Pro Chamberlaina dohoda, pro Hitlera cár papíru

Po dojednání Mnichovské dohody 29. září 1938 a jejím následném podpisu na přelomu dalšího dne přišel za Adolfem Hitlerem britský premiér Neville Chamberlain a ještě před svým odletem zpět do Londýna požádal vůdce nacistů o podpis symbolické anglo-německé dohody, která v několika málo řádcích říkala, že právě ujednané dělení Československa má být jakýmsi symbolem vůle obou národů spolu nikdy nejít do války. Hitler Chamberlainovi papír podepsal a britský předseda vlády si nadšeně poklepával před zbytkem delegace náprsní kapsu, kam si svou dohodu uschoval – vůbec nevěděl, že Hitler tuto symbolickou smlouvu považoval za pouhý cár papíru, jak později prozradil vlastnímu ministrovi zahraničí.

Když letadlo s Chamberlainem přistálo v Londýně, vítal ho nadšený dav, který věřil, že premiér právě odvrátil další hrozivou válku. Musíme si uvědomit, že Britové měli stále na paměti hrůzy první světové a především, že pohled britské zahraniční politiky nikdy nemířil na střední Evropu – Britové se tradičně od kontinentální politiky spíše distancovali a řešit zapeklitý československý problém museli jen kvůli svému spojenectví s Francií, která Československu slíbila vojenskou pomoc. Navíc, jak se ukázalo v 70. letech po odtajnění většiny vládních dokumentů, nebyla britská armáda připravena na další světový konflikt a válka na podzim 1938 by byla pro Spojené království katastrofální.

Král byl z Mnichova nadšen

Většinou britské společnosti tak byl Chamberlain viděn jako mírotvůrce, byť i negativní hlasy se objevily – proti Mnichovu hrdě protestoval především Winston Churchill, který předpověděl, že Hitler své závazky nedodrží. Nicméně, na letišti nebylo vidět nic než naprosté veselí. Chamberlain pronesl projev, v němž přede všemi ukázal svou slavnou anglo-německou dohodu a následně byl pozván do Buckinghamského paláce, kde na něj čekal nadšený král Jiří VI. Ten chtěl premiéra osobně vyslechnout a pochválit. Ulice Londýna byly tak plné vděčných a nadšených občanů, že Chamberlainovi trvalo více než hodinu a půl se do paláce vzdáleného pouhých několik kilometrů dopravit.

V cíli se mu dostalo vřelého přijetí ze strany krále, který premiéra vyzval, aby se s ním ukázal na balkonu před davem jásajících Londýňanů, což byl v té době značně netradiční krok. Právě zde pak Chamberlain pronesl neslavnou větu o „míru pro naši dobu“, která ho měla později pronásledovat. Král byl skutečně potěšen, že se premiérovi podařilo uchránit zemi od konfliktu, a když později své manželce vyprávěl o nespokojených reakcích některých občanů, nedokázala královna pochopit, jak se na Chamberlaina může někdo zlobit, když přinesl z Německa mír.

GALERIE Britové a Mnichovská dohoda

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Ten mimo jiné dostával ještě několik týdnů potom tisíce děkovných dopisů a mnoho darů – od jeho milovaného černého deštníku po drahou jídelní soupravu. I když převládalo všeobecné nadšení, objevilo se několik protestů proti Mnichovské dohodě a zradě Československa – na Trafalgarském náměstí demonstrovalo na 15 tisíc lidí a jeden opoziční poslanec prohlásil, že „Chamberlain na letišti mával stránkou z Mein Kampfu“. BBC ale o těchto nespokojených reakcích na nátlak vlády pomlčela.

11 měsíců míru skončilo přepadením Polska

I když víra v Hitlerovo dodržování dohody ke konci roku 1938 klesala, Chamberlain opakovaně odmítal připravit zemi na válku, jelikož se bál, že by tento krok Hitlera zbytečně provokoval. Po Křišťálové noci a pokračujícím tlaku na zmrzačené Československo ale počáteční nadšení z Mnichova opadlo a u části britské společnosti se začal dostavovat pocit hanby z opuštění spojence kvůli krvavému diktátorovi. Teprve až obsazení Čech a Moravy a vyhlášení Protektorátu Chamberlainovi konečně otevřelo oči. V tu dobu ale bylo příliš pozdě a ani záruky Polsku Hitlera nezastavily. Svět se tak 11 měsíců od slavného „míru pro naši dobu“ opět ponořil do vojenského konfliktu.

A tady si přečtěte, jak chtěli Britové v roce 1968 bránit Jugoslávii a Rumunsko před Sovětským svazem.