1) Solný princ

fran5.jpg

František Josef byl vymodleným dítětem svých rodičů. Měl tři bratry, jediná sestra zemřela v pěti letech a jeden bratr se narodil mrtvý. Mimo to jeho matka celkem devětkrát za život potratila. (Foto: wikipedia.com)

František Josef se narodil jako syn arcivévody Františka Karla Habsburského a jeho choti Žofie Bavorské. Dědečkem Františka Josefa byl císař František I. a strýcem císař Ferdinand I. Když se ani 6 let po sňatku rodičů Františka Josefa nedařilo jeho matce Žofii přivést na svět potomka, začala dojíždět na léčebné kůry do solných lázní v Ischlu, což jí pomohlo stát se matkou čtyř synů přezdívaných „solní princové“. Spekulovalo se o tom, že otcem chlapců, kteří se narodili vždy po pobytu jejich matky v lázních, vůbec nebyl arcivévoda František Karel. Tyto spekulace ovšem později vyvrátila jak analýza DNA pozůstatků Habsburků, tak samotný fakt, že neschopnost donosit potomka byla na straně arcivévodkyně Žofie a asi jen těžko by jí pomohlo hledat si náhradního partnera na oplodnění. Ostatně před porodem Františka Josefa arcivévodkyně pětkrát samovolně potratila.

2) Na trůnu jen díky intrikám

fran4.jpg

Na trůn František Josef nastoupil v 18 letech. Do čela říše ho nevynesly intriky, ale špatný zdravotní stav těch, kdo měli v nástupnictví přednost. (Foto: wikipedia.com)

Když se František Josef narodil, panoval ještě jeho dědeček František I., který si chlapce velmi oblíbil. Malý arcivévoda byl nicméně až třetím v nástupnickém pořadí, a to navíc jen za předpokladu, že by jeho strýc Ferdinand nikdy neměl děti. Důvodem, proč se nakonec v roce 1848 František Josef stal císařem, ovšem nebyly intriky jeho matky, nýbrž prostý fakt, že došlo k naplnění předpokladu Ferdinandovy bezdětnosti a k tomu, že císař, který si sice pro svou laskavou povahu vysloužil přízvisko „dobrotivý“, ze zdravotních důvodů čítajících nejen nižší inteligenci, ale i vážnější choroby, abdikoval. Pak už stačilo jen to, že se arcivévoda František Karel, který na tom sám zdravotně nebyl nejlépe, nároku na trůn vzdal ve prospěch svého nejstaršího syna, kterým byl právě tehdy osmnáctiletý František Josef. O tom těžko můžeme hovořit jako o intrikách.

3) Zcela pod vlivem matky

fran3.jpg

Malý František Josef se svou matkou Žofií Bavorskou. Ta se později stala největší sokyní jeho manželky. (Foto: wikipedia.com)

O Františku Josefovi se po jeho nástupu na trůn říkalo, že tím, kdo skutečně řídí zemi, je částečně ministerský předseda kníže Felix von Schwarzenberg a absolutistický ministr Alexander Bach, ale hlavně pak císařova matka Žofie, která byla považována za velkou zákulisní hráčku a intrikánku. František Josef sice byl své matce oddaným synem, ale že by ho ovládala nebo měla reálný vliv na jeho rozhodnutí, se říci nedá. Tento stín na arcivévodkyni vrhla hlavně manželka Františka Josefa, bavorská princezna Alžběta zvaná Sissi, která se se svou tchyní otevřeně nesnášela a obě ženy se tak střídavě pokoušely přiklonit si císaře na svou stranu a poštvat ho proti té druhé. František Josef nicméně ustál hašteření matky a manželky se ctí – měl je rád obě stejně a nikdy ani jedné nestranil.

4) Idylické manželství se Sissi

fran1.jpg

Manželství Františka Josefa se Sissi nebylo ideální. On ji bezmezně miloval a ona dělala vše proto, aby se nemusela zdržovat v jeho přítomnosti. (Foto: pinterest.com)

Manželský svazek Františka Josefa a jeho choti Alžběty Bavorské známé jako Sissi je považován za ideál aristokratických vztahů. Bohužel, považovat manželství císařského páru za idylické je poněkud jednostranné. František Josef od prvního pohledu svou ženu bezmezně miloval a dělal pro ní první poslední a jistě by prohlásil, že lepšího manžeství než se Sissi není. Problém ale je, že císařovna Alžběta celou věc neviděla ani zdaleka tak růžově. Zpočátku byl jejich vztah vášnivý, jenže vášeň rychle opadla a Sissi se začala v manželství s císařem nudit. Často tak unikala manželským povinnostem v nenáviděném Hofburgu za dvorními dámami, hodně cestovala a veřejným tajemstvím byly její mimomanželské pletky s uherským ministerským předsedou Gyulou hrabětem Andrássym. Císař však svou manželku natolik miloval, že jí vše opouštěl, přehlížel její vady a do poslední chvíle jí psal romantické dopisy.

5) Suchar bez špetky humoru

fran.jpg

František Josef byl známý jako přepečlivý úřednický panovník. To ale neznamená, že neměl smysl pro humor. (Foto: pinterest.com)

Předchůdce Františka Josefa Ferdinand byl sice přihlouplý, ale oblíbený pro svou nefalšovanou dobráckou povahu. František Josef si dlouho hledal oblibu lidu, jelikož byl považován za člověka pedantského a konzervativního, prostě suchara bez špetky humoru. Na vině byla hlavně přísná výchova jeho matky, která z Františka Josefa udělala vycepovaného muže dbajícího na pořádek a disciplínu. O tom, že smysl pro humor mu rozhodně nechyběl, svědčí pak hlavně jeho korespondence, v níž různými žertíky nešetřil. Mladšímu bratrovi Ferdinandu Maxmiliánovi, pozdějšímu mexickému císaři, v dopisech posílal i vlastnoruční karikatury dvorských dam a komořích. Když později císaři jeho osobní sluha Ketterl nedokázal najít požadované kalhoty od uniformy, okomentoval to František Josef s ironickým úsměvem: „Asi je sežrali moli. A nenechali ani knoflíky, bestie! “

6) Držgrešle, co nechává hosty hladovět

fran7.jpg

Císař byl velmi skromný člověk. Spal na prostém lůžku, myl se studenou vodou v lavoru a mimo uniforem měl minimum oblečení. K ostatním ale dovedl být štědrý. (Foto: habsburger.net)

Ačkoli byl objektivně coby rakouský císař jedním z nejbohatších lidí na světě, provázela Františka Josefa pověst šetřivého kolenovrta. Pravdou je, že císař byl velmi skromný – vyjma uniforem, loveckých úborů, fraku a smokingu měl minimum civilních oděvů, žil ve spartánských podmínkách a spal na rozvrzaném vojenském lůžku. Nikdy nebyl klasickým lakomcem hromadícím si bohatsví sám pro sebe, spíše si jen – pokud šlo o něj samotného – vystačil si s naprosto minimálním komfortem. Ovšem ke svým blízkým, služebnictvu, ale i lidu ve svém císařství uměl být štědrý. Historky o tom, že pozvání na císařský banket bylo za trest, jelikož člověk z něj odcházel více hladový, než když přišel, se nezakládají na pravdě. Když František Josef jedl sám, dával si malé porce obyčejných pokrmů. Hosty ale vždy zahrnul dostatkem vybraných chodů i archivních vín, koňaků a likérů.

7) Chladný otec, milující dědeček

fran6.jpg

Císař se třemi vnoučaty. Těm vynahrazoval lásku, kterou jejich rodičům pro státnické povinnosti nemohl dát. (Foto: pinterest.com)

Sissi Františku Josefovi porodila syna Rudolfa a dcery Žofii, Giselu a Marii Valerii. Vztah císaře k jeho dětem byl vnímán jako odměřený. Když se narodily první dvě dcery, řešil František Josef napjatou politickou situaci a politika bohužel měla před dětmi přednost. Problém nebyl ani tak ze strany císaře, ale ve dvorské etiketě, která i jeho dětem nutila při kontaktu s vlastním otcem dodržovat strojená pravidla – nemohly mu jen tak svévolně projevovat svou náklonnost ani ho vidět, kdy chtěly. Z dopisů ale opět vyplývá, že František Josef měl své děti rád a ony jeho též. Co nemohl císař dát svým dětem, vynahrazoval alespoň vnoučatům, kterých měl hned 14. S nimi byl postarší panovník hned jako vyměněný – ten tam byl upjatý monarcha, František Josef spolu s dětmi lezl po zemi, dělal jim houpacího koníka, vydržel si s nimi celé hodiny hrát a vždy poslušně ‚papal‘ vše, co mu jeho vnučky ‚jako uvařily‘ v kuchyňce pro panenky. Pookřál pokaždé i tehdy, když ho vnoučata navštívila ve Vídni. Nejmladší dcera Marie Valerie napsala, že když vidí svého otce s dětmi, chce se jí plakat jak dojetím z toho, že svá vnoučata tak zbožnuje, ale i smutkem z toho, že své city takto nemohl projevovat i jí a jejím sourozencům.

8) „Starej procházka“

fran2.jpg

Fotka z dnešního mostu Legií měla Františku Josefovi vysloužit přezdívku Starej Procházka. Ta ale ve skutečnosti vznikla mnohem dříve. (Foto: wikipedia.com)

V českých zemích se pro Františka Josefa hojně užívala přezdívka „Starej Procházka“. Ta měl údajně vzniknout během císařovy návštěvy Prahy v roce 1901, kdy navštívil nově otevřený most císaře Františka (dnešní most Legií). Fotografie zachycující jeho návštěvu mostu měla mít titulek „Procházka na mostě“, podle čehož lidé začali starému panovníkovi říkat. Žádné takové noviny nicméně tuto fotku s daným popiskem neuveřejnily, ve většině byla fotografie nepopsána a ve Zlaté Praze zněl popisek „Promenáda na novém pražském mostě“. Přezdívka byly podle historika Otty Urbana starší a vznikla podle komořího, který v 70. letech na koni ohlašoval císařův příjezd. Komoří se jmenoval Procházka a lidé, kteří ho spatřili vždy volali: „Procházka už jede“, což po komořího smrti zlidovělo coby označení pro samotného císaře.

Zde se pak dozvíte zajímavosti o nástupci Františka Josefa, Karlu I..