Brutální vražda saúdského novináře Džamála Chášukdžího v roce 2018 šokovala celý civilizovaný svět. Mnozí si pokládají otázku, jak se v dnešní době mohlo něco takového stát, navíc na tak diplomaticky exponovaném místě, jako je ambasáda. Náš článek Vám ukáže, že velvyslanectví jsou občas celkem nebezpečným místem...
1. Obsazení americké ambasády v Teheránu (listopad 1979–leden 1981)
V roce 1979 svrhla íránská revoluce prozápadního vládce Íránu, šáha Rezu Pahlavího, který následně odletěl do exilu ve Spojených státech. Nová islamistická vláda požadovala po Spojených státech vydání svrženého monarchy. Poté, co administrativa prezidenta Jimmyho Cartera toto razantně odmítla, skupina několika set zfanatizovaných íránských studentů za pomoci islámských fundamentalistů obsadila americkou ambasádu v Teheránu a zajala 66 amerických rukojmích. Vztahy mezi oběma zeměmi spadly k bodu mrazu a během následujících měsíců se americká vláda snažila všemožnými způsoby dosáhnout propuštění svých občanů. V dubnu 1980 se speciální jednotky pokusily vysvobodit rukojmí během tajného výsadku v rámci operace Orlí spár, která skončila naprostým fiaskem, během něhož zahynulo 8 amerických vojáků. Mnoho komentátorů později poznamenalo, že neúspěch americké vlády osvobodit rukojmí stál Cartera prezidentské křeslo, když v listopadu 1980 drtivě prohrál prezidentské volby proti Ronaldu Reaganovi. Nakonec po dlouhých 444 dnech došlo za pomoci alžírské vlády k propuštění amerických rukojmích – stalo se tak v den inaugurace nového prezidenta Reagana, což zavdalo vzniku mnoha konspiračních teorií. Dodnes nemají Spojené státy s Íránem obnovené diplomatické styky; budova bývalé teheránské ambasády dnes slouží jako muzeum revoluce.
rukojmi_usa_v_iranu.jpg
Dlouhých 444 dní čekali američtí rukojmí na vysvobození z íránského sevření. (Foto: Wikipedia)
2. Obléhání íránské ambasády v Londýně (duben– květen 1980)
Ve stejné době, kdy Íránci obsazovali americkou ambasádu, došlo v jejich vlastní ambasádě k podobné události. 30. dubna 1980 vtrhlo šest ozbrojených mužů do budovy íránské ambasády v Londýně, kde zajali 26 rukojmích. Požadovali autonomii arabských provincií a propuštění několika svých druhů z věznic. Britská vláda se nejprve rozhodla požádat Írán o spolupráci, ale poté, co byli odmítnuti, vzali Britové věc do vlastních rukou. Premiérka Thatcher uzavřela oblast kolem ambasády a nařídila vojenskou operaci za účelem osvobození ambasády a jejich zaměstnanců. Za tímto účelem byla nasazena speciální jednotka SAS, která nechala postavit zjednodušenou kopii budovy ambasády, na níž následně její příslušníci trénovali osvobozovací akci. Šestý den po zahájení obléhaní se členům SAS podařilo přepadnout ambasádu a osvobodit všech 26 rukojmích, přičemž bylo zabito 5 ze 6 teroristů.
3. Bombardování čínské ambasády v Bělehradě (květen 1999)
Během operace Spojenecká síla, kdy jednotky NATO bombardovaly Jugoslávii, došlo k nešťastnému incidentu – americké rakety zasáhly budovu čínské ambasády v srbském Bělehradu. Při útoku bylo zraněno přes 20 lidí a tři čínští novináři následkem zranění zahynuli. Americká armáda se bránila, že došlo k neúmyslnému útoku – dle oficiálních vyjádření měla CIA dodat neaktuální mapy cílů. I přes omluvy ze strany USA i NATO čínská vláda tvrdě protestovala a v řadě čínských městech vypukly protiamerické nepokoje. Nakonec americká vláda vyplatila odškodnění ve výši 4,5 milionů dolarů. Nicméně, vztahy mezi oběma zeměmi byly touto událostí na delší dobu poškozeny.
4. Útok na americký konzulát v Benghází (září 2012)
To, co nejprve vypadalo jako násilné protesty, se později ukázalo být důkladně naplánovanou teroristickou akcí. V průběhu 11. výročí útoků z 11. září došlo v libyjském Benghází ve vakuu vzniklém po občanské válce k nepokojům, které způsobil protimuslimský film Nevinnost muslimů – skupina ozbrojenců zaútočila na americký konzulát. Teroristé vhodili do budovy několik kanystrů s benzínem a následně v budově vypuklo peklo. Během útoku zahynul americký velvyslanec Christopher Stevens (stal se tak prvním americkým velvyslancem, jenž zahynul při výkonu své funkce od roku 1979). Následné vyšetřování ukázalo, že se jednalo o promyšlenou akci, kterou se teroristé snažili maskovat za protesty libyjského obyvatelstva. Tehdejší americká ministryně zahraničí Hillary Clinton byla podrobena tvrdé kritice, že její úřad reagoval během útoku zbytečně pomalu – toto tvrzení se nikdy nepotvrdilo, ale značně pošramotilo Hillarynu pověst.
5. Neobjasněné akustické incidenty na americké ambasádě v Havaně (podzim 2016–dodnes)
Po více než půlstoletí neexistujících diplomatických vztahů obnovila administrativa prezidenta Obamy v roce 2015 diplomatickou misi Spojených států na Kubě. Nicméně, od konce roku 2016 si zaměstnanci ambasády stěžovali na silné bolesti hlavy, poškození sluchu, silné závratě a potíže se spánkem. Všichni poškození popisovali, že v budově ambasády byly slyšet velice vysoké zvuky. Americké úřady tyto incidenty připsaly použití zatím neznámé zvukové zbraně; později přibyla nová teorie, podle které měly popisované obtíže způsobit špatně namontované kubánské odposlechy – k podobným problémům docházelo v sedmdesátých letech na americké ambasádě v Moskvě. Dodnes nejsou tyto incidenty objasněny a v reakci na přibývající potíže stáhla americká vláda 60 % všech svých zaměstnanců havanského velvyslanectví.
A tady si můžete přečíst o neslavném výročí havárie Concordu: konec letounu předznamenala tragédie, co si vyžádala 113 životů.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
