1. Úspěch v anketě Největší Slovák

Začněme jednou aktuální zajímavostí. Gustáv Husák se dostal do finálového kola ankety o největšího Slováka, kterou uspořádala veřejnoprávní společnost Rozhlas a televize Slovenska. Československý komunistický prezident poměří síly s dalšími devíti slovenskými rodáky. Ve finálové desítce je třeba kněz a politik Andrej Hlinka, dále Milan Rastislav Štefánik nebo zbojník Juraj Jánošík. Premiér Andrej Babiš se do finále nedostal, obsadil 89. místo. Pořadí na prvních příčkách bude oznámeno 1. května 2019.

2. Uznání ředitele školy

To není první ocenění, které Husák získal. Uznání se mu dostalo už v útlém věku během studií na bratislavském gymnáziu, kde byl funkcionářem školní samosprávy. Jeho slohové práce a projevy k výročí vzniku Československa a k narozeninám Tomáše G. Masaryka ocenilo ředitelství školy.

3. V 16 letech vstoupil do KSM

V levicovém hnutí se angažoval už od mládí. Do Komunistického svazu mládeže vstoupil v 16 letech a do KSČ pak v roce 1933. To byl zrovna studentem bratislavské právnické fakulty, psal také do revue DAV a při té příležitosti poznal mnoho levicových intelektuálů. Měl bezmeznou víru v politiku Sovětského svazu, čehož se držel i dlouhé roky poté...

4. Chtěl připojit Slovensko k SSSR

Během druhé světové války byl zarytým odpůrcem klerofašistického Slovenské šťátu a aktivně se účastnil Slovenského národního povstání. Za zmínku stojí jeho názory na poválečné uspořádání Slovenska. Například poznamenal: „Je třeba, aby slovenský člověk považoval za svoji vlast území od Aše až po Vladivostok.“ Zároveň existuje dopis, ve kterém doporučuje, aby bylo Slovensko začleněno k národům SSSR. Nakonec však přijal stanovisko, že Slovensko je nedílnou součástí Československa.

5. Ovládnutí policie

V roce 1947 se Husákovi podařilo získat přímý vliv na řízení slovenské policie, a to jak SNB, tak StB. Aby dostal z funkcí nekomunisty, nezdráhal se sáhnout po politické provokaci či nátlaku. Po únoru 1948 byl nejprve Husák na politickém výsluní, ale záhy se stal režimu nepohodlným.

GALERIE Symbol normalizace

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

6. Léta ve vězení

Buržoazní nacionalismus, kvůli němu byl Husák (a spolu s ním i Vladimír Clementis) na jaře 1950 odvolán z funkce. V únoru následujícího roku byl zatčen a v dubnu 1954 ve vykonstruovaném procesu odsouzen k doživotnímu trestu. Systém, který pomáhal budovat, jej dostal za mříže. Uvězněn zůstal až do roku 1960, kdy byl v rámci velké amnestie Antonína Novotného propuštěn. O tři roky později byl rehabilitován.

7. Přerod v roce 1968

V 60. letech se Husák zapojil do reformního hnutí KSČ. Ještě na jaře roku 1968 mohl vypadat jako ikona pražského jara. V dubnu byl řadovým členem KSČ s proreformními názory, po srpnovém příjezdu okupačních vojsk však rychle otočil a jeho hvězda začala stoupat. Sovětský vůdce Leonid Brežněv v něm navzdory jeho minulosti buržoazního nacionalisty spatřoval naději, že bude tím správným politikem loajálním Moskvě.

8. Čtrnáct let prezidentem

Husák se stal nejvýše postaveným komunistou v Československu, v roce 1969 se dostal do čela KSČ. Do roku 1971 byl prvním tajemníkem a od roku 1971 do roku 1987 generálním tajemníkem ÚV KSČ, pak jej vystřídal Miloš Jakeš. Když v roce 1975 abdikoval prezident Ludvík Svoboda, stal se Husák se sovětským souhlasem jeho nástupcem. Prezidentský úřad zastával po dobu 14 let, až do sametové revoluce.

A zde naleznete 6 zajímavostí ze života politického gentlemana Jiřího Dienstbiera staršího.