1. TGM vzpomínal na své dětství
Na úvod svého projevu prezident Masaryk zavzpomínal, jaké to bylo za časů jeho dětství, které prožil na Moravském Slovácku. Připomeňme, že Masaryk se narodil roku 1850 v Hodoníně. Svůj vánoční projev uvedl následovně: „Naše děti se již připravují na svátky vánoční, i vzpomínám svého dětství, když jsem se spolužáky v naší vesnici koledoval od domu k domu - Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle.“
2. Pak přišel čas sbírání zkušeností
„Od té doby minula léta a léta zkušeností, zvláště také politických,“ pokračoval ve svém projevu. Zkušeností získal tolik, že byl po mezinárodním uznání Československa jako samostatného státu zvolen prvním prezidentem. To se psal 14. listopad roku 1918.
3. Hrůzy války
V projevu vzpomenul i léta válečná, která vzniku Československa předcházela: „Prožil jsem zejména světovou válku a uvědomil jsem si, co válka a bojovný militarismus, vedoucí k válce, znamená.“
4. Doufal, že nebude další válka
Vánoce by měly být svátky klidu a míru. Tomáš G. Masaryk v další části projevu vyjadřuje naději, že lidé zmoudří a žádná další válka nebude. Obracel se nejen na občany Československa, ale na občany všech států: „I vzpomínám zase a stále těch slov evangelia a opakuji je vroucně a s plným přesvědčením v naději, že se všichni moji spoluobčané a občané všech států, konečně rozhodnou pro Ježíšovo přikázání čistého lidství.“ Jeho slova se bohužel nenaplnila a hrůzy války přišly znovu.
5. Hospodářská krize versus lidská morálka
Za jednu z hlavních příčin druhé světové války lze považovat velkou hospodářskou krizi, která v době prvního vánočního projevu sužovala také lidi v Československu. Následující slova prezidenta Masaryka mohla dost lidí zvednout ze židle: „Nerozčilujme se otázkami hospodářskými a politickými – problém dneška není jen hospodářský a politický, nýbrž především mravní. V celém veřejném životě, v hospodářském a politickém, musíme se vzdát vší násilnosti.“ Připomeňme, že kolem roku 1933 u nás hospodářská krize vrcholila, nezaměstnanost byla rekordně vysoká, lidé trpěli hlady. Docházelo ke stávkám, které byly násilně potlačovány. Nad věcí byl v té době skutečně málokdo.
6. Jak zabezpečit mír?
Masaryk vyzdvihl Společnosti národů, která vznikla po podepsání Versailleské mírové smlouvy. „Světová válka zrodila světovou Společnost národů. Docela správně jsme se tenkrát rozhodli, že lze pokoj a mír zabezpečit po dobrém,“ uvedl Masaryk v projevu. Československo patřilo mezi iniciátory a zakládající země Společnosti národů. „Pokládám Společnost národů za dobrý prostředek k utužení vzájemnosti národů. Je-li potřeba nějakých oprav její organizace, dohodněme se o nich odkrytě a mužně,“ pokračoval na toto téma Masaryk.
7. Dobrá rada
Pak přišla rada, která by klidně mohla zaznít i v dnešní době: „Dělejme konečně všichni politiku rozumnou a poctivou.“ Snad se někdy dočkáme.
8. Nová charakteristika politiky
A projev se blíží k závěru, ve kterém se Masaryk rozhodl korigovat pojetí politiky švédského hraběte a státníka Axela Oxenstierna: „Znám Oxenstiernovu charakteristiku politiky. Měl pravdu pro dobu starého režimu – dnes, po tolika válkách a revolucích, musíme švédského státníka korigovat uznáním zásad svobody a bratrství platných pro jednotlivce, státy a národy.“
9. Politická utopie
Masaryk zabrousil i tak trochu na půdu sci-fi. Problémy by nebyly, kdyby byli čestní a rozumní státníci. Jenomže kde je vzít? „Nevidím v dnešní době žádného politického problému, který by státníci čestní a rozumní nemohli společným úsilím rozřešit mírně,“ zasnil se Masaryk.
10. Poděkování a rozloučení
A v samém závěru pan prezident Masaryk poděkoval a popřál krásné svátky: „Děkuji Fox-Filmu, že mně svou velikou organizací poskytl příležitost občanům republiky, Spojených států a občanům ostatních států přát šťastné a veselé svátky – Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle!“ Tak šťastné a veselé!
Zde se na celý projev můžete podívat:
A zde 10 nadčasových citátů prvního českého prezidenta.