Před 51 lety probíhaly letní olympijské hry v německém Mnichově. Ty se zapsaly do dějin ani ne tak sportovními výkony, ale tím, že se staly dějištěm děsivého teroristického útoku, který je dnes znám jako Mnichovský masakr. Skupina palestinských radikálů nejprve unesla a poté zavraždila 11 izraelských sportovců.
Prokletý Mnichov
Olympijské hry v Mnichově v roce 1972 měly být radostnou událostí a nápravou dějinné křivdy, k níž došlo v roce 1936, kdy Adolf Hitler olympiádu zneužil k oslavě nacistického režimu. Když letní hry 26. srpna 1972 začaly, nikdo neodhadoval, že by tomu mělo být jinak a že by se olympiáda jakkoliv vymykala ze zažitého modelu přehlídky těch nejlepších sportovních výkonů. Bohužel ale hry navždy poznamenala tragédie.
Již v červenci před konáním olympiády se v hlavách palestinských radikálů z hnutí Fatah zrodil plán zaútočit v Mnichově na izraelskou výpravu. Za tímto účelem se zformovala teroristická skupina nazvaná Černé září, která začala připravovat tajnou operaci s krycím názvem Ikrit a Biram podle dvou vesnic v severní Galileji, které Izrael srovnal se zemí.
Olympijská vesnička, v níž pobývali sportovci, byla zcela minimálně chráněná. Ač na tento nedostatek předseda izraelské výpravy upozorňoval pořadatele, nedošlo ke zjednání nápravy. Palestinští teroristé si nejprve vyzvedli do Německa ilegálně propašované zbraně a s nimi se pak vypravili do olympijské vesničky k domům, v nichž bydleli izraelští sportovci. Teroristé olympijskou vesnici moc dobře znali, neboť dva z nich se nechali zaměstnat při její výstavbě.
V půl páté ráno pronikli Palestinci ozbrojení samopaly a granáty do izraelské ubikace. Několika sportovcům se podařilo utéct, jeden byl vážně postřelen a jeden na útěku zastřelen. Bezprostředně po obsazení ubytovny byli o útoku informováni představitelé mnichovské policie, kteří nechali celou olympijskou vesnici uzavřít a povolali na místo vyjednavače. Za propuštění 11 rukojmích požadovali teroristé propuštění 234 palestinských a arabských vězňů zadržovaných v Izraeli a dvojice ultralevicových radikálů Ulrike Meinhof a Andreas Baader z Frakce Rudé armády uvězněných v Německu a jejich bezpečný odchod do Egypta.
Izrael požadavky teroristů odmítl splnit. Vyjednavačům se dařilo prodlužovat termín, do kdy mělo dojít k propuštění palestinských vězňů. Nakonec vyjednavači odsouhlasili záměr Palestinců i s rukojmími odletět letadlem do Egypta. Po 22. hodině večerní se členové Černého září spolu s vězněnými sportovci přesunuli nejprve autobusem a pak vrtulníky na letiště, kde pro ně již bylo připraveno letadlo. Na letišti byli rovněž připraveni policisté z protiteroristického komanda, jejichž úkolem bylo zneškodnit Palestince a zachránit rukojmí.
Během zásahu proti teroristům došlo ke zvratu. Palestinci čelící přesile nejprve granáty vyhodili do povětří jeden z vrtulníků se čtyřmi rukojmími. Následně v druhém vrtulníku postříleli zbývající vězněné sportovce. Dva z teroristů byli během zásahu rovněž zastřeleni, další tři se podařilo policistům na letišti dopadnout. Pozůstalým po obětech se až v 90. letech podařilo přimět německou stranu k odtajnění s masakrem souvisejících dokumentů a záznamů. V roce 2004 vyplatilo Německo pozůstalým 3 miliony eur, odpovědnost ale nikdy nepřijalo.
Zde si přečtěte o tom, jak se kdysi obyvatelé tří států spojili do lidského řetězu na protest proti Sovětskému svazu.
Podobné články
Komerční článek
Martin Miko
Doporučujeme
