Týden před volbami do Poslanecké sněmovny volební kampaň vrcholí a přibývá i vzájemných útoků jednotlivých kandidátů s cílem očernit konkurenci. Hnutí ANO Andreje Babiše je sice vytrvale kritizováno jak stále ještě vládním koaličním partnerem ČSSD, tak opoziční TOP 09, ale vypadá to, že o největší antikampaň proti Babišovi se nepostaral žádný český politický subjekt, ale slovenský ústavní soud. Ten totiž opětovně vrátil do hry otázku, zda Babiš za minulého režimu spolupracoval se Státní bezpečností.
Babiš čelí podezření, že jako agent s krycím jménem Bureš spolupracoval s StB, což by měl dokládat i spis vedený na toto jméno. Babiš nicméně od počátku popírá jakoukoliv vědomou spolupráci s komunistickou tajnou policií. Jak v Česku, tak na Slovensku se Babiš soudil a požadoval po soudu, aby určil, že ve spisech StB byla jeho složka vedena neoprávněně. K tomuto závěru i slovenské soudy došly, přičemž hlavním důkazem byly výpovědi dvou bývalých příslušníků Státní bezpečnosti.
Na základě ústavní stížnosti podané slovenským Ústavem paměti národa, což je obdoba českého Ústavu pro studium totalitních režimů, se případem zabýval slovenský ústavní soud, který verdikt zrušil a vrátil celý případ k opětovnému projednání. V hutné předvolební atmosféře začali zprávu o rozhodnutí slovenského ústavního soudu šířit rychlostí blesku i česká média za vydatné podpory sdílení Babišovými politickými oponenty. Některé vyloženě protibabišovsky orientované servery si dokonce troufly zprávy zveřejnit v takovém znění, že Babiš je estébák. Takto jednoduše ale momentální situaci interpretovat nelze.
Ústavní soud vůbec neřešil otázku, zda Babiš byl, či nebyl agentem, tu ponechal na obecných soudech, kterým věc vrátil k novému prošetření. Vynášet tedy soudy, že Babiš je agent Bureš, je nejen předčasné, ale v předvolebním období se od jeho konkurentů znalých práva jedná o faul. Tuto odpověď nám poskytnou slovenské soudy až v řádu několika měsíců a ať už jde o Babiše nebo kohokoliv jiného, stále ještě existuje něco jako presumpce neviny (byť se zrovna nejedná o trestní řízení) a soudy by měl vynášet soudce k tomu pověřený a ne hlas lidu.
Důvodem ke zrušení předchozích verdiktů byla v prvé řadě nedostatečná pasivní legitimace Ústavu paměti národa, lidsky řečeno, že Babiš nemohl žalovat za neoprávněné vedení ve spisech StB a jejich zveřejnění právě tento ústav. Druhou vadou řízení pak bylo to, že bývalí agenti StB, kteří v Babišův prospěch vypovídali, nebyli v té době zbaveni mlčenlivosti a dodatečné zbavení, k němuž došlo před nejvyšším soudem, nesplňovalo právní náležitosti. Tak, či onak, podobná kauza by mohla Babišovi před volbami zavařit. Jak se s ní vypořádá a jak volby dopadnou, uvidíme za týden. Zdali Babiš spolupracoval se Státní bezpečností, pak uvidíme nejdříve příští rok, bůh ví, jestli.
A TADY se podívejte, jak se za poslední volební období změnily stranické preference.