
První byt v Praze jsem koupil na jaře 2006. Byla to skvělá investice – ceny nemovitostí od té doby rostly asi o 30 % ročně. Kamarádům se v hospodě chlubím chladnou rozvahou geniálního mozku. Zdá se ale, že rozhodovaly spíš moje koule.
V září 2008 vypukla světová finanční krize. O rok dříve ji odstartovaly americké banky, které dávaly hypotéku každému ňoumovi. Miliony ňoumů pak nestíhaly splácet a už to jelo. Neurolog Joe Herbert z univerzity v Cambridge ale zjistil, že důvody krize možná nebyly ekonomické, ale biochemické. Měřil hladiny hormonů ve slinách makléřů londýnské burzy před začátkem obchodování a po něm. Ukázalo se, že z ranní hodnoty testosteronu se dá předpovědět úspěch. Makléři, kteří ho měli nejvíc, ten den také nejvíc vydělali. To není až tak překvapivé. Testosteron je „samčí" hormon posilující sebedůvěru, bojovnost a agresivitu – tedy přesně ty vlastnosti, jež na burze hrají roli.
Efekt vítěze
Herbert ale zjistil, že u úspěšných makléřů funguje „efekt vítěze", popsaný zatím jen u zvířat. "Výhra" v obchodu u nich hladinu testosteronu dále zvyšuje. S ní roste i ochota jít do dalších střetů s kolegy. Jenže příliš vysoká hladina hormonu má opačný efekt. Samec, který neustále vítězí, se dostane do testosteronového rauše, jehož výsledkem je impulzivní rozhodování. Když vyhrál třikrát, musí přece vyhrávat pořád! Přehnaná sebedůvěra žene samce do příliš riskantních soubojů. Končí to buď do krve rozklovaným hřebínkem a útěkem ze smetiště nebo prodělkem. Záleží jen na tom, jestli jste kohout nebo makléř.
