Dva velikáni
Karel Čapek a Tomáš Garrigue Masaryk. Dvě výrazné a významné osobnosti naší historie. Jeden patří k našim nejlepším literátům, druhý má lví podíl na vzniku svobodného, samostatného Československa. Toho dne na podzim roku 1928 jsou dva symboly demokracie u nás na vrcholu. Společná kniha, která vznikala celý rok a která má národu představit jeho prezidenta, je hotová. Čapek vyhledá v zahradě zámku v Topolčiankách Masaryka. Chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí mladé Československé republiky. Prezident ale není v dobrém rozmaru, jeho dcera mu totiž zakázala knihu vydat.
Toto setkání nebude snadné. Čapek sice spěchá, celou situaci nemůže ale nechat bez odezvy a nechává se zatáhnout do vzrušené debaty. Debaty o dcerách, o světě, o politice i politicích, o Češích, o lásce a o ženách. Masaryk ukazuje, že není pouze tatíček zakladatel a chladná ikona z učebnic, ale muž z masa a kostí. Vedle svých dějotvorných myšlenek a světonázorů odhaluje i schopnost vysoké politiky či dokonce intrik. Hovoří mimo jiné o svém mileneckém poměru a znovuobjevené sexualitě. Střet dvou velikánů z různých generací má výbušný potenciál, přestože jejich jedinou zbraní jsou vycházkové hole a slova.
Tak je nastaven snímek režiséra Jakuba Červenky, v němž Masaryka ztvárnil Martin Huba a coby Čapek mu sekunduje Jan Budař. V menší roli Jana Masaryka se tu mihl slovenský herec Roman Luknár, který tentýž part ztvárnil ještě v jiném snímku. Víte, ve kterém? A proč a jaké osmičky zásadní pro dějiny našeho národa jsou s filmem spjaty? Všechno se dozvíte v galerii tady:
A tady další nálož filmových zajímavostí, tentokrát o snímku Krvavý diamant.