Konec špatný, všechno špatné

Nečekaný twist v kampani MeToo. Její zakladatelka, herečka Asia Argento, je prý sama sexuálním útočníkem. Před časem měla mít sex s mladším kolegou Jimmym Bennettem, který nyní řekl, že to pro něj bylo traumatizující a poškodilo mu to kariéru, proto chtěl Argento žalovat. Urovnalo se to ale mimosoudně, herečka mu zaplatila a on slíbil mlčení.

Člověka při smyslech a se základním přehledem o kauze po přečtení takové zprávy na první dobrou zarazí a zřejmě i pobaví, že žena vehementně bojující proti sexuálním násilníkům, kteří uplatňují své postavení a moc na nebohé mladé herečky, je sama sexuálním násilníkem, který uplatnil své postavení a moc na mladého herce. Spokojeně si řekne, že tímhle MeToo definitivně končí. Ano, to nás těší všechny, ale o to tu nejde. Teď je potřeba si říct, jakou škodu tahle sranda napáchala.

GALERIE Konec MeToo

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Argento spustila MeToo prohlášením, že ji producent Harvey Weinstein znásilnil. Začaly se k ní přidávat další a další zneužité herečky a vyšlo najevo, že Weinstein dlouhé roky fungoval v rámci vlastního promyšleného systému, kdy si ženy nejprve zavázal kvalitními rolemi, a pak po nich požadoval sex. Když odmítly, uměl jim z profesního života udělat peklo.

V případě Argento a Bennetta to vypadá spíš na začínajícího, tehdy téměř osmnáctiletého herce, který měl sex se starší atraktivní kolegyní, se kterou si po aktu ještě pořídil selfíčko (některá zahraniční média mají prý fotku k dispozici) a po letech, když tomu situace tak přeje, se rozhodl toho tak trochu využít. A přesně to je kámen úrazu celé kampaně.

Z původní myšlenky odhalovat sexuální násilníky se stala monstrózně absurdní záležitost, na kterou se nabalilo tolik vypočítavých jedinců, že to na hezkou řádku let odsoudilo skutečné oběti sexuálního násilí k posměchu a nedůvěře, k věcem, se kterými se už teď setkávaly častěji, než je vhodné. Momentálně je prakticky nemožné začít řešit jedno trauma, když víte, že si okamžitě způsobíte nové; budete totiž nonstop poslouchat "A nepřeháníš to trochu, protože je to teď v módě?"

Kauza Brocka Turnera

Je to asi tři roky, co se zejména v USA hodně řešila kauza Brocka Turnera. Pokud nevíte, tak ve zkratce; zbohatlický synek na prominentní Ivy League škole znásilnil jinou studentku, když byla v bezvědomí. Ačkoliv ho u toho načapali dva svědci, kteří dívku zachránili, Turner nakonec dostal jen šest měsíců vězení, odseděl si tři a třeba jeho otec v oficiálním prohlášení řekl, že "nechápe, proč by 20 minut akce mělo jeho synáčkovi zničit celý život". To je humus, co?

Turner není jediným mladým mužem, který něco takového udělal. Znásilňování a nulové nebo zcela směšné postihy pro pachatele jsou na elitních amerických univerzitách dlouhodobým problémem, na který tato konkrétní kauza dokázala svést pozornost širšího publika. Případu se chytla i mezinárodní organizace No Means No, která se roky snaží bojovat proti znásilňování všemi prostředky, kterými to jde (a že jich moc není). Přesto to v celosvětovém měřítku nezpůsobilo ani čtvrtinu povyku, co MeToo, které, i když se věnuje i přímo sexuálním útokům, je primárně v očích veřejnosti už dlouho spojeno především s obtěžováním, tedy neslušnými návrhy, narážkami, případně nevhodnými doteky.

Sbohem, nadějné vyhlídky

K MeToo se totiž může "přifařit" výrazně víc lidí. Obvinit někoho ze znásilnění, když víte, že lžete, není sranda. Ale nafouknout poplácání po zadku nebo neslušný návrh z firemního večírku tak, abyste získali, co chcete, navíc ve chvíli, kdy to dělají všichni okolo, je celkem snadné. V žádném případě nechci snižovat závažnost sexuálního obtěžování jako takového. Každá žena a také mnoho mužů se s ním za život v nějaké formě setká a v ideálním utopickém světě by měla fungovat společnost, kde si nikdo nemyslí, že má právo něco takového dělat. Nicméně vidím velký rozdíl mezi někým, koho šéf obtěžoval pod pohrůžkou vyhazovu a obětí znásilnění, mininálně v tom, jak rozsáhlé škody na životě daných lidí to způsobuje.

Problém je ale v tom, že po hysterii, kterou MeToo vyvolalo, se v očích nezanedbatelné části společnosti tenhle rozdíl maže. Proč? Protože jsme otrávení, unavení a nedůvěřiví. A aby taky ne. Bylo to tak intenzivní, že i za pár let budeme na MeToo vzpomínat jako na dobu, kdy jsme den co den poslouchali a četli mnohdy dost absurdní výkřiky, jejichž výsledkem byly rezignace, vyhazovy, rozvody a společenská zapuzení. Takže až příště někdo přijde s podobným projektem, všichni protočíme oči v sloup a řekneme jen: "Prosím, tohle už znova fakt ne."

Boj proti sexuálnímu násilí nebude mít šanci na výraznější a trvalý úspěch, pachatelé budou vesele pochodovat po světě bez postihu a obětem nezbude nic, než si všechno vypisovat do deníčku, protože ten jediný jim bude stoprocentně věřit. To je nádherná představa, no ne?

A tady čtěte o dopadení legendárního vraha z Golden State.