Thomayerovy nemocnice Zdeněk Beneš za sebou nemá klidné období. Pražská "Thomayerka" patří mezi zdravotnická zařízení, která rozhodně o pacienty nemá nouzi a jejíž záběr, i co se například spádové oblasti týká, je značný, a to i bez Covidu - 19. I toto zařízení, jeho chod a životy jeho zaměstanců poslední dobou ovládala epidemie, kterou způsobil nový typ koronaviru. V průběhu uplynulých více než dvou měsíců tak musel její ředitel řešit celou řadu situací, které by ho před pár měsíci nenapadly a bez kterých by se, podle našeho názoru, asi i rád obešel. Ale i on je v zásadě optimista a jak sám deklaruje, nemocnice se vrátila do stadardního režimu.

Máme za sebou těžké období

Dá se již nyní říct, že nastává doba „pokoronavirová?" Nemocnice se vrací do normálního režimu?

Předně bych chtěl říci, že naše Thomayerova nemocnice se již před časem vrátila do standardního režimu. Aktuálně naši zdravotníci obvolávají pacienty a nabízejí jim volné termíny pro kontroly a různá vyšetření. Musím říci, že máme za sebou velice těžké období, které jsme ani nikdo ve své profesi nezažili. Bohužel se tato pandemie podepsala i na tom, že pacienti ze strachu doslova přestali chodit do nemocnice kvůli svým zdravotním obtížím. Zanedbávají nejen lehčí onemocnění, ale mnohdy se jedná i o závažnější nemoci. To, zda nastává doba tzv. „pokoronavirová“ se teprve ukáže v dohledné době, ale jsme na dobré cestě. Mám radost z toho, že z dlouhodobého hlediska se ta situace zlepšuje a konečně dochází k poklesu počtu nakažených lidí koronavirovou infekcí. Snad tento vývoj bude pokračovat i nadále, abychom si například v letních měsících mohli konečně užít také trochu zaslouženého odpočinku. Musím říci, že naši zdravotníci si to velice zaslouží, protože pracují v těžkých podmínkách a jsou už vysílení. Nechci mluvit jen o zdravotnících, ale je to také technický a obslužný personál naší nemocnice, který to rovněž neměl vůbec jednoduché. Všem našim zaměstnancům chci upřímně poděkovat za jejich práci, výdrž a nasazení, se kterým zvládají toto těžké a náročné období. Rovněž chci ocenit práci mediků, kteří u nás vykonali velký kus poctivé práce a velice nám pomohli.

Vraťme se na začátek – kdy jste si vy sám poprvé připustil, že situace začíná být vážná, a že se nejedná o běžnou sezónní chřipku?

Bylo to v době, kdy se z Číny dostala tato virová nákaza do Severní Itálie, kam jelo spoustu našich lyžařů. Rapidně začal stoupat počet nakažených lidí a u nás v nemocnici jsme začali zaznamenávat zvýšený počet nakažených pacientů, ale i v řadách našich zaměstnanců, kteří se nakazili.

mohlo by vás zajímat

Tuberkulóza je stále jednou z nejzávažnějších infekčních nemocí na světě, připomíná profesorka Martina Vašáková

Co vás v ten moment napadlo a co jste udělal jako první?

Překvapila mě rychlost šíření infekce. Okamžitě jsme zmobilizovali náš hygienicko-epidemický tým a začali operativně jednat. Dosud se pravidelně scházíme a vyhodnocujeme aktuální epidemiologický stav a situaci v naší nemocnici.

Jak rychle se vám povedlo zabezpečit ochranné pomůcky a jak rychle trvalo zavést v nemocnici režim, který odpovídal zvýšeným hygienickým požadavkům?

Zdravotní pomůcky jsme měli objednané už od ledna letošního roku. Fakt je, že se těžko shánělo tak velké množství a rozsah těchto pomůcek pro naší nemocnici, která patří mezi největší zdravotnická zařízení v ČR. To období bylo hodně náročné a vypjaté.

Standardní režim s omezením

Všechny nemocnice zastavily plánované výkony. Ty neplánované se ale zastavit nedaly. Jak tomu bylo u vás?

Nejdříve chci říci, že sice u nás došlo k určitému omezení neakutních výkonů a dlouhodobě naplánovaných operací, ale je potřeba uvést, že během celé epidemie jsme nepřestali provádět nejenom různé akutní operace, ale také chirurgické zákroky například zhoubných nádorových onemocnění a též byli operováni pacienti u nichž by jakýkoliv odklad znamenal zhoršení jejich zdravotního stavu. Prakticky jsme stále byli ve standardním režimu byť s některými omezeními.

Kolik jich nemocnice v době nouzového stavu provedla?

Zde se můžeme bavit o desítkách až stovkách operací, kterých se za dobu epidemie u nás podařilo provést.

Testovali jste všechny pacienty, kterým musela být operace provedena? A dá se říct, kolik jich celkem bylo a kolik z nich bylo pozitivních?

V době vrcholící epidemie jsme testovali všechny pacienty, které čekal operativní výkon. Nyní výtěžnost tohoto opatření vyhodnocujeme a podle toho se zařídíme.

Bohužel, zaznamenali jste jako nemocnice i dvě úmrtí z řady zdravotníků. Dalo se jim podle vašeho názoru předejít? A jak případně.

To je těžká otázka s ohledem na zákeřnost a prakticky velice snadný přenos této koronavirové infekce na člověka. Jedna sestra, která byla nesmírně obětavá a pracovitá, zemřela doma, kdy byla navíc vystavena obrovskému tlaku některých médií, a to zcela bezdůvodně. Do dnešní doby se prakticky neví, jestli bylo její úmrtí v příčinné souvislosti s covidovou infekcí či nikoliv. Druhé úmrtí bylo u naší sanitářky, která byla infikována mimo naší nemocnici.

Panika vede ke stresu

Kolik pacientů s nemocí COVID 19 Thomayerova nemocnice vlastně zatím měla a má v péči. Dá se říct, kolik z nich se již uzdravilo?

V současné době máme pouze 6 pozitivních pacientů. To je stav k 22. květnu. Počty pozitivních pacientů se každým dnem mění. Od vypuknutí koronavirové epidemie jsme v naší nemocnici měli přibližně 100 hospitalizovaných pacientů s onemocněním Covid-19. O vyléčených pacientech nelze zcela mluvit, protože nemocní měli další souběžné a většinou těžké nemoci. Spíše by se mělo mluvit o Covid-19 negativních pacientech, kterých byla většina. U nás jsme jako první začali léčit pacienty pomocí krevní plazmy od vyléčených lidí z onemocnění Covid-19, u kterých se vytvořily protilátky. Dále léčíme lékem favipiravir.

Ten jsme dosud použili u čtyř pacientů, kteří byli ve vážném stavu. První pacient, u něhož byla zahájena léčba tímto lékem, byl však později, pro zhoršené dechové obtíže, přeložen na odd. ARO. Tento lék byl nasazen koncem dubna, a to bezprostředně po potvrzení diagnózy infekce COVID -19. Stav pacienta je dnes sice prakticky stabilizovaný, ale pořád je ještě připojen na plicní ventilaci. Jedna pacientka byla už propuštěna domů, druhá po kratším pobytu na JIP, byla přeložena ve stabilizovaném stavu na standardní oddělení. V současné době je léčba pomocí léku favipiravir aplikována u jednoho pacienta na plicní klinice. Zlepšení u dvou jmenovaných pacientek však nelze přisoudit pouze léku favipiravir. Pacientky byly léčeny kombinací léčiv s protivirovým či protizánětlivým účinkem (plaquenil, azitromycin) a jedna z nich i krevní plasmou. Počet pacientů je velice malý a nelze tak podle něj přijímat nějaké konečné závěry.

Za další experimetnální lék lze považovat také plaquenil, který sice není registrován pro léčbu onemocnění COVID-19, ale je to další možnost léčby. S dalšími léky byl použit u 33 pacientů pneumologické kliniky.

Je nemocnice připravena na případnou druhou vlnu? Existuje nějaký aktuální pandemický plán, podle kterého budete případně postupovat? A domníváte se vy jako lékař, že k ní vůbec dojde?

Thomayerova nemocnice je připravena na další vlnu epidemie a všechny hygienické a protiepidemiologické mechanismy máme nastaveny tak, aby nemocnice mohla rychle a včas reagovat na vzniklou situaci. Já mohu jenom doufat, že k další vlně, a to nejspíše na podzim, nedojde. Bude ale záležet na případné kázni a zodpovědném chování nás všech, pokud by tato situace opět nastala. První kolo jsme všichni zvládli velmi dobře, čísla mluví za vše.

Co je podle vás na novém typu koronaviru nejzákeřnější a je opravdu důvod k plošné panice? Nebo se mají lidi uklidnit?

U tohoto viru je zarážející poměrně rychlé jeho šíření. Bohužel o něm stále ještě nevíme mnoho, abychom přesně mohli určit jeho chování. Nicméně k tomu chci zmínit ještě jednu věc. Nesmírně mě mrzí činnost některých médií v době krize, kdy mnoho novinářů hledalo pouze senzace a nezajímala je fakta. Šířili zde totiž nejenom paniku, ale i zbytečný strach, který vede ke stresu, což také přispívá k šíření virové infekce. Namísto toho, aby novináři spíše pomáhali zdravotníkům, hledali pozitivní příběhy a více se zapojili do veřejné podpory, která byla obrovská. Jenom těch dobrovolníků, lidí a firem, kteří nám nabídli svou pomoc, bylo a stále je mnoho. A já jim za to chci velice a upřímně poděkovat.

mohlo by vás zajímat

Veřejnosti chceme poděkovat. Už dlouho nepamatujeme takovou vlnu podpory, přiznává šéf pražské záchranky Petr Kolouch

Ze kterého onemocnění máte vy větší strach? Které onemocnění považujete opravdu za „novodobý mor?“

Každá nemoc má své specifické charakteristiky a nelze jednoznačně říci, která nemoc je horší a která lepší. U každého člověka se tatáž nemoc může projevovat jinak. Může mít jiný proběh a komplikace. I banální nemoc může být pro člověka nebezpečná.

Říká se, že všechno zlé je pro něco dobré. Dá se to říct i o době, kdy zem byla v nouzovém stavu? A co shledáváte dobré vy osobně? Překvapila vás v něčem veřejnost?

Jsem velmi potěšen reakcí veřejnosti a také toho, že se jednou zase táhlo za jeden provaz. Tolik příznivých reakcí od lidí a firem či organizací jsem už dlouho nezažil a považuji to za nesmírně pozitivní zkušenost, kterou si také ze současného koronavirového období odnáším.

Máte za sebou náročné období. Budete mít možnost nyní trochu odpočívat? Zkazil vám koronavirus plány na dovolenou?

Musím říci, že koronavirus mě dovolenou nezkazil, protože jsem věděl, že musím být v nemocnici stále přítomen. Na dovolenou se ale samozřejmě velice těším, ale vezmu si jí až ve chvíli, kdy to okolnosti dovolí.

Děkujeme za rozhovor, pane řediteli. A přejeme vám i všem vašim zaměstnacům hodně sil do dalších dní.