Posedlost. Tak se začíná hovořit o snaze Donalda Trumpa za každou cenu dostavět zeď mezi USA a Mexikem. Problematika ochrany amerických hranic se pomalu, ale jistě stává hlavním bodem politiky amerického prezidenta, který je kvůli získání v přepočtu 127 miliard korun od vlády na vybudování ocelové bariéry zabraňující migrantům vstoupit nelegálně na půdu USA, ochoten vyhlásit i stav nouze.
Skoro měsíční spor Trumpa s demokraty zapříčinil, že několik stovek úředníků je kvůli paralýze vládních úřadů bez peněz. Více jak polovina obyvatel USA viní hlavu státu z populismu a úmyslného šíření strachu. Jeho političtí odpůrci s hrůzou sledují, kam až kvůli své umanutosti zajde a osočují ho ze lží a vytváření umělých krizí. Vypadá to, že kvůli splnění svého volebního slibu – zajištění neproniknutelných hranic s jižními sousedy stůj co stůj – je Trump ochoten udělat téměř cokoli. Mimochodem v souvislostí s výstavbou zdi se Trump již v minulosti dopustil řady přešlapů a lží. Připomeňme si jeho nejzásadnější a nejkontroverznější prohlášení, omyly a pochybení.
1. Demokraté ohrožují bezpečnost USA
Demokraté nechtějí schválit financování zdi a kvůli nim je v nebezpečí každý občan Spojených států. Tak by se dal shrnout Trumpův pohled na blokace Kongresu, kterým jeho vysněný projekt opoziční strana opakovaně vystavuje. Demokraté v Kongresu rozhodně nejsou stoprocentně proti posilování ochrany hranic s Mexikem, jediné, co jim vadí, je představa současného prezidenta vyčíslená na 5 miliard dolarů. Americké politice tak opět hrozí rozpočtový shutdown a prezident Trump balancuje na hraně. Pravdou je, že demokraté nabízejí 1,3 miliardy na posílení bezpečnostních opatření na hranicích. Nehledě na to, demokratická strana vždy stála za personálním i technologickým posílením na inkriminované hranici. Obamův návrh zákona o ochraně hranic tehdy neprošel kvůli nesouhlasu Trumpových republikánů.
2. Ochrana jižní hranice země je po celé její délce nefunkční a zastaralá
Stavba zdi na mexicko-americké hranici není žádnou novinku. Pravdou je, že třetinu dnes již ochraňují nějaké zábrany. Na některých úsecích se můžeme setkat se solidními betonovými či železnými stavbami, na jiných místech zase uvidíme spíše provizorní oplocení ostnatými dráty a kůly, které mají zabránit ilegálním migrantům dostat se tudy do USA. Odborníci napříč Spojenými státy se shodují, že zábrany vyžadují modernizaci či častější a důslednější údržbu. Někde by dokonce pomohla i dostavba druhé vrstvy bariéry. Nejsilnějším článkem po celé délce je bezpochyby oblast okolo San Diega, která má k dispozici právě dvě vrstvy opevnění. Hraniční přechod v Novém Mexiku spolkne každoročně velkou část rozpočtu na ochranu hranic – obě bariéry jsou technicky dokonalé, působí zde tisíce agentů, kteří mají k dispozici nejmodernější technologie jako jsou drony, kamery nebo pozemní senzory. Ostatní úseky jsou na tom podstatně hůř. Právě ty jsou prozatím jediným hmatatelným důkazem Trumpovo plánu ohradit Spojené státy. Do této chvíle došlo k modernizaci nebo opravě několika kilometrů oplocení – stále se ale nedá mluvit o zdi, spokojme se proto s výrazem oplocení.
3. Zeď může být dlouhá 1600 kilometrů
Trumpova představa spočívá v opevnění více než 1 600 kilometrů hranic s jižním sousedem. Celková délka hranice činí něco málo přes 3 145 kilometrů. V čem je háček? Mexicko-americký přechod se nachází v poměrně geograficky rozmanité oblasti, na mnoha kilometrech není kvůli tomu vůbec myslitelné stavět žádné konstrukce. Na místním geologickém podloží by okamžitě došlo k jejich kolapsu. Další úseky hranic se zase nacházejí na území chráněných přírodních oblastí, které podle amerických zákonů patří původním indiánským kmenům. Trump by tak musel Kongres donutit, aby svým rozhodnutím přistoupil k jejich vyvlastnění. Konečně, na některých místech jsou hranice utvářeny samotnou přírodou – jedná se o různé řeky protékající mezi oběma státy. Ty jsou podle mezinárodních smluv pro amerického prezidenta taktéž nedotknutelné. Zásluhou předchozích administrativ je v současnosti oploceno zhruba 1 000 kilometrů. Také se nemůžete dopočítat?
4. Počet ilegálních imigrantů a pašeráků drog se stále zvyšuje
Jako hlavní důvody, proč by USA měly stavbu zdi dotáhnout, Trump nejčastěji udává snížení počtu ilegálních migrantů, kteří se přes hranice dostávají do USA, ale také ochromení vzkvétajícího drogového businessu, protože zeď pomůže odstřihnout hlavní trasy využívané pašeráky. Ze statistických dat ale vyplývá, že za administrativy Baracka Obamy byly zaznamenány nejnižší počty ilegálních imigrantů, kteří do Ameriky proudí skrze mexickou hranici. Po Trumpově zvolení jejich počet sice vzrostl, ale rozhodně nedosahuje tak alarmujících čísel jako za prezidenství třeba Ronalda Reagana. Většina imigrantů se do USA dostává buď letecky nebo po vodě. Argument s drogami také pokulhává – pašeráci využívají spíše letadla nebo tajné podzemní chodby. Největší objem drog se však do USA dostává přes hlídané hraniční přechody. Obchodníkům s drogami se totiž podařilo přijít s velmi kreativními způsoby, jak ožehavou zásilku přepravit poměrně legální cestou a nenechat se chytit. Zdá se, že Trumpův recept na problém ve skutečnosti neponese ani jeden ze zamýšlených efektů.
5. Mexiko zaplatí výstavbu zdi – ochotně a rádo!
Trump si byl od úplného začátku prapodivně jist entuziasmem, se kterým Mexiko přistoupí ke stavbě jeho megalomanského projektu. „Mexiko zaplatí stavbu celé zdi. Jen o tom prozatím neví. Ale věřte mi, když říkám, že zaplatí,“ prohlašoval Trump v září 2016 a o měsíc později dodal: „Mexiko stavbu zdi zaplatí. Udělají to velmi rádi. Zdůrazňuji, že velmi rádi.“ Kde vzal Donald Trump takovou jistotu, se můžeme pouze dohadovat. Jisté je, že tehdejší mexický prezident Enrique Peña Nieto rozhodně radost neměl, natož aby s návrhem svého severního souseda souhlasil. Když nefungovalo výslovné odmítání návrhů prezidenta („Mexiko nevěří ve zdi.“) a Trump si nechal Kongresem schválit uvalení 20 % tarifu na mexický dovoz, Peña Nieto reagoval diplomaticky, ale radikálně. Nejprve zrušil svou měsíce připravovanou návštěvu Washingtonu a poté odmítl Trumpa přijmout v Mexico City. Taková drastická opatření s nejbližším sousedem Spojené státy dlouho nepamatují.
6. Zeď bude z betonu
Trump se navíc velmi často odchyluje od svých vlastních vyjádření a slibů. Vše začalo tweetem z roku 2014: „CHRAŇTE HRANICE! POSTAVTE ZEĎ!“ Těmito slovy předznamenal tehdy ještě úspěšný businessman Trump, jakým směrem se bude ubírat celá jeho volební kampaň. Jenže, z blíže neurčené „neproniknutelné zdi“ vystavěné z betonu se po usednutí do Oválné pracovny často stával plot a Trump se začal utápět ve směsici betonu, ocelových konstrukcí a ostnatých drátů. Nejnovější stanovisko v této věci zní: „Plánujeme teď stavbu zdi z oceli. Bude nejen odolnější, ale také šetrnější k okolní přírodě. A hlavně – kompletně vyrobená v USA.“ Trumpovi se tak podařilo dát za vděk technologickým inovátorům i ochráncům přírody, a ještě se k tomu projevit jako patriot. Tomuto rozhodnutí však předcházeli i originálnější nápady.
7. Zeď bude mít solární panely
Když se ukázalo, že Mexiko opravdu nechce a nebude za Trumpův projekt platit, snažil se americký prezident hledat jiná východiska. A zanedlouho našel – zeď zaplatí sama sebe! Tak se zrodil nápad tzv. solární zdi. Stručně řečeno, veškeré nové vzniklé kilometry Trumpovy zábrany měly být posety solárními panely, které by ve značně slunečné oblasti bezpochyby vykazovaly slušnou produkci energie. “Existuje možnost, že bychom postavili solární zeď. Významné energetické firmy se tímto nápadem již zabývají. Co si budeme povídat, pro takový projekt neexistuje lepší místo, než je mexická hranice – jižní hranice,“ nechal se slyšet Trump. I tak by si zeď sama na sebe nevydělala. Podle odhadů by bylo potřeba vyrobit zhruba 3 miliony solárních panelů, aby došlo k pokrytí celé zamýšlené délky zdi. Meteorologické podmínky v oblasti navíc kromě slunečného počasí nejsou moc příznivé – například kvůli kratším dnům nebo extrémnímu suchu. V neposlední řadě, solární panely bývají instalovány na střechy domů z určitého důvodu – musejí být totiž nakloněny směrem ke Slunci. Což by u zdi na zemi mohlo představovat problém. Trump se svou vizí zdi se solárními panely pokoušel nabídnout i Mexiku, leč opět neúspěšně.
8. Bývalí prezidenti USA litují, že zeď nepostavili oni
„Stavba zdi byla již povinností mých předchůdců. A všichni si to uvědomují. Někteří se mi dokonce svěřili, že litují, že tak neučinili.“ Tak odvážného tvrzení se americký prezident dopustil. Nejenže všichni žijící členové prezidentského klubu – Jimmy Carter, Bill Clinton, George Bush i Barack Obama – prostřednictvím svých mluvčích Trumpův výrok dementovali, na povrch se tak dostala i další pravda. Vztahy mezi bývalými americkými prezidenty bývají ze zvyku přátelské navzdory politické příslušnosti. S Trumpem tomu tak není – ukázalo se, že v kontaktu se současným pánem Bílého domu nejsou prakticky vůbec. Jejich interakce se tak omezují na zdvořilostní účast při významných setkáních jako byla Trumpova inaugurace nebo pohřeb nedávno zesnulého George Bushe staršího.
Vše nasvědčuje tomu, že o tomto ožehavém tématu ještě hodně uslyšíme. Jak se ale žije lidem poblíž mexicko-amerických hranic, jaké peripetie provází jejich každodenní život v ohnisku napětí, kam se teď upínají zraky celého světa. Odpovědi přináší dokumentární cyklus Hranice na živo (Border Live), jehož tvůrci se již v minulosti zabývali i jinými kontroverzními hraničními přechody světa. Discovery Channel ale od 6. ledna nabízí unikátní náhled do přítomnosti, ve které se všichni zúčastnění nacházejí a nabízí i možná východiska, kam může situaci posunout právě „Trumpova zeď“.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
