Lidé se nechají snadno obalamutit a věří fake news, kterých je plný internet. Falešné zprávy mají dezinformovat, ne vždy jsou však předkládány se zlým úmyslem. Příkladem může být rozhlasová adaptace Války světů od H. G. Wellse, která vstoupila před rovnými 85 lety do historie. Snaha o co nejrealističtější zpracování vyvolala mezi Američany paniku z invaze mimozemšťanů.
„Přerušujeme vysílání a hlásíme se s mimořádnou zprávou...“
Byla to velkolepá mystifikace, která se jejím tvůrcům dokonale povedla. Režisér Orson Welles se scenáristou Howardem Kochem si usmysleli, že nabídnou posluchačům vědeckofantastický román Válka světů, který pojednává o invazi z vesmíru, netradiční formou. Sám režisér Orson Welles se chopil role rozhlasového reportéra a poté, co bylo vysílání náhle přerušeno, informoval o výbuších na Marsu.
Byla neděle 30. října 1938, velmi pohnutá doba, kdy se toho dělo hodně, svět spěl k dalšímu mezinárodnímu konfliktu a vysílání bylo plné otřesných zpráv z Evropy. Jen měsíc předtím byla podepsána Mnichovská dohoda a podobná přerušení vysílání byla takřka na denním pořádku.
Kdo měl naladěnou stanici CBS od začátku pořadu, tak se bát nemusel, dozvěděl se totiž, že se bude jednat o fikci. Kdo rádio pustil později, nebo přeladil z jiné stanice, tuto informaci postrádal, neboť znovu zazněla v pořadu až zhruba ve čtyřicáté minutě. Někteří posluchači se nechali zmást a předloženým informacím v plném rozsahu uvěřili.
Z dalších zpravodajských vstupů se dozvěděli, že na Zemi dopadl neznámý objekt. Nejednalo se o meteorit, ale o mimozemskou loď, z níž vystoupily neznámé bytosti a zaútočily na přihlížející.
Zájem o pořad byl neobvyklý, z původního milionu posluchačů oslovilo dílo nakonec až šest milionů lidí. V amerických novinách vyšla ostrá kritika, tisk si nebral s rozhlasem servítky a obvinil jej z vyvolání celostátní paniky. I když se nakonec ukázalo, že novináři palcové titulky dost nafoukli, musel se Orson Welles později na tiskové konferenci obhajovat. Vysvětlil, že chtěl, aby dílo působilo co nejvěrohodněji a napodobovalo realitu, jako tomu bývá třeba na divadle.
Původně měla být rozhlasová adaptace ještě realističtější, ale ve finální verzi se nejděsivější scény neobjevily. Také byly zkomoleny některé názvy, byly zapracovány nelogičnosti (například v datech) a zazněla celkem tři upozornění, že se jedná o fikci. Přesto stovky posluchačů napsaly dopisy plné rozhořčení, že je pořad vyděsil.
Byl to jeden z prvních momentů, kdy bylo poukázáno na moc médií, která by mohla být snadno zneužita. Pořad vyvolal diskuzi o tom, jak mají být podobné náměty prezentovány, aby nedocházelo k jejich záměně s realitou.
Mystifikace, mystifikace
Podobně může na diváky zapůsobit začátek filmu Na hraně zítřka (Edge of Tomorrow), který byl natočen podle románu japonského autora Hiroshi Sakurazaka. Úvod snímku je pojat zpravodajskou formou a chvilku se může zdát, že se jedná o reálné zpravodajství.
Nabízí se jistá anabáze, i když jen drobná. Čeští diváci, kteří sledovali svého času pořad ČT2 Panorama, mohli být vyděšeni atomových hřibem zasazeným do údolí Krkonoš. Za atomovým výbuchem stála umělecká skupina Ztohoven, která se nabourala do ranního vysílání veřejnoprávní televize, a byla z toho pěkná polízanice.
A zde si přečtěte o 5 super filmech o dobývání vesmíru, které jste možná neviděli.
Podobné články
Martin Miko
Kateřina Horáková
Doporučujeme
