V roce 1943 už třetí říši teklo pěkně do bot. Její vojska upadala na všech frontách do defenzívy a Hitler se oprávněně obával, že se jeho nepřátelé formují ke společnému a drtivému útoku proti němu. Chtěl zničit alespoň jednoho ze silných nepřátel, a proto se rozhodl vzepřít sovětské ofenzivě na východní frontě.

Porážka u Stalingradu znamenala pro wermacht ústup stovky kilometrů na západ. Ale ne všude zatlačila německou linii rovnoměrně.

Šibalský plán

Cílem německého útoku měl být Kurský oblouk, což byl značně rozsáhlý výběžek fronty zaklíněný do německých pozic poblíž města Kursk. Zničení Kurského oblouku by nepřítele ochromilo a zároveň by vedlo ke zkrácení fronty. Právě zde totiž postupovala sovětská armáda rychle, což frontu značně rozšiřovalo a hrozilo větší nebezpečí jejího prolomení, se všemi z toho plynoucími důsledky.

Hitler chtěl vzít svého nepřítele takříkajíc do kleští. Měl v úmyslu zaútočit současně z obou boků, cílem bylo odříznutí výběžku a zarovnání fronty. Pokud by se plán podařil, wermacht by obklíčil významnou část sovětské armády.

Už na začátku celé operace zaznamenali Němci obrovské ztráty, které jim uštědřilo sovětské dělostřelectvo. Přesto vyrazili Němci na zteč. Na severu operovala 9. armáda pod velením polního maršála Waltera Modela na jihu pak jednotky pod velením polního maršála Ericha von Mansteina a 4. tanková armáda Hermanna Hotha.

Sovětské armádě, byť za cenu vysokých ztrát se, německý útok podařilo odrazit. Wermachtu se nepodařilo vyrovnat frontovou linii ani obklíčit sovětské jednotky.

Na bitevní poli zůstalo přes sto tisíc mrtvých a tisíce kusů zničené techniky.

Zde se podívejte na 6 zajímavostí z první světové války.