Také na dnešní den přidá jedno 100. výročí. 29. října 1918 vznikl v Moskvě Komunistický svaz mládeže známý též jako Komsomol. Důvod založení založení byl jasný, podchytit včas dorost, aby byl správně politicky aktivní. Předtím se komunistická strana kvůli opomíjení mládeže potýkala s malým počtem mladých členů, a tak se na politické scéně objevili komsomolci. Potenciál mladého pokolení se snaží nepromarnit také současná kremelská politika...
„Budoucnost patří mladým“
Kreml na dorůstající generaci cíleně míří, začal v ní totiž vidět mimořádný volební potenciál, což se ukázalo například při letošních ruských prezidentských volbách, které opanoval dlouhodobý ruský prezident Vladimir Putin. Mandát obhájil bez problémů. Jeho tým cílil na mládež, dle očekávání mělo k volbám totiž dorazit až 7 milionů mladých lidí a darovat tyto hlasy opozici by znamenalo vyhrát se ztrátou kytičky. Putinovi lidé moc dobře ví, že přes mládež se dají dobře ovlivňovat rodiče.
Kandidát Kremlu tak vyrážel na festivaly, koncerty, prostě místa, kde se mohl s nejmladšími voliči setkat, a to vše v duchu hesla „budoucnost patří mladým“. S podobnou myšlenkou byl před sto lety založen právě zmiňovaný komunistický svaz mládeže.
Přízeň mládeže se nesnaží získat jen mocenské struktury, bojuje o ni i opozice. A je to boj, z kterého občas vzejde prostest a nějaké to zatýkání odpůrců současného režimu. Za zmínku stojí loňská protikorupční demonstrace, kterou svolal politický aktivista Alexej Navalnyj, když chtěl upozornit na majetkové poměry premiéra Dmitrije Medvěděva. Zajímavé bylo velké zapojení mladých lidí. Mezi několika tisícovkami zadržených byli i studenti, kterým není situace v jejich zemi lhostejná.
Kreml se nechal slyšet, že mládež demonstruje za peníze a opozici tvrdě kritizuje. Dorost se však do protestů zapojují proto, že jsou fádními proklamacemi vlády znudění a chtějí změnit systém. Chtějí komunikovat, vést dialog.
Před sto lety
Vraťme se před vznik komunistického svazu mládeže. V roce 1917 byla mládež opomíjena, protože do té doby ještě nikoho nenapadlo, jak moc velký volební a politický potenciál má. Jenomže pak komunistickým vůdcům, a jedním z nich byl i V. I. Lenin, došlo, jak čerstvou generaci využít a získat zdroj mladých lidí jako členů komunistické strany. O tři roky později se objevili i první pionýři – povinné dětské hnutí bylo založeno v roce 1922.
Z pionýra se ve 14 letech přecházelo právě do Komsomolu, kterého mohl být dotyčný členem po dalších 14 let. Hnutí se rychle šířilo z Moskvy po celém Sovětském svazu, dokonce mělo i přesah do některých evropských států. Protože do tohoto hnutí bylo zapojeno několik milionů členů, mělo značný politický vliv. Ostatně kariéra velkého množství čelních politiků odstartovala v Komunistickém svazu mládeže. Zkostnatělost organizace odhalil až Michail Gorbačov. Jeho reformy přinesly takové změny, kterým se Komsomol nedokázal přizpůsobit a v roce 1991 došlo k jeho zániku.
A tady je Putin očima dětí: nejlepší kousky z výtvarné soutěže, které se ruské děti povinně účastní.
Podobné články
Martin Miko
Jan StudničkaDoporučujeme
