1. Jak dostala bitva jméno?

Bitva o Británii, která bývá někdy označována také jako bitva o Anglii, byla pojmenována ještě dříve, než došlo k prvnímu leteckému útoku. 18. června 1940 pronesl nový ministerský předseda Winston Churchill jeden ze svých nejzásadnějších projevů. Mimo jiné v něm poznamenal: „Bitva o Francii je u konce... Předpokládám, že bitva o Británii je na spadnutí.“ Nemýlil se.

2. Odmítnutí mírové dohody

Hitler chtěl původně s Británií dojednat mír, aby mohl své síly nasadit jinde. O mírovou smlouvu usilovali i mnozí britští politici, ale nový premiér Winston Churchill rozhovory o kapitulaci a jakékoliv mírové dohodě s nacistickým Německem smetl razantně ze stolu. V burcujícím projevu sliboval, že Británie se Hitlera nezalekne. Ve své motivační řeči uvedl: „Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot.“ A dobře, že neustoupil.

3. První fáze bojů

Bitva o Británii začala pozvolna. Německé vzdušné síly se nejprve soustředily na britské konvoje při pobřeží či cíle v jeho blízkosti. Určit přesné datum zahájení bitvy je obtížné. Menší nálety na britské pobřežní konvoje uskutečňovala Luftwaffe už od začátku července. Ale právě 10. července 1940 byl uskutečněn první masivnější nálet. První fáze trvala zhruba do poloviny srpna. Boje zatím nebyly tak intenzivní a ztráty tak obrovské jako v dalších fázích bitvy.

4. Bylo třeba eliminovat RAF

V roce 1940 měl Hitler plán invaze do Velké Británie. Aby však mohla být tzv. operace Seelöwe (neboli operace Lvoun) provedena, bylo třeba získat vzdušnou převahu. V opačném případě by bylo vylodění v Británii hodně rizikovým, ba až neuskutečnitelným podnikem. Osud chystané operace ležel na bedrech velitele Luftwaffe Hermanna Göringa.

5. Čistě letecká bitva

Bitva o Británii byla vůbec první větší bitvou, ve které se střetly výhradně letecké jednotky. RAF versus Luftwaffe. Němci nasadili stíhací letouny Messerschmitt Bf 109 a Bf 110, Britové pak například letouny Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire. Podle RAF bylo během bitvy zničeno 1 023 britských a 1 887 německých letadel.

6. Operace Adlerangriff

Zhruba v polovině srpna se boje přiostřily. Němci zahájili operaci Adlerangriff. Orlí útok byl nejdříve nadvakrát odložen. Poprvé byl naplánován už na 5. srpna, ale počasí a problémy v logistice to nedovolily. Probíhaly útoky na anglická letiště a radarové stanice. Radary monitorující kanál La Manche totiž působily Němcům velké problémy. Útoků na strategické cíle postupně ubývalo. Naproti tomu Luftwaffe podnikalo čím dál více náletů na města.

7. Bombardování metropolí

london_blitz_791940.jpg

Dým nad Londýnem po německém náletu 7. září 1940 (Foto: Wikipedia)

Na konci srpna se náletům nevyhnul ani Londýn. Následně byl vydán rozkaz provést odvetný nálet na Berlín. Německé hlavní město čelilo několika útokům britských bombardérů, což Hitlera rozzuřilo a podnítilo k pomstě. 7. září zavelel k masivnímu leteckému útoku na Londýn. Britové byli zaskočeni, počítali s útoky na letiště, a tak si německé nálety vyžádaly smrt stovek civilistů. Noční nálety pokračovaly v podstatě noc co noc. Německá taktika se změnila. Bombardování mělo podlomit psychiku obyvatelstva a dohnat Británii ke kapitulaci. Jenomže němečtí pohlaváři se přepočítali. Tímto krokem dopřáli RAF čas na konsolidaci, což se Němcům nakonec krutě vymstilo.

8. Invaze se odkládá na neurčito

V polovině září se RAF podařilo vzedmout k mohutnému odporu. Navzdory ztrátám v dosavadním průběhu bitvy mělo britské královské letectvo více letounů než na začátku. Němce vyděsil zuřivý odpor, ale především pak skutečnost, že RAF není v troskách. Vrchní velení rozhodlo odložit operaci Seelöwe na neurčito. K jejímu uskutečnění nikdy nedošlo. Němci v bitvě o Británii utrpěli první významnou porážku v druhé světové válce.

GALERIE Letecká bitva o Británii

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

9. Více než 15 % pilotů RAF nebyli Britové

Do průběhu bitvy o Británii zasáhli také zahraniční piloti. Britové měli totiž dostatek letounů, ale nedostatek pilotů. A tak docházelo k přeškolování těch, kteří do Británie emigrovali z okupovaných států Evropy a také těch, kteří sem dorazili jako dobrovolníci z jiných částí světa. Nejčastěji se jednalo o Poláky, Novozélanďany a Kanaďany. Do bojů významně zasáhli také piloti z Československa.

10. Zapojení československých letců

Dne 10. července 1940 došlo ke zformování 310. československé stíhací perutě RAF. Letci z této perutě se poprvé zapojili do bojů 26. srpna 1940. Cílem bylo odrazit nálet ohrožující letiště jiné stíhací skupiny. Heslem 310. československé stíhací perutě RAF bylo: „We fight to rebuilt“.

A zde se můžete podívat na 6 zajímavostí z první světové války.