Sovětský sériový vrah a kanibal Andrej Romanovič Čikatilo, který byl též známý jako Rostovský řezník či Rostovský rozparovač, je v jistém smyslu dodnes nepřekonaný. Dle svých slov zavraždil 56 lidí, většinou dětí a žen mladších 17 let. Jeho hlavní motivací bylo to, že při vraždění dosáhl orgasmu, své oběti ale posmrtně rád povečeřel. Evidentně nebyl fandou plýtvání! Tak, a teď vážně...
Bratra snědli kvůli hladomoru
Andrej Romanovič Čikatilo byl rodákem z Jabločnoje na Ukrajině. Jeho otec byl voják v Rudé armádě, během 2. světové války byl zajat nacisty a po válce byl dokonce vězněn jako zrádce, což bylo pro mladého Andreje traumatizujícím zážitkem, a od dětství se pomočoval. Avšak jiné prameny uvádějí, že šlo o časté poluce. Do toho všeho se stal jeho starší bratr ve věku 10 let obětí kanibalismu během ukrajinského hladomoru, což ovšem nebylo potvrzeno. Jeho život však doprovázela válka, jelikož byla Ukrajina okupována Německem a vesnice, kde bydlel, byla vystřílena a vypálena.
Co se týče Čikatilova dospívání, ačkoliv byl vynikajícím studentem, mezi spolužáky oblíbený nebyl. Byť byl téměř impotentní, jeho první sexuální zkušenost byla ejakulace během šarvátky s kamarádem. V 18 letech znásilnil třináctiletou kamarádku své sestry. Po maturitě měl v plánu odjet studovat na právnickou školu do Moskvy, avšak u přijímacích zkoušek neuspěl, a proto se z něj stal opravář telefonů. V sedmadvaceti se oženil a nakonec se mu po dvou letech manželství podařilo zplodit dceru Ludmilu a o rok později syna Jurije. Poté, co se usadil, se dal na dálkové studium ruské literatury a poté se stal učitelem.
Jen vražda ho dokázala sexuálně uspokojit
Jako učitel však nebyl zrovna morální autoritou. Několikrát se pokoušel o pohlavní zneužití svých studentů, což se mu nepodařilo. Proto musel na nátlak okolí i školy odejít do menšího města, kde pracoval jako úředník v továrně. Poprvé vraždil 22. prosince 1978 ve městečku Šachta, když vylákal devítiletou dívku do starého domu, kde ji chtěl původně „jen“ znásilnit. Nedosáhl však erekce, proto ji uškrtil a sexuálně se uspokojil. Za vraždu byl však odsouzen a popraven někdo jiný.
Za svou další oběť si vybral prostitutku Larisu Tkačenkovou, se kterou se nejdříve pokoušel o pohlavní styk. Prostitutka se mu vysmála, a proto ji Čikatilo bez lítosti uškrtil. Na své oběti nejčastěji číhal v noci na autobusových zastávkách a nádražích, kde se pohybovalo velké množství tulaček a prostitutek. Ty posléze lákal do lesa, kde je chladnokrevně zabíjel. Toužil po souloži, avšak nebyl běžného sexuálního styku schopen. Orgasmu dosáhl pouze při vraždě. Po nalezení šesti mrtvých těl v roce 1983 bylo zahájeno intenzivní pátrání po vrahovi prostitutek, kterého se zúčastnilo téměř 200 lidí. Všechna těla nesla stejné známky poškození, jako byly bodné rány do hrudníku a břicha, odseknuté bradavky u žen a uřezané penisy u mužů, uřezané prsty, nosy a rty a dokonce vypíchnuté oči.
Kulka za ucho
Během vyšetřování bylo zatčeno a obviněno hned několik mužů, kteří však s vraždami neměli nic společného. Nakonec museli být všichni propuštěni, jelikož vraždy neustávaly, ani když byli podezřelí ve vězení. V roce 1984 byl Čikatilo krátkodobě zatčen a odsouzen na tři měsíce vězení za nasčítané přestupky. Ve vězení mu dokonce byly provedeny krevní testy, avšak se stopami krve z míst činů vražd se nijak neshodovaly. Čikatilo měl krevní skupinu A a krevní skupina pachatele byla AB, což bylo vysvětleno tak, že měl odchylku v krevní skupině od běžné normy. Nakonec byl propuštěn a nic mu nebylo dokázáno.
Po propuštění z vězení se přestěhoval do Novočerkassku, kde si našel práci a pokračoval ve vraždění. Veškeré vraždy prováděl s motivem orgasmu a vnitřního uspokojení. Svou poslední oběť zavraždil 6. listopadu 1990. Chvíli po vraždě byl přistižen policistou v civilu právě v momentě, kdy odcházel z místa činu. Čikatilo policistovi sdělil, že byl v lese sbírat houby, avšak nebyl vhodně oblečen na výlet do lesa a s sebou měl sportovní tašku. Navíc měl na sobě stopy krve, což bylo podezřelé. Poté, co ho policista prohledal, zjistil, že ve sportovní tašce má několik uřezaných prstů zavražděné dívky.
Po dlouhém vyšetřování a psychologickém rozboru Čikatilovy osobnosti se nakonec vrah otevřeně při rozhovoru přiznal, že zavraždil celkem 56 lidí. Vzhledem k tomu, že mohlo dojít k riziku napadení otřesenými členy rodiny všech jeho obětí, tak musel být Čikatilo po celou dobu soudního procesu uzavřen v kleci. Nakonec byl odsouzen k trestu smrti. 14. února 1994 byl ve věznici v Novočerkassku usmrcen střelou do hlavy. Jeho poslední slova zněla: „Nevystřelte mi mozek z hlavy. Japonci si ho budou chtít koupit!“
Podobné články
Jan Studnička
Arian EbrahimiDoporučujeme
